Fico jede za Tuskem na Ukrajinu se dvěma otevřenými spory o sankce. Unii vyprší lhůta 22. září, Kongres schválil cla pro největší kupce ruské ropy

Premiér Robert Fico se v pátek 18. září setká na Ukrajině s polským premiérem Donaldem Tuskem. Ten ve čtvrtek řekl, že se bude věnovat slovenským a francouzským výhradám k sankcím Evropské unie vůči ruským osobám. Jejich platnost Unie prodloužila jen o týden, do 22. září. HN ↗ SME ↗

Ve středu přitom americký Kongres dokončil schvalování zákona pojmenovaného po zesnulém senátorovi Lindseym Grahamovi. Donaldu Trumpovi umožní uvalit cla až do sta procent na pět největších dovozců ruské ropy a zvlášť na pět největších dovozců ruského plynu. Kritici zákona zmiňují nákupy Slovenska a Maďarska jako možný důvod pro cla vůči Unii. Politico Europe ↗

Kam Fico jede a co o tom víme

Fico cestu zmínil ve čtvrtek v Prešově při zahájení akademického roku a večer potvrdil, že na Ukrajinu pojede na konferenci, kde budou i další premiéři. Oficiální program zveřejněn není. Podle SME, které cituje portál Pravda.sk, se má setkání zástupců zemí zakarpatského regionu konat na nespecifikovaném místě v Ivano-Frankivské oblasti na západě Ukrajiny. SME ↗

Zdroj euBriefu z vládního prostředí hovoří o summitu Karpatské integrační iniciativy, oficiální název akce však potvrzen není. Seznam Zprávy s odvoláním na rumunský web informat.ro uvádí, že na akci budou i zástupci Česka, Rakouska, Rumunska, Srbska a Maďarska. euBrief ↗ Seznam Zprávy ↗

Minulý víkend Fico podle TASR avizoval jednání s novým ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým. Podle Denníku N půjde o jeho čtvrtou cestu na Ukrajinu od návratu k moci v říjnu 2023, přičemž ani jednou nebyl v Kyjevě — třikrát cestoval do Užhorodu. TASR ↗ Denník N ↗

Sám Fico před odjezdem řekl, že se bojí války a že si nepřeje, aby se Slovensko stalo součástí válečného konfliktu. SITA ↗ Štandard ↗

V Prešově přiznal, že je skeptický. „Doufám, že zítra v noci, až se budu vracet z Ukrajiny, nebudu tak skeptický, jak jsem skeptický teď," řekl. Dodal, že po minulotýdenním setkání premiérů Visegrádské čtyřky v Bratislavě, kterého se zúčastnil i irský premiér za zemi předsedající Radě EU, v noci nespal. TASR ↗

Přečtěte si také: Fico v Prešově oznámil páteční cestu na Ukrajinu

Sankce Unie: lhůta do 22. září

Individuální sankce Unie vůči téměř třem tisícům osob a subjektů sankcionovaných za válku proti Ukrajině měly být prodlouženy do 15. září. Podle dřívějších informací Politica se proti tomu stavělo zejména Slovensko, které žádá vyškrtnout ze seznamu dvě jména. Vyřazení jednoho z nich, miliardáře Ališera Usmanova, žádá i Francie. SME ↗

Velvyslanci se proto nedohodli a Unie prodloužila platnost sankcí jen o týden, do 22. září. Druhým jménem je podle litevské LRT oligarcha Michail Fridman. Kyiv Post ↗ LRT ↗

Přečtěte si také: Francie chce Usmanova ze sankcí za zadržené. EU prodloužila lhůtu jen o sedm dní, padl i pololetní kompromis

Tusk ve čtvrtek ve Varšavě po jednání s rakouským kancléřem Christianem Stockerem označil pozici Francie za překvapivou. Slovensko podle něj tradičně „zaujímá opatrnější postoj k různým sankcím". Po setkání Visegrádské čtyřky je podle vlastních slov optimistický, pokud jde o celkový přístup těchto zemí k protiruským sankcím. SME ↗ Forum24 ↗

Zákon s Grahamovým jménem

Sněmovna reprezentantů schválila zákon ve středu poměrem 262 ku 159, Senát už v srpnu poměrem 86 ku 11. Jmenuje se Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026 a vychází z návrhu, který republikánský senátor Lindsey Graham předložil v dubnu 2025. Graham 11. července 2026 nečekaně zemřel. RTÉ ↗

Aby zákon platil, musí ho podepsat Trump. Podle Politica deník The Wall Street Journal s odvoláním na Bílý dům napsal, že to chce udělat. Politico Europe ↗

Zákon má zavést sankce proti ruskému vedení, energetice, zbrojařskému průmyslu a stínové flotile tankerů. Podle rakouské ORF by Trump mohl dovoz z Ruska zatížit cly až do výše 500 procent.

Z textu zákona vyplývá, že cla do sta procent se týkají zemí ze dvou samostatných žebříčků: pěti největších dovozců ruské ropy a pěti největších dovozců ruského plynu, počítaných podle objemu za předchozích dvanáct měsíců. Stejně tak mohou dopadnout na pět zemí, které nejvíce pomáhají obcházet sankce na ruskou ropu. Seznamy se mají přehodnocovat každých 180 dní. Znenie zákona H.R.5334 ↗ Politico Europe ↗ ORF ↗

Proč se v tom zmiňuje Slovensko

Za hlavní terč opatření americká média podle Denníku N považují Čínu a Indii. Dotknout se však může i spojenců Spojených států včetně Japonska, Francie, Maďarska a Slovenska a někteří v USA diskutují i o tom, zda by ho Trump nepoužil proti celé Unii. Denník N ↗

Politico to popisuje podobně. Kritici se podle něj obávají, že zákon dá Trumpovi prostor pomstít se spojencům, kteří ho rozzlobí, například Unii, a to kvůli nákupům ruské ropy a plynu některými jejími členy. Jako příklad uvádí Slovensko a Maďarsko. Unie podle údajů helsinského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, které cituje Politico, koupila od roku 2022 pět procent vyvezené ruské surové ropy, ale 49 procent zkapalněného plynu a 32 procent plynu dodávaného potrubím. Politico Europe ↗

Zařazení do žebříčku přitom automaticky cla neznamená. U plynu zákon počítá s výjimkou pro zemi, která za sledované období odebrala méně než 15 procent celkového ruského vývozu plynu a zároveň učinila významné kroky ke snížení dovozu. Znenie zákona H.R.5334 ↗

Slovensko je přitom jednou z posledních zemí Unie, které ruskou ropu stále dovážejí. Podle přílohy zprávy Evropského účetního dvora dovezlo v roce 2024 čtyři miliony tun, což byla přes třetina ruské ropy dovezené do celé Unie. Spolu s Maďarskem zůstalo na ropovodu Družba. Európsky dvor audítorov ↗ TASR ↗

Přečtěte si také: Přes třetina ruské ropy dovezené do Unie skončila v roce 2024 na Slovensku. Česko od té doby přešlo na západní trasu, Slovensko na Družbě zůstalo

Pochybnosti mají i američtí demokraté. Demokratický kongresman Gregory Meeks podle TASR připomněl, že Trump cla rád používá a v minulosti je uvalil i na evropské spojence. Lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries upozornil, že zákon má tolik děr, že sankce proti Rusku nakonec nemusí být uplatněny. TASR ↗ The Guardian ↗

Tuskovo varování

Tusk ve čtvrtek v Sejmu řekl, že Rusko podle zpravodajských služeb plánuje hybridní útoky drony a raketami proti zemím podporujícím Ukrajinu včetně Polska. Rusko by je podle něj mohlo vydávat za neúmyslné a náhodné incidenty, aby oslabilo ochotu členských zemí reagovat podle smlouvy NATO. Pozdní podzim a zimu označil za nejkritičtější období dosavadních bojů. TASR cez Aktuality.sk ↗ iROZHLAS ↗

Český premiér Andrej Babiš na otázku TN.cz potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Podrobnosti neuvedl. TN.cz ↗

Tusk se podle ČTK chce na Ukrajině osobně přesvědčit o stavu energetické infrastruktury. Reaguje tím na dřívější Trumpovo vyjádření, které ČTK shrnula tak, že se Vladimir Putin zavázal na tyto cíle neútočit. Sám Trump přitom v polovině září veřejně žádal Volodymyra Zelenského, aby Ukrajina nezasahovala ruské rafinerie. HN ↗ Se Zelenským chce podle TASR hovořit o spolupráci v rámci koalice pro evropskou obranu proti balistickým raketám. Forum24 ↗ TASR cez Aktuality.sk ↗

Limity tohoto pohledu

Oficiální program Ficovy cesty zveřejněn není a účast na summitu Karpatské integrační iniciativy potvrdil jen nejmenovaný vládní zdroj. To, že se s Tuskem bude hovořit o sankcích, vyplývá z Tuskových slov o slovenských výhradách, nikoli z programu setkání.

Trump zákon ještě nepodepsal. Spojení zákona se Slovenskem je v citovaných zdrojích obavou kritiků a analytiků, nikoli ohlášeným krokem Bílého domu. Údaje o slovenském dovozu ruské ropy končí rokem 2024.

Citované zdroje neuvádějí reakci slovenské vlády na americký zákon.

Co sleduje hotinfo