Aktéři — klepněte pro kontext
Alfredo Cospito
Italský anarchista z okruhu Neformální federace anarchistů (FAI), první anarchista zařazený do tvrdého režimu 41-bis
Proč tady: Jeho věznění roky mobilizuje militantní anarchistickou scénu, která rámuje i olympijskou sabotáž
Více info →
Giorgia Meloniová
Italská premiérka (Bratři Itálie)
Proč tady: Zásah přivítala jako úder těm, kdo míří na „strategickou infrastrukturu"
Více info →Federazione Anarchica Informale
Neformální federace anarchistů (FAI) — volná síť autonomních násilných buněk, historické jádro italského insurekčního anarchismu
Proč tady: Síť obviněná ze sabotáže patří do tohoto prostředí
Transalpský ropovod
Ropovod z Terstu přes Alpy do Ingolstadtu (TAL), hlavní tepna neruské ropy pro Rakousko, jižní Německo a přes větev IKL i pro české rafinerie
Proč tady: Skupina se přiznala k březnovému útoku na jeho přečerpávací stanici
Milán-Cortina 2026
Zimní olympijské hry v severní Itálii (6.–22. února 2026)
Proč tady: Terč a záminka anarchistické sabotážní kampaně proti železnici
Olympiáda ve stínu sabotáží
Síť měla řídicí buňku v Římě a další v Boloni, Miláně a Neapoli, uvádí římská prokuratura. Právě během her Milán-Cortina, které trvaly od 6. do 22. února 2026, zasáhla italskou železnici série útoků: pachatelé zapalovali kabely v podzemních šachtách u tratí Řím–Florencie a Řím–Neapol, čímž ochromili návěstní systém a vlaky musely zpomalit nebo přejet na pomalejší koleje — zpoždění v uzlech jako Roma Termini či Florencie dosáhla hodiny a půl až dvou hodin. Wanted in Rome ↗Útok ze 14. února na rychlotrati Řím–Florencie, za který nyní viní dva zadržené, byl závažnější: použili při něm improvizované výbušniny a škoda dosáhla 455 tisíc eur. Anarchisté olympiádu ve svých prohlášeních označili za „kapitalistickou výkladní skříň" a „testovací pole masového dohledu". Reuters ↗
Levná zbraň, velký dosah
Taktika není nová ani technicky náročná: stačí se dostat ke kabelové šachtě, zapálit ji a vyřadit návěstní systém — nízké náklady, vysoký mediální dosah. Novým prvkem je koordinace, tedy několik zásahů na různých místech téměř současně, což podle italských expertů připomíná útoky na francouzskou železnici během olympiády v Paříži v roce 2024. Italské, francouzské a řecké anarchistické okruhy se dlouhodobě propojují a podporují — společnou platformou jim je například odpor proti vysokorychlostní trati Turín–Lyon. Decode39 ↗Odposlechy odhalily plán: „workshopy" o bombách a nábor na propalestinských pochodech
Vyšetřování římského útvaru DIGOS a Ústředního ředitelství preventivní policie, které koordinovala prokurátorka Lucia Liottiová, označilo za údajné vůdce římské buňky šestatřicetiletého Nica Aurigemmu a devětatřicetiletou Micol Marinovou. Podle příkazu soudce pro předběžné vyšetřování právě oni měli umístit únorovou nálož na trati Řím–Florencie a odejít zadním vchodem obsazeného anarchistického centra Bencivenga, které policie během zásahu vyklidila. Marinová je podle vyšetřovatelů partnerkou Salvatoreho Vespertina, anarchisty zadrženého ve Španělsku v roce 2023. Všech sedm zadržených (pět ve vazbě, dva v domácím vězení) čelí obvinění, že vytvořili skupinu k páchání násilných činů s teroristickým a podvratným cílem; zásah přivítal i italský ministr vnitra Matteo Piantedosi. Il Giornale ↗ ANSA ↗Z odposlechů, které vyšetřovatelé nainstalovali v odlehlém domě u obce Vicovaro — tam se buňka podle nich tajně scházela v létě 2025, po schůzkách pálila poznámky a komunikovala přes společnou e-mailovou schránku s rozepsanými koncepty zpráv a kódovým heslem „Pinguini tutto ok" — vyplynul plán získat „nové síly". Součástí měly být i „workshopy", na nichž by zkušenější členové učili mladší vyrábět nálože a vést přímé akce. Nábor chtěli podle vyšetřovatelů vést v ulicích, zejména mezi propalestinskými aktivisty; podle zachycených rozhovorů uváděli jako vzor násilnosti během propalestinského pochodu v Římě z 5. října 2024 a výslovně i Francii a Německo, kde podle členů buňky „hoří desítky stožárů a elektrických zařízení" a množí se sabotáže vlaků. Il Giornale ↗ Fanpage ↗
Členové podle vyšetřovatelů uvažovali i o obstarání surovin včetně výbušnin a zvažovali také použití kevlaru při sestavování náloží; mezi zadrženými měl kolovat ilustrovaný manuál německého původu na výrobu spolehlivého výbušného zařízení, v němž se píše, že „při náležité opatrnosti nebudou tyto recepty nebezpečnější než grilovačka". Vyšetřovatelé uvádějí jako prodiskutované možné cíle buňky také římská studia televize La7, firmy z obranného sektoru, řetězce rychlého občerstvení a záchytná centra pro migranty (CPR) — podle vyšetřovatelů s cílem oživit mobilizaci za „soudruha" Alfreda Cospita. Il Fatto Quotidiano ↗
Útok, který zpomalil ropu do Německa
V prohlášení z webu, který policie spojuje se sítí, se pachatelé hlásí i k útoku, který dlouho nikdo nedokázal zařadit. Koncem března neznámí pachatelé poškodili stožár vysokého napětí u města Tolmezzo na severovýchodě Itálie; výpadek na pět dní odstavil přečerpávací stanici Transalpského ropovodu (TAL) v Paluzze a přerušil tok ropy — české rafinerie musely čerpat ze zásobníků a německé rafinerie MiRO u Karlsruhe a Bayernoil v Bavorsku sáhly po rezervách. Provozovatel ropovodu tehdy sabotáž odmítal a mluvil o poruše, společnost Terna však potvrdila „poškození neznámými osobami" a případ si převzala protimafiánská prokuratura v Terstu spolu se speciálním útvarem karabiníků ROS; do vyšetřování se zapojily i italské a německé tajné služby. Il Sole 24 Ore ↗TAL je přitom hlavní tepnou neruské ropy pro Rakousko, jižní Německo a přes větev IKL i pro české rafinerie — útok na tento systém se tak dotýká energetické bezpečnosti celé střední Evropy. V době březnového výpadku jsme o něm psali jako o technické poruše, protože veřejné důkazy o sabotáži tehdy neexistovaly; nyní se k němu přihlásila právě rozbitá anarchistická síť. Reuters ↗
Přečtěte si také: Ropovod TAL stál pět dní. Výpadek způsobila porucha elektrického vedení
Stín jednoho vězně
Násilné jádro italského anarchismu se už roky mobilizuje kolem jednoho jména — Alfreda Cospita. Tento osmapadesátiletý anarchista z okruhu Neformální federace anarchistů (FAI) si odpykává trest za postřelení manažera jaderné firmy Ansaldo Nucleare Roberta Adinolfiho v roce 2012 a za bombový útok na kasárna karabiníků u Fossana z roku 2006; italský soud ten skutek překvalifikoval na „masakr proti státu" a poslal Cospita na doživotí, později mu trest snížil na 23 let. Al Jazeera ↗V květnu 2022 se stal prvním anarchistou zařazeným do tvrdého vězeňského režimu 41-bis — izolace zřízené kdysi proti mafiánským bossům — a jeho 180denní hladovka v letech 2022 a 2023 rozdělila italskou veřejnost i politiku. Kampaň za zrušení režimu 41-bis od té doby spojuje militantní anarchistickou scénu a část pokrytí olympijské sabotáže ji čte právě jako pokračování této vlny solidarity. BBC ↗
Premiérka Giorgia Meloniová zásah přivítala a prohlásila, že zasadil „tvrdý úder těm, kdo si myslí, že mohou ohrožovat bezpečnost národa, mířit na strategickou infrastrukturu a zpochybňovat principy demokratického soužití". Reuters ↗
Limity tohoto pohledu
Počet zadržených, výše škody i obvinění pocházejí od římské prokuratury (přes agenturu Reuters) a nejsou nezávisle ověřené; zadržení jsou až do případného rozsudku nevinní. Přiznání k březnovému útoku na ropovod je tvrzením z prohlášení připisovaného síti — oficiální vyšetřování souvislost teprve ověřuje a provozovatel TAL zpočátku sabotáž odmítal. A propojení celé vlny s Cospitovým případem je kontext a interpretace části médií, nikoli samostatné obvinění vůči těmto sedmi lidem.Obsah odposlechů, jména zadržených i plány buňky pocházejí z příkazu soudce pro předběžné vyšetřování, jak ho citují italská média; soud je zatím neprověřil a zadržení jsou až do případného rozsudku nevinní.
Co sleduje hotinfo
- Soudní proces s pěti obviněnými ve vazbě a dvěma v domácím vězení.
- Zda přibudou další zatčení v buňkách v Boloni, Miláně a Neapoli.
- Zda plán na nábor mladých a „workshopy" o výbušninách zůstane v rovině záměrů, nebo se potvrdí jeho realizace.
- Zda vyšetřování potvrdí souvislost sítě s březnovým útokem na ropovod TAL.
- Další vývoj sporu o vězeňský režim 41-bis a Cospitův případ.
- Riziko kopírování útoků proti kritické infrastruktuře jinde v Evropě včetně středoevropských železnic a ropovodů.
