![[WIP]](https://hotinfo.sk/images/articles/1449317.jpg)
Aktéři — klepněte pro kontext
GCRMN
Globální síť pro monitorování korálových útesů — sdružení vědců a správců útesů, které pracuje jako výkonná složka Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).
Proč tady: Zveřejnila zprávu, o které je tento článek.
Manuel González Rivero
Mořský ekolog, který se věnuje dálkovému a podvodnímu mapování útesů.
Proč tady: Hlavní autor zprávy.
Tracy Ainsworthová
Bioložka korálů a viceprezidentka Mezinárodní společnosti pro korálové útesy.
Proč tady: Vysvětluje, jak nerovnoměrně je zátěž rozložena mezi jednotlivé útesy.
Karibik
Oblast ve střední části Ameriky, která zahrnuje Antily a Bahamy.
Proč tady: Region s nejhlubším doloženým propadem korálového pokryvu.
Více info →
Rudé moře
Mořské rameno Indického oceánu mezi Afrikou a Arabským poloostrovem.
Proč tady: Region, jehož útesy zná nejvíc českých dovolenkářů.
Více info →Pět let je méně, než korály potřebují na jednu generaci
Velké bělicí události přicházely kdysi zhruba jednou za deset let. Od roku 2010 se opakují každých pět až šest let. „Korálové útesy mívaly na zotavení po velkém bělení desetiletí. Dnes mají štěstí, pokud dostanou pět nebo šest let," říká hlavní autor zprávy Manuel González Rivero. GCRMN ↗ Háček je v tom, že mnohé korály potřebují nejméně pět let, než dospějí a začnou se rozmnožovat. Okno na obnovu se tak zúžilo na dobu, za kterou útes sotva stihne vychovat jednu generaci. „Na některých místech přichází vážné narušení už každý rok. Jinde jednou za pár let," doplňuje Tracy Ainsworthová z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. Phys.org ↗Co přesně ubylo
Průměrný pokryv tvrdými korály klesl z 30,2 % v referenčním období 1980 až 2009 na 27,3 % v letech 2020 až 2024, tedy relativně o 9,5 %. Uvolněné místo obsazují makrořasy a jejich průměrný globální pokryv za stejnou dobu stoupl o 44 %. Jednotlivé globální bělicí vlny stály útesy zhruba 6,5 % pokryvu v letech 1998 a 1999, 9,9 % v letech 2010 a 2011, 6,6 % v letech 2016 a 2017 a 8,9 % v letech 2023 a 2024. Z deseti regionů, na které zpráva svět dělí, čtyři dlouhodobě klesají, čtyři jsou bez čisté změny a dva rostou. GCRMN ↗Karibik ukazuje, kam ta výměna vede
Nejhlubší propad má za sebou Karibik. Podle samostatné regionální zprávy, kterou GCRMN vydala loni v prosinci, tam pokryv tvrdými korály mezi lety 1980 a 2024 klesl o 48 %, zatímco pokryv makrořasami za stejnou dobu stoupl o 85 %. Je to přesně ta výměna, kterou globální čísla naznačují v menším měřítku. GCRMN ↗Pro českého čtenáře je přitom nejbližší jiný region. Útesy Rudého moře a Adenského zálivu, tedy i útesy u egyptských letovisek jako Hurghada či Šarm aš-Šajch, mají rozlohu 13 605 km² a tvoří 5,3 % světové rozlohy útesů. GCRMN ↗ Ve zprávě mají vlastní kapitolu. GCRMN ↗
Proč to není nekrolog
Data říkají i druhou věc. Po třetím globálním bělení, když dostaly pokoj, globální pokryv tvrdými korály mezi lety 2017 a 2019 vzrostl zhruba o 6 %. „Pokud jim dáme dost času, mají schopnost se zotavit," říká González Rivero. Problém tedy není v tom, že by útesy ztratily regenerační sílu, ale v tom, že se frekvence bělení zhruba zdvojnásobila. Do roku 2010 byl globální pokryv relativně stabilní. Autoři zprávy zároveň varují, že pokryv je dnes hluboko pod normálem a hrozí mu nezvratný pokles, a při současných teplotách je další bělicí vlna letos velmi pravděpodobná. Al Jazeera ↗Foto: Bělení korálů na Velkém bariérovém útesu, březen 2016. Autor Jay Galvin, přes Wikimedia Commons, CC BY 2.0. Snímek je zmenšený.
Co sleduje hotinfo
- Potvrdila se další rozsáhlá bělicí událost po vlně z let 2023 a 2024.
- Následující inventura GCRMN ukázala globální pokrytí tvrdými korály pod 27,3 %.
- Dva regiony, které ve zprávě rostly, si růst udržely i v další inventuře.
