HotInfo Menu
✍️ REDAKČNÍ VÝBĚR
V Číně našli kostru ženy s uříznutým nosem. Pokud se výklad potvrdí, jde o první hmotný doklad trestu ze kronik

V Číně našli kostru ženy s uříznutým nosem. Pokud se výklad potvrdí, jde o první hmotný doklad trestu ze kronik

Archeologové v Číně popsali kosterní pozůstatky ženy, které podle nich jako trest uřízli nos. Pokud se jejich výklad potvrdí, šlo by o první hmotný doklad trestu, o kterém se dosud vědělo jen z písemných pramenů. Žena zemřela podle odhadu ve věku 40 až 45 let a radiokarbonové datování klade její smrt mezi roky 1298 a 1404, tedy do období mongolské dynastie Jüan a počátku dynastie Ming. Kosti kolem nosního otvoru se jí přitom stihly zahojit, takže po zmrzačení žila ještě řadu let. Der Spiegel ↗
Aktéři — klepněte pro kontext

NOSNÍ OTVOR BYL O VÍCE NEŽ TŘETINU ŠIRŠÍ NEŽ U OSTATNÍCH

Pozůstatky vykopali už v roce 2019 na pohřebišti Sanzhiyuan u města Sanmenxia v provincii Henan. Je v něm 299 hrobů, z toho 213 historických. Počítačová tomografie ukázala, že ženě odstranili část nosních kostí i jemné struktury uvnitř nosu, zatímco okolní kosti obličeje a přední zuby zůstaly nedotčené. Úraz ani pád proto autoři za pravděpodobné vysvětlení nepovažují. Der Spiegel ↗

Rozměr to podporuje i číselně. Otvor pro nos měl u ní 34,35 milimetru, tedy přibližně o 35 procent více než průměrných 25,39 milimetru u ostatních žen ze stejného hřbitova. La Brújula Verde ↗

„Nejpravděpodobnějším důvodem znetvoření střední části obličeje byla trestní amputace nosu," uzavírá tým. Okraje poškozených kostí byly totiž hladké a přestavěné — nová kostní tkáň dokáže narůst jen v živém těle a trvá to týdny až měsíce. Podle autorů to znamená, že žena zákrok nepřežila o dny, ale o roky, a že se o ni někdo musel postarat. Phys.org ↗

POHŘBILI JI TVÁŘÍ K ZEMI JAKO JEDINOU

Ze všech pohřbených na tomto pohřebišti byla jediná, kterou uložili tváří k zemi, a jediná se znetvořenou tváří. Autoři to čtou jako další znak trestu a společenského vyloučení, nikoli jako náhodu. Phys.org ↗

Izotopová analýza jejích kostí ukázala stravu založenou na prosu s malým podílem živočišných bílkovin. Podle autorů tedy pravděpodobně patřila k běžnému obyvatelstvu, nikoli ke šlechtě — na rozdíl od dvou mužů s amputovanýma nohama, které stejná pracoviště popsala v roce 2024. Phys.org ↗

JEDNOU HO ZRUŠILI, MONGOLOVÉ HO VRÁTILI

Uříznutí nosu patřilo mezi takzvaných pět trestů spolu s tetováním obličeje, amputací nohy, kastrací a popravou. Císař Wen z dynastie Chan je roku 167 před naším letopočtem zrušil a nahradil bitím a nucenými pracemi, za uříznutí nosu stanovil tři sta ran. Od dynastie Suej se ustálila pětice, v níž mrzačení nefiguruje: dva stupně bití, nucené práce, vyhnanství a smrt. Wikipédia ↗

Neznamenalo to však, že mrzačení z čínského práva zmizelo natrvalo. Kronika Dejiny dynastie Jüan zaznamenává v roce 1336 edikt, který ho za krádež dobytka vrací a stupňuje podle ukradeného zvířete: kdo vzal vola nebo koně, přišel o nos rovnou. U oslů a mul stačil druhý přestupek — po prvním následovalo tetování na čele, po druhém už nos. U ovcí a prasat byla cesta delší: tetování na krku, při opakování další tetování a nos až při třetím přestupku. Kdo se provinil ještě i poté, měl být popraven. Dejiny dynastie Jüan ↗

Kostra spadá přesně do tohoto okna. Proč byla žena potrestána, se z kostí zjistit nedá — edikt sám o sobě její provinění nedokládá.

Jaký rozsah mohlo mrzačení kdysi mít, popisují chanské Rozpravy o soli a železe z 1. století před naším letopočtem. V debatě o tom, zda stát udržuje pořádek mravy nebo tresty, tam učenci vyčítají čchinské vládě, že „uříznuté nosy plnily koše a useknutá chodidla vozy". Je to však pozdější rétorická kritika, nikoli dobové sčítání. Rozpravy o soli a železe ↗

STEJNÁ PRACOVIŠTĚ NAŠLA PŘED DVĚMA LETY AMPUTOVANÉ NOHY

Studii vede Zhou Yawei ze Zhengzhouské univerzity spolu s archeologickým ústavem v Sanmenxii a Texaskou A&M univerzitou. Vyšla online v časopise Journal of Archaeological Science: Reports a je zařazena do listopadového čísla. Phys.org ↗

Stejná pracoviště stojí i za prací z roku 2024 o dvou mužích z období Východní Čou, kteří zemřeli před 2300 až 2500 lety. Každému z nich odstranili chodidlo spolu s asi pětinou bérce, což odpovídá trestu zvanému jüe. Americkým spoluautorem je v obou případech antropolog Qian Wang z Texaské A&M univerzity. I kosti těch dvou mužů se zahojily, takže zákrok přežili o dlouhé roky. Phys.org ↗

*Ilustrační foto: Muzeum města Sanmenxia v čínské provincii Henan. V tomto městě leží pohřebiště Sanzhiyuan a sídlí tu archeologický ústav, který je spoluautorem studie. Autor: Windmemories / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.*

Geografické lokality

Lokalita: Čína
Věda Historie 👤 zhou yawei 📍 čína 📍 sanmenxia 📍 východnej čou 🏢 dynastia jüan 🏢 dynastia ming 🏢 suej 🏢 texaská a&m univerzita 🏢 zhengzhouská univerzita
🕒

Minuta po minutě

LIVE