Francie chce Usmanova ze sankcí za zadržené. EU prodloužila lhůtu jen o sedm dní, padl i půlroční kompromis

Individuální sankce Evropské unie vůči více než třem tisícům ruských osob a firem automaticky zaniknou, pokud je sedmadvacítka neprodlouží nejpozději do 15. září. Velvyslanci členských států to v pondělí ráno neschválili a dohodli se, že to týž den zkusí znovu. Brání tomu Slovensko, které žádá vyřadit ze seznamu Ališera Usmanova a Michaila Fridmana, a od pátku i Francie, která chce vyjmout Usmanova — a která důvod svého obratu ostatním členským státům blíže nevysvětlila. Sankce nakonec nezanikly, ale ani se neprodloužily: velvyslanci v pondělí večer posunuli samotnou lhůtu o sedm dní na 22. září. Reuters přes N1 ↗ A francouzský důvod, který Paříž vysvětlit odmítla, mezitím popsali novináři: podle Financial Times má být Usmanovovo vyřazení součástí dohody s Azerbajdžánem o vydání zadržených francouzských občanů. Financial Times ↗

Sankce nezanikly ani se neprodloužily — Unie si koupila sedm dní

Ani druhé pondělní jednání dohodu nedalo. Velvyslanci proto nehlasovali o seznamu, ale prodloužili si čas: nová lhůta běží do 22. září o půlnoci a sankce do ní platí v nezměněné podobě. Reuters přes N1 ↗ Kyiv Post ↗ 24 Chasa ↗

Zelenskyj to ve večerním vystoupení 14. září komentoval takto: „Tohle určitě není čas na rušení sankcí, určitě ne čas chránit ruské oligarchy před sankcemi a určitě ne čas, aby Evropa dávala Rusku jakékoli dary." Kyiv Independent ↗ 24sata ↗

Výbor stálých zástupců členských států, který v Bruselu připravuje rozhodnutí Rady, se v pondělí ráno sešel na mimořádném zasedání. Podle tří diplomatů, na které se odvolává ukrajinská European Pravda, skončilo bez konsenzu a velvyslanci se dohodli, že to týž den zkusí znovu. Rada sama průběh jednání nekomentovala. European Pravda ↗

Lhůta je přitom tvrdá. Individuální sankce zavedené za narušování územní celistvosti Ukrajiny musí být prodlouženy nejpozději do 15. září, jinak automaticky zaniknou pro více než tři tisíce fyzických a právnických osob, převážně z Ruské federace. Danas ↗ Rumunská média to označila za závod s časem — Unii zbývá jediný den. Digi24 ↗

Prodloužení vyžaduje jednomyslnost všech dvaceti sedmi států. Jediná země tak dokáže celý seznam shodit tím, že nic neudělá.

Dva muži, kvůli kterým to stojí

Ališer Usmanov je rusko-uzbecký miliardář s majetkem kolem čtrnácti miliard dolarů. Unie ho sankcionovala v únoru 2022. Jeho holding Metalloinvest podle litevské veřejnoprávní stanice dodával komponenty výrobcům zbraní včetně výrobce kalašnikovů a jeho podnikatelské impérium ovládalo banky, které financovaly obrannou produkci. LRT ↗

Michail Fridman má podle týchž odhadů 16,6 miliardy dolarů. Jeho Alfa Bank podle stejné stanice poskytovala úvěry zbrojařskému průmyslu a pojišťovna AlfaStrachovanie byla dlouhodobým pojistným partnerem ruských ozbrojených sil. LRT ↗

U obou jmen platí totéž omezení: jde o tvrzení převzatá ze sankční argumentace a z investigativních zjištění, nikoli z auditovaných výkazů firem.

Oba se proti zařazení brání i soudně a částečně uspěli. Tribunál Evropské unie v dubnu 2024 zrušil Fridmanovo zařazení za období od února 2022 do března 2023 s tím, že důkazy Rady nestačily — sankce mu však zůstaly na základě pozdějších rozhodnutí, na která se rozsudek nevztahoval. The Moscow Times ↗ Usmanov u soudu neuspěl ani v únoru 2024. Tribunál zamítl jeho žalobu i v září 2025 eucrim ↗ a jeho odvolání u Soudního dvora je od listopadu 2025 stále otevřené.

Sankční režim se kolem Usmanova drolí i jinde. Správní soud ve Frankfurtu nad Mohanem 11. června letošního roku rozhodl, že povinnost zmrazit superjachtu Dilbar spojovanou s Usmanovem neobstojí, protože se neprokázalo, že plavidlo ovládá sankcionovaná osoba. Jeho osobní sankce tím nepadly a rozsudek podle právního rozboru z prvního září nebyl pravomocný. Hospodárske noviny ↗

Co Paříž nevysvětlila, popsali novináři: výměna za zadržené v Azerbajdžánu

Do pátku 11. září bylo Slovensko v této věci samo. Toho dne se k požadavku vyřadit Usmanova připojila Francie — aniž by ostatním členským státům změnu postoje vysvětlila. Podle lidí obeznámených s jednáními to vyvolalo překvapení a nespokojenost ve více delegacích a francouzské stálé zastoupení při Unii na žádost o komentář nereagovalo. Danas ↗

Jediné, co z Paříže zaznělo, je odkaz na bezpečnost. Francouzský diplomat to podal takto: „Máme samostatnou otázku související s národní bezpečností a rádi bychom kladně odpověděli našim mezinárodním partnerům, kteří nás ve věci pana Usmanova oslovili." Ukrajinská pravda ↗ Čeho přesně se ta otázka týká, Paříž neupřesnila — a ani francouzské ministerstvo zahraničí, ani Usmanovovi zástupci to blíže nevysvětlili. Odpověď přinesl až Financial Times: Francie podle něj žádá Usmanovovo vyřazení jako součást dohody s Azerbajdžánem o vydání francouzských občanů zadržených v Baku. Samotné vyřazení, které je podle FT podmínkou té dohody, si vyžaduje souhlas všech dvaceti sedmi států — nikoli výměna osob mezi Paříží a Baku. Financial Times ↗ Euronews ↗ Mezi zadrženými je podnikatel Martin Ryan, odsouzený na deset let za špionáž, a Anass Derraz, kterému odvolací soud trest snížil. Kyiv Independent ↗ Francouzská vláda se k věci odmítla vyjádřit a ani tento popis není oficiálním potvrzením — je to zjištění novinářů, nikoli prohlášení Paříže. Euronews ↗

Je v tom přitom rozpor, který stojí za zmínku. Francie zároveň prosazuje zpřísnění sankčního tlaku na Rusko a podporu Ukrajiny. Danas ↗

Itálie a Chorvatsko se připojily — jako pokus o kompromis

K požadavku vyřadit Usmanova se připojily i Řím a Záhřeb. Podle vyjednavačů to neudělaly proto, že by s ním souhlasily, ale proto, aby se našel kompromis dřív, než se bude rozhodovat o celém seznamu. Danas ↗ Italský deník to shrnul stručně: Itálie žádá zrušení sankcí vůči Usmanovovi. Explicitní odůvodnění neuvedl ani tento deník. Il Fatto Quotidiano ↗

Většina členských států je proti francouzsko-slovenskému požadavku i nadále. Na stole je podle litevské veřejnoprávní stanice jiný kompromis — neřešit jména, ale zkrátit platnost prodloužení z jednoho roku na šest měsíců. Stanice ho připisuje Irsku, jiné redakce ho zmiňují bez uvedení autora. Ani tento kompromis neprošel — podle Reuters se členské státy nedohodly právě na půlročním prodloužení, takže na stole zůstala jen odkladná lhůta. Reuters přes N1 ↗ LSM ↗ LRT ↗

Proč je tentokrát spor i o délku

Irský návrh dává smysl až s kontextem, který se ve zpravodajství ztrácí. Předmětem jednání totiž není jen to, kdo na seznamu zůstane, ale i to, na jak dlouho. Dosavadní individuální sankce se prodlužovaly po šesti měsících a nyní je na stole návrh prodloužit je najednou o rok. Slovensko podle informací z Bruselu odmítalo právě tuto podobu. Aktuality.sk ↗

Rozdíl je praktický. Při ročním cyklu se možnost zablokovat seznam otvírá jednou za dvanáct měsíců, při pololetním dvakrát tak často.

Podobná scéna se odehrála i na jaře. Sankce se tehdy prodloužily 14. března a Slovensko do poslední chvíle trvalo na vyřazení týchž dvou jmen — tehdy společně s Maďarskem. Neuspělo. Rada tehdy neobnovila sankce dvěma jiným osobám a ze seznamu odstranila pět zesnulých. Danas ↗

Limity tohoto pohledu

Informace o průběhu jednání pocházejí od diplomatů přes ukrajinskou European Pravda a britský Financial Times, jehož zjištění o postoji Francie, Itálie a Chorvatska přebírá srbský deník Danas. Nejsou tedy z oficiálního vyhlášení Rady. Posun lhůty na 22. září už potvrdila agentura Reuters a přebraly ho redakce v osmi zemích, samotnou sankční argumentaci Francie však Paříž nepotvrdila ani nevyvrátila. LRT ↗ Radio Sarajevo ↗ BFM TV ↗ Azerbajdžánská větev stojí na jediném prvotním zdroji — zjištěních Financial Times, která přebírají ostatní redakce.

Důvod francouzského obratu není veřejně doložen. Víme jen to, jak ho popsal jeden diplomat, a to je tvrzení, nikoli důkaz. Totéž platí pro motiv Itálie a Chorvatska, který nevysvětlil nikdo.

Slovenská vláda svůj požadavek veřejně neodůvodnila. Z Bruselu víme, co žádá, ne proč — a to je rozdíl, který se při čtení snadno ztratí.

A nakonec: i kdyby sankce 22. září skutečně zanikly, neznamená to konec sankčního režimu vůči Rusku. Jde o jeden z několika režimů, ten nejstarší, vázaný na narušování územní celistvosti Ukrajiny. Sektorové hospodářské sankce mají vlastní cyklus a tohoto jednání se netýkají.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační foto: budova Justus Lipsius v Bruselu, sídlo Rady Evropské unie. Autor JLogan, Wikimedia Commons, licence CC BY 3.0.*