Maďarský parlament zavírá Orbánovi cestu zpět. Schválil osmiletý limit a vrací státu univerzitní nadace

Maďarský parlament v pondělí schválil šestnáctý dodatek k Základnímu zákonu — ústavní změnu, která má retroaktivně zavést osmiletý strop pro funkci premiéra a uzavřít Viktorovi Orbánovi návrat do úřadu. Týmž balíkem chce vláda Pétera Magyara vrátit pod kontrolu státu majetkové nadace, do nichž Orbánův kabinet roky přesouval univerzity a veřejný majetek, a zrušit kontroverzní Úřad na ochranu suverenity. Háček je v posledním kroku: dodatek musí podepsat prezident Tamás Sulyok — tentýž muž, kterého se Magyar paralelně snaží z funkce odvolat. 444 ↗

Orbánovi se zavírají dveře

Jádrem dodatku je strop, který nikdo nesmí překročit: maximálně osm let ve funkci premiéra celkem, počítáno zpětně od 2. května 1990 a včetně nepřerušených i přerušených období. Orbán, který Maďarsku vládl ve dvou obdobích — krátce v letech 1998 až 2002 a poté souvisle od roku 2010 do letošní porážky — tak limit dávno vyčerpal a do funkce se už vrátit nemůže. Na ústavní změnu je potřeba 133 hlasů; Tisza má sama 141 ze 199 mandátů, takže její většina ke schválení pohodlně stačila. EUobserver ↗

Magyar si v rozpravě neodpustil rýpnutí směrem k lavicím Fideszu: poděkoval jim, že svým vládnutím prý sami pomohli Tisze k dvoutřetinové většině. Budapest Business Journal ↗

Stát si bere zpět univerzity a miliardy

Druhá, ekonomicky nejzávažnější část dodatku míří na takzvané KEKVA — veřejně prospěšné nadace spravující majetek. Do nich Orbánova vláda v předchozích letech převedla desítky univerzit a rozsáhlý veřejný majetek a zároveň přesunula zakladatelská práva na správní rady obsazené spřízněnými lidmi. Kritici v tom viděli způsob, jak natrvalo vyvést veřejné peníze zpod kontroly státu — budoucí vláda by je už nedostala zpět. Daily News Hungary ↗

Dodatek nyní do ústavy zapisuje, že majetek těchto nadací je národním majetkem, zakladatelská práva přecházejí na vládu a ta může nadace i zrušit; po zrušení připadne majetek státu. Univerzitní nadace mají na transformaci roční přechodné období. Předkladatel za Tiszu Márton Melléthei-Barna to označil za krok proti „pýše a svévoli", protože podle něj instituce bez legitimní veřejné funkce nemají v ústavní demokracii místo. 444 ↗

Konec Úřadu na ochranu suverenity

Třetím zásahem je zrušení Úřadu na ochranu suverenity, který Orbánova vláda zřídila koncem roku 2023. Měl prověřovat „zahraniční vlivy" na veřejný život, kritici doma i v Bruselu ho však vnímali jako nástroj k zastrašování nezávislých médií a nevládních organizací; Evropská komise kvůli jeho pravomocem zahájila řízení proti Maďarsku. Dodatek ho ruší jednoduchým vyškrtnutím věty, která jeho existenci ukotvovala v ústavě. EUobserver ↗

Tisza původně plánovala vyškrtnout i klauzuli o ochraně „ústavní identity a křesťanské kultury", po ostré kritice Fideszu však od tohoto kroku ustoupila — tato pasáž v ústavě zůstává a Fidesz si to připsal jako vítězství. Daily News Hungary ↗

Fidesz mluví o „Lex Orbán"

Opozice hlasovala proti celému balíku. Fidesz označuje strop pro premiéra za účelovou normu šitou na míru jednomu člověku — „Lex Orbán" — a namítá zejména proti její zpětné účinnosti: měnit ústavu tak, aby retroaktivně vyloučila konkrétního politika, je podle něj v rozporu se zásadami právního státu. Podle Fideszu navíc norma nezkracuje jen Orbána, ale i voliče, kterým bere možnost rozhodnout se pro něj v budoucích volbách. Část konzervativních komentátorů k tomu připomíná, že obě strany si v tomto sporu navzájem vyčítají pokrytectví: Orbánova většina měnila Základní zákon patnáctkrát a sama prosazovala zákony šité na míru, dnes stejný nástroj používá Tisza proti Fideszu. Hungarian Conservative (konzervatívny komentár) ↗

Háček jménem Sulyok

Aby dodatek nabyl účinnosti, musí ho podepsat prezident. A právě tady se příběh komplikuje: hlavou státu je Tamás Sulyok, bývalý předseda Ústavního soudu, kterého do funkce vynesla Orbánova většina a kterého Magyar opakovaně nazval „Orbánovou loutkou". Premiér mu dal ultimátum odejít do konce května; Sulyok odmítl a Magyar dal pokyn zahájit proceduru na jeho odvolání, která má trvat asi měsíc. Prezident se proti svému odsunu právně brání. The Washington Times (AP) ↗

Sulyok sice dodatek věcně zastavit nedokáže — při ústavní změně může nanejvýš požádat Ústavní soud, aby přezkoumal, zda ji parlament přijal předepsaným postupem, čímž by její účinnost odložil. Demontáž systému, který Orbán budoval šestnáct let, se tak může zaseknout na podpisu muže, který je sám jeho poslední personální stopou. Pro slovenského a českého čtenáře je to názorná ukázka, jak se po výměně moci odvíjí rozplétání „neliberálního" státu hned za hranicemi — a kolik právních a personálních uzlů je třeba rozvázat, než změna platí doopravdy.

Čo sleduje hotinfo

• Zda a kdy Sulyok dodatek podepíše, případně požádá Ústavní soud o přezkum procedury přijetí
• Osud Magyarovy procedury na odvolání prezidenta (avizovaný horizont kolem měsíce)
• Jak se rozběhne návrat univerzitních nadací KEKVA pod stát během ročního přechodného období
• Reakci Evropské komise, která kvůli Úřadu na ochranu suverenity vedla řízení proti Maďarsku
• Zda Fidesz zpětnou účinnost stropu pro premiéra napadne u Ústavního soudu