Aktéři — klepněte pro kontext
Hamid Dabashi
Íránsko-americký profesor íránských studií a srovnávací literatury na Kolumbijské univerzitě, dlouholetý kritik politiky USA a Izraele na Blízkém východě.
Proč tady: Host rozhovoru pro Expresso, kolem něhož je vystavěno toto čtení války.
Expresso
Portugalský centristický týdeník, jeden z nejvlivnějších v zemi.
Proč tady: Médium, jehož optikou zde sledujeme íránskou válku.
Donald Trump
Prezident USA, který v únoru 2026 spolu s Izraelem spustil válku proti Íránu.
Proč tady: Podle Dabashiho byl do konfliktu „oklamán"; nyní avizuje mír do pár dní.
Více info →
Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér a hlavní zastánce tvrdé linie vůči Íránu.
Proč tady: S Trumpem se rozešel v otázce ukončení války.
Více info →
Alí Chameneí
Nejvyšší vůdce Íránu, který podle zpráv během války zahynul.
Proč tady: Jeho smrt je odvrácenou stranou teze o „posíleném" Íránu.
Více info →
Hormuzský prieliv
Úzká námořní tepna u íránského pobřeží, kterou protéká přibližně pětina světové ropy.
Proč tady: Dabashi ji označuje za účinnější íránskou zbraň než jádro.
Více info →Hizballáh
Libanonské proíránské hnutí a milice, klíčový spojenec Teheránu.
Proč tady: Ve válce přišlo o velkou část bojovníků.
Více info →CO ŘÍKÁ EXPRESSO
Dabashi, profesor íránských studií a srovnávací literatury, v rozhovoru otevřeně přiznává, že „existují hlasy a síly uvnitř Íránu, které obhajují, aby se země stala jadernou mocností". Sám však tvrdí, že touto logikou už realita války prošla. „V této chvíli je Hormuzský průliv v íránské asymetrické válce nekonečně účinnější, než by kdy byla jakákoli jaderná zbraň," cituje ho týdeník. Expresso ↗Pointa je v páce. Úzkým průlivem u íránského pobřeží protéká zhruba pětina světové námořní ropy a samotná hrozba jeho uzavření dokáže pohnout cenami i jednáními. Dabashiho čtení obrací západní rámec naruby: konflikt, který měl Teherán zlomit, mu místo toho vložil do rukou strategickou kartu, kterou nyní vykládá u jednacího stolu. Trump byl podle něj „oklamán" — vtažen do války, která měla být rychlá a rozhodná, ale podle jeho interpretace místo toho posílila protivníka. Expresso ↗
CO JE JINÉ NEŽ SLOVENSKÉ A ČESKÉ POKRYTÍ
Slovenská i česká média — a nakonec i naše vlastní přehledy — rámují Hormuz převážně jako problém, který Trump řeší: údajně se blíží 60denní příměří, průliv se má znovu otevřít, Írán by mohl volně prodávat ropu a americký prezident chce dohodu navázat na Abrahamovské dohody. Ropu nad 97 dolarů a Hormuz pod hrozbou jsme popisovali jako účet, který platí celá Evropa.Dabashi tentýž průliv čte jako íránský trumf, nikoli jako íránský problém: pokud se o jeho otevření vůbec vyjednává, je to podle něj důkaz páky, ne porážky. A jeho slovo „oklamán" dostává konkrétnější obrys ve světle nedávného zjištění, že Pentagon povýšil hrozbu izraelské špionáže na nejvyšší stupeň a že Trump se s Benjaminem Netanjahuem rozešel v otázce ukončení války. Tam, kde část západního pokrytí vidí prezidenta, který tlačí na mír, vidí Dabashi prezidenta, kterého do války vmanévrovali — a který z ní nyní hledá východisko.
LIMITY TOHOTO POHLEDU
Dabashi je dlouholetý a hlasitý kritik americké a izraelské politiky na Blízkém východě a spoluzakladatel Centra pro palestinská studia na Kolumbijské univerzitě — teze, že Írán z války vyšel silnější, zapadá do jeho ideových východisek. Je literární vědec a kulturolog, nikoli vojenský analytik, a Expresso jako centristický týdeník dává prostor jedné perspektivě, ne nezávislému auditu. „Vítězství" Íránu má i odvrácenou stranu, kterou rozhovor tlumí: ve válce zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, Teherán hlásí tisíce mrtvých a jeho spojenec Hizballáh přišel o velkou část bojovníků. Zemi, která musí vyjednávat o prodeji vlastní ropy, lze jen těžko označit za jednoznačného triumfátora. Toto čtení navíc stojí jen na úvodní části rozhovoru — jeho plné znění je za platební bránou, takže zde pracujeme s Dabashiho hlavní tezí, nikoli s celou jeho argumentací.CO SLEDUJE HOTINFO
• Zda Trump podepíše avizovanou 60denní dohodu o znovuotevření Hormuzu a za jakou cenu pro Teherán.• Zda se potvrdí podmínka navázání míru na Abrahamovské dohody (Saúdská Arábie, Katar, Pákistán a Izrael).
• Jak se vyvine rozkol mezi Trumpem a Netanjahuem v otázce ukončení války.
• Zda „hlasy pro jádro" uvnitř Íránu, které Dabashi zmiňuje, po válce získají navrch.
