Holandským zemědělcům hrozí krácení práv na chov. Balík za 20 miliard na dusíkové cíle sám nestačí, spočítal státní úřad

Nizozemský Plánovací úřad pro životní prostředí (PBL) přepočítal balík opatření, kterým chce vláda premiéra Roba Jettena snížit emise dusíku, a dospěl k závěru, že cíl je dosažitelný, ale samotný balík na něj ani v nejlepším případě nestačí. Země chce snížit emise čpavku ze zemědělství do roku 2035 o 42 až 46 procent oproti roku 2019. Konkrétní rozpracovaná opatření na to podle úřadu zatím nestačí, a proto bude nutné také plošné krácení produkčních práv chovatelů o pět až deset procent. Vláda přitom takové krácení označuje za poslední možnost, po které sáhne, až když se cíle nepodaří splnit jinak. PBL ↗

Balík, který vláda představila 26. června, mění základ celé politiky. Místo měření dusíku, který se usadí v přírodě, chce měřit to, co podnik vypustí — každý chovatelský podnik má dostat vlastní vymahatelnou emisní normu a maximální počet kusů dobytka na hektar půdy. Kolem dusíkově citlivých území evropské soustavy chráněných lokalit Natura 2000 mají vzniknout zóny s extenzivnějším hospodařením a na celý přechod je vyčleněn dusíkový fond ve výši 20 miliard eur do roku 2035. Necelá polovina z něj má jít právě na ty zóny, kde mají emise klesnout o zatím neurčené procento, možná až o šedesát. NRC ↗

Klíčová je podmínka, za níž výpočet platí. PBL počítal se situací, v níž všichni chovatelé plně spolupracují a dosáhnou svého snížení, stát dokáže všechno uskutečnit a nic se nepokazí. Sám to označuje za podmíněný scénář, tedy za výpočet, který platí jen tehdy, pokud všechno vyjde, a hned dodává, že v dusíkové agendě se v uplynulých letech opakovaně ukázalo, že se leccos nepodaří. Ani v tomto nejpříznivějším případě se Nizozemsko nedostane z takzvaného dusíkového zámku, tedy ze stavu, kdy překročené limity brzdí až znemožňují povolování výstavby bytů i rozšiřování podniků. NRC ↗

Vidět je to na přírodě, kvůli níž celá politika vznikla. Ze 120 dusíkově citlivých území Natura 2000 klesne do roku 2035 pod kritickou hranici, nad níž nelze vyloučit poškození přírody, jen čtrnáct. Na více než polovině jejich rozlohy se bude i nadále usazovat příliš mnoho dusíku, ačkoli míra překročení výrazně klesne. Balík má zároveň vedlejší účinek, který úřad hodnotí kladně — díky opatřením ve vodním režimu kolem chráněných území by šlo odstranit riziko vysychání u více než dvou třetin tamních rostlinných a živočišných druhů. NRC ↗ PBL ↗

„Dusík zůstane ještě desetiletí důležitým faktorem," řekl novinářům ředitel PBL Marko Hekkert. Ohradil se i proti samotnému pojmenování problému: mluvit o zámku podle něj naznačuje, že existuje i klíč, který se dá otočit. „Je velmi těžké vymyslet balík, který dostane Nizozemsko ze zámku najednou," řekl. Podle jeho odhadu povedou plány k tomu, že v zemi bude asi o 30 procent méně krav. Na otázku, jaké by to bylo, kdyby se opatření zavedla před pěti či deseti lety, odpověděl, že „by to bylo požehnání" — chovatelé by měli více času přizpůsobit se přísnějším požadavkům. NOS ↗

Druhá výhrada úřadu se netýká cíle, ale toho, zda se to dá stihnout. Aby opatření zabrala, muselo by se 180 tisíc hektarů, tedy zhruba desetina nizozemské zemědělské půdy, uspořádat jinak — a právě takové pozemkové úpravy se v uplynulých letech dařilo rozbíhat jen ve velmi omezené míře. Systém vymahatelných emisních norem pro jednotlivé farmy zatím není funkční. Uskutečnění si podle PBL vyžádá „úsilí hraničící s tím, co se dá za deset let zvládnout". PBL ↗

Zemědělská organizace LTO reagovala týž večer a mířila právě na těch pět až deset procent. „Mluvit o plošném zmenšování je zbytečné, působí to opačně a pro LTO je to nediskutovatelné," napsala. Riziko plošného krácení je podle ní pro chovatele zničující, protože nikdo nemůže investovat do budoucnosti podniku, když neví, zda ho za pár let stejně nebude muset zmenšit. Stejnou obavu vyjádřil i samotný PBL, podle kterého hrozba plošného krácení podkopává nejen obchodní model jednotlivých farem, ale pravděpodobně i přijatelnost celé politiky. LTO ↗

Organizace zároveň zpochybnila samotný výpočet. Opatření jako vymezení zón, samostatný program pro území Veluwe a omezení emisí z polí se podle ní do přepočtu nedostala nebo se do něj dostala nedostatečně, protože ještě nejsou rozpracována. Vyvozovat z takto neúplné množiny, že chybějící zbytek je třeba dorovnat plošným krácením, označila za „bezvýznamný výpočet". LTO ↗

Ministr zemědělství Jaimi van Essen argumentuje podobně. Úřad podle něj nezapočítal připravovaná pravidla pro aplikaci hnoje na polích, protože ještě nejsou dost konkrétní. „Už na tom pracujeme a po dopracování se balík dopočítá a naše dusíkové cíle splníme," řekl ministr, který je stejně jako premiér z liberální D66. Zdůraznil, že přepočet ukazuje „žádoucí pohyb, aby bylo povolování opět možné", a že vláda tímto balíkem dělá všechno, co může. Odborný deník Nieuwe Oogst k tomu poznamenal, že větu o úsilí na hranici uskutečnitelnosti úřad zjevně nemyslel jako pochvalu. Nieuwe Oogst ↗

Výhrady přitom nepřicházejí jen od chovatelů. Provincie Overijssel sice balík ve velkých liniích podporuje, ale varuje, že nahromadění celostátních norem může být pro mnoho podniků nezvládnutelné — podle signálů z praxe by měly problém vyhovět i farmy, které už výrazně investovaly do inovací. Zároveň upozorňuje, že pevná pásma 500 nebo 1 000 metrů kolem chráněných území se většinou neshodují s hranicemi, se kterými provincie dosud pracovala. Nieuwe Oogst ↗

Zeeland návrhy státu předem nepřebírá. „Chceme mít fakta na stole dřív, než vyvodíme závěry," řekl zemský radní Wilfried Nielen. Provincie se chce soustředit na zóny kolem dvou chráněných území, zatímco stát jí do hry přidává dalších pět. Nieuwe Oogst ↗ Nejostřeji se ozvalo Frísko: zemědělské kapitoly ministrova dopisu podle zemského radního Abela Kooistry „mohou jít do koše", protože v tamní provincii se nedají uskutečnit. Emisní norma navázaná na fosfátová práva v kombinaci s vázaností na půdu podle něj vůbec nesedí s frískou zemědělskou politikou. Provincie své obavy poslala ministerstvu dopisem, ale podle Kooistry na něj dosud nedostala odpověď, což vyvolává podráždění. Ministerstvo se v kritice nepoznává. Nieuwe Oogst ↗

Vláda mezitím jedná. Předseda LTO Ger Koopmans a předseda organizace mladých zemědělců NAJK Gerben Boom se sešli s premiérem Jettenem, ministrem van Essenem a dvěma státními tajemníky, přičemž rozhovor popsali jako „naléhavý a ostrý, ale zároveň konstruktivní". Vládní delegace jim podle nich slíbila prostor na úpravy a společně vyzvali provincie, aby předložily vlastní návrhy na vymezení zón tak, aby zasáhly méně farem. Van Essen na setkání uvedl, že provincie na návrzích už pracují a dohromady jich mohou být desítky. LTO ↗

Slovenská ani česká média o přepočtu nepsala. Nejde přitom o nizozemskou zvláštnost: soustava Natura 2000 i povinnost nezhoršovat stav chráněných území jsou společný evropský rámec. V Nizozemsku z toho vyrostl hospodářský problém takového rozsahu, že dusíkové limity tam brzdí i vydávání povolení na výstavbu bytů. To, co tamní vláda zkouší, tedy není jen zemědělská reforma, ale odpověď na otázku, jak se dá emisní strop rozepsat na jednotlivé podniky, aniž by jejich část skončila.

Foto: Mléčná farma u Kattewaardwegu nedaleko mostu Eilandbrug v obci Kampen, březen 2021. Autorka Agnes Monkelbaan, přes Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Snímek je zmenšený.