Elektromobily mají v průměru o 41 procent nižší emise. Ze studie se šířil závěr, který v ní není

Technická univerzita v Mnichově zveřejnila v úterý bílou knihu, podle níž bateriové elektromobily vypustí za celý životní cyklus v průměru o 41 procent méně oxidu uhličitého než srovnatelná auta se spalovacím motorem. Číslo pochází ze systematického vyhodnocení devatenácti existujících studií, v nichž se modelovalo 47 scénářů. Univerzita ho ve vlastní tiskové zprávě používá jako doklad o špatně nastavené regulaci, protože elektromobil podle ní snižuje emise v průměru o 41 procent, zatímco ve flotilové metrice Unie se počítá jako vozidlo s nulovými výfukovými emisemi. Průměr přitom zakrývá velký rozptyl. Emise klesly přibližně v 92 procentech scénářů, jednotlivé výsledky však sahaly od 89procentního poklesu až po 21procentní nárůst oproti spalovacím autům. Technická univerzita v Mnichově ↗Terčem kritiky je flotilová metrika nařízení 2019/631, která při plnění cílů výrobců stojí na emisích z výfuku. Fosilní uhlík uvolněný při těžbě surovin, při výrobě auta a baterie, při výrobě elektřiny na nabíjení i ten, který se nepodaří získat zpět při recyklaci, do ní nevstupuje. Johannes Fottner to shrnuje tak, že největší ekonomické i ekologické pokřivení je právě v tom, že regulace Evropské komise stojí výhradně na emisích z výfuku, a rozmanité snahy průmyslu tak zůstávají neodměněné. Autoři proto navrhují standard postavený na životním cyklu, který by započetl každou prokazatelně ušetřenou tunu bez ohledu na fázi, v níž úspora vznikla. Práci inicioval prezident univerzity Thomas Hofmann a vedli ji tři profesoři, kromě Fottnera ještě Magnus Fröhling a Tim Büthe. Technická univerzita v Mnichově ↗

Totéž číslo přitom zní odlišně podle toho, s čím se porovná. Ve srovnání se spalovacím autem je 41 procent zlepšení a berlínský Tagesspiegel s ním vedl titulek o výrazně lepší klimatické bilanci elektromobilů. Ve srovnání s nulou, kterou flotilová metrika připisuje jeho výfukovým emisím, je to propad, a přesně tak ho podala univerzita i deník Welt, který mluvil o podstatném pokřivení regulace. Tagesspiegel ↗ Welt ↗

K samotnému zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035 autoři ve studii výslovné stanovisko nezaujímají, upozornila agentura dpa. Hofmann k tomu žádá technologickou otevřenost, aby průmysl nepřišel o možnosti inovovat. Bílá kniha má vstoupit do jednání o automobilovém balíčku, který Evropská komise předložila v prosinci 2025. Hlasování pléna Evropského parlamentu je podle univerzity naplánováno na 23. listopadu 2026. Die Zeit ↗

První o obsahu psal Bild am Sonntag, který dostal úryvky předem a nadepsal je jako automobilovou lež Evropské unie. Ze 41 procent vyvodil, že pro zákaz z roku 2035 neexistuje přesvědčivé odůvodnění. Takový závěr se v tiskové zprávě univerzity ani v dostupném shrnutí studie nenachází. Přidal ho až Bild. elektroauto-news.net ↗

Do slovenských médií se téma dostalo právě v tomto tvaru. Portál Aktuality.sk se v úterý výslovně odvolal na Bild a napsal, že pokud bateriová auta ušetří v průměru ani ne polovinu emisí ve srovnání se spalovacími motory, plánovaný zákaz po roce 2035 najednou ztrácí své nejsilnější opodstatnění. Číslo 41 procent článek uvádí, slibovanou klimatickou neutralitu označuje za nebezpečnou politickou iluzi. Aktuality.sk ↗

Proti tomuto výkladu se ohradil německý publicista Martin Jendrischik. Z toho, že elektromobil snižuje emise jen o 41 procent, podle něj nevyplývá, že je lepší dál používat vozidla, která je snižují o nula procent. CleanThinking ↗

Samotná práce má i metodická omezení. Jde o bílou knihu, nikoli o recenzovanou odbornou publikaci. Portál elektroauto-news.net upozorňuje, že metodika nebyla před úterním představením známá a že starší studie v souboru mohly počítat s podstatně fosilnějším energetickým mixem, než jaký mají evropské sítě dnes. Podíl čisté elektřiny podle časopisu auto motor und sport funguje v celém přepočtu jako stmívač: čím zelenější je síť, tím lépe elektromobil vychází. auto motor und sport ↗ elektroauto-news.net ↗

Část argumentu přitom Evropská komise přijala už loni v prosinci. Šestnáctého prosince 2025 navrhla snížit cíl pro rok 2035 ze sta na devadesát procent, přičemž zbývajících deset procentních bodů se má dát kompenzovat nízkouhlíkovou ocelí vyrobenou v Unii nebo e-palivy a biopalivy. Právě nízkouhlíková ocel je příklad, který mnichovští autoři uvádějí jako investici, kterou dnešní flotilová metrika neocení. Návrh ještě musí schválit Evropský parlament a členské státy. Evropská komise ↗ ADAC ↗

Ověřený zůstává úzký výsek. Číslo 41 procent, jeho původ v devatenácti studiích i kritika měření na výfuku pocházejí od univerzity. Závěr, že zákaz z roku 2035 ztrácí opodstatnění, pochází od novin. Ze slovenských a českých médií, která sledujeme, téma zatím převzaly jedině Aktuality.sk, a to v druhé z těchto dvou verzí.

Foto: hlavní budova Technické univerzity v Mnichově v Arcisstraße. Autor: Rufus46 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0. Snímek je zmenšený.