Řecko koupí izraelský protiraketový štít za tři miliardy eur. Zapojí do něj i Patrioty, po jejichž střelách Ukrajina volá

Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že s Řeckem podepsalo kontrakt na protivzdušnou a protiraketovou obranu za zhruba tři miliardy eur. V Tel Avivu jej podepisovali generální ředitelé obou resortů, za Izrael Amir Baram a za Řecko Ioannis Bouras. Projekt dostal jméno Achillův štít a podle izraelské strany jde o největší zbrojní exportní dohodu v dějinách izraelsko-řeckých vztahů a jednu z největších v historii Izraele vůbec. Řecký ministr národní obrany Nikos Dendias k tomu dodal, že Řecko bude první zemí Unie, která si takový systém pořídí. Politico Europe ↗ Ministerstvo obrany Izraele ↗ Digi24 ↗

O den později se v irském Wicklowe sešli ministři obrany Evropské unie. Evropská komise tam podle Euronews měla tlačit na Atény a Madrid, aby Ukrajině předaly střely pro systémy Patriot. Achillův štít má přitom právě řecké Patrioty zapojit do nové národní sítě. Euronews ↗

Ne nový systém, ale síť

Balík má hodnotu 3,035 miliardy eur a spojuje tři izraelské systémy různého dosahu. Dávidův prak (David's Sling) zachycuje taktické balistické a řízené střely na vzdálenost 40 až 300 kilometrů, Barak MX pokrývá pásmo 35 až 150 kilometrů a SPYDER řeší nízko letící cíle, tedy letadla, vrtulníky a drony. K tomu patří víceúčelové radary a velitelské středisko. Samostatná dohoda za 26 milionů eur přidává protidronový systém Drone Dome od izraelské firmy Rafael. Al Jazeera ↗ The Independent ↗

Novinkou však není jednotlivý systém, ale to, co je spojí. Achillův štít má propojit stávající řecké prostředky včetně baterií Patriot a bezpilotních letounů s izraelskou obranou do jediné sítě. Centrální software s umělou inteligencí má vyhodnocovat data ze všech senzorů, hrozbu klasifikovat a navrhnout nejúčinnější a zároveň nejlevnější prostředek k jejímu zneškodnění. Jde o to, aby armáda nemusela na levný dron posílat drahou stíhačku. Podle řecké veřejnoprávní televize ERT má být projekt hotový do 35 měsíců. Die Zeit ↗

Atény podle mediálních zpráv prosazovaly i přístup ke zdrojovému kódu tohoto softwaru, aby si udržely vliv na elektroniku a další vývoj systému. Devatenáct řeckých firem se má na programu podílet objemem více než 750 milionů eur a v plánu je domácí výrobní kapacita s exportní ambicí. Německo si od Izraele koupilo systém Arrow 3 v roce 2023 a Finsko Dávidův prak o rok později, Řecko je však první, které více izraelských platforem integruje do jednoho národního štítu. Die Zeit ↗ Digi24 ↗

Patrioty, o které se vede největší bitva

Evropská komise a diplomatická služba Unie žádají od Atén a Madridu střely pro systémy Patriot. Ukrajina je podle Volodymyra Zelenského potřebuje na zimu asi tři sta, dodávky jí klesají a ruské útoky sílí. Jeden z diplomatů Unie označil nedostatek střel za debatu letošního léta a Španělsko Kyjevu slíbilo pět střel PAC-2 už na jaře. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis podle Euronews tlaku dosud odolával a tvrdil, že ani jednu ze šesti řeckých baterií Patriot nemůže předat, protože jsou kritické pro obranu vlastního vzdušného prostoru. Euronews ↗

Argument o vlastním vzdušném prostoru má však slabé místo. Jedna z řeckých baterií Patriot stojí od roku 2021 v Saúdské Arábii u města Janbu, kde na základě dohody o ochraně energetické infrastruktury království chrání tamní ropné rafinerie. Ve čtvrtek 27. srpna tam podle řeckých bezpečnostních zdrojů odpálila tři rakety proti roji dronů, koordinovaně se saúdskou protivzdušnou obranou. Bylo to třetí nasazení řeckého systému od začátku americko-izraelské kampaně proti Íránu. TASR ↗

Tlak na evropské zásoby přitom není jen ukrajinský. Podle agentury AP mají americké síly v Evropě pro systémy Patriot kriticky málo raket, a to právě kvůli válce proti Íránu. Nejde o to, že by Washington požadoval řecké baterie, ale o to, že celý evropský fond těchto střel je tenký a všichni sahají do stejné zásoby. Achillův štít navíc z řeckých Patriotů dělá stavební kámen národní sítě, což Aténám dává další důvod, proč se jich nechtějí vzdát. Hospodárske noviny ↗

Část Unie se zbraněmi z Izraele neobchoduje vůbec

Dohoda přichází ve chvíli, kdy několik zemí Unie postupuje opačným směrem, a to obousměrně. Slovinsko jako první země Unie zakázalo koncem července 2025 vývoz, dovoz i tranzit zbraní do Izraele a z Izraele. Španělsko vyhlásilo v září 2025 embargo, které rovněž zakazuje vývoz i dovoz obranného materiálu a zboží dvojího užití, přičemž Madrid při té příležitosti zrušil kontrakty s izraelskými firmami Rafael a Elbit v hodnotě stovek milionů eur. Vláda Slovinska ↗ The Times of Israel ↗

Právě to je na souběhu s Wicklowem nejviditelnější. Komise má o střely pro Patrioty žádat dvě země, které vůči izraelskému zbrojnímu průmyslu stojí na opačných pólech. Španělsko si Achillův štít koupit nemůže, protože jeho vlastní embargo dovoz izraelského obranného materiálu zakazuje, a zrušilo i zakázky u firmy Rafael. Právě od Rafaelu si Řecko nyní kupuje Drone Dome.

Ve středu mají na stejném místě ve Wicklowe jednat ministři zahraničních věcí Unie o opatřeních proti izraelským osadníkům na Západním břehu Jordánu. Podle irského serveru The Journal se zvažuje celoevropská obdoba irského zákona o okupovaných územích, která by zakázala dovoz z izraelských osad. Irsko a Francie mají tlačit na tvrdší postup, Německo a část balkánských států jsou proti. Obě setkání jsou neformální, takže se na nich nerozhoduje. The Journal ↗ RTÉ ↗

Kritika zaznívá i doma. Bývalý řecký ministr financí Yanis Varoufakis napsal, že proměna Řecka v izraelský satelit postupuje závratnou rychlostí. Průzkum Pew Research Center z června ukázal, že 76 procent Řeků nedůvěřuje úsudku Benjamina Netanjahua ve světových otázkách, a proti sbližování s Izraelem se v zemi už demonstrovalo. Al Jazeera ↗ The Independent ↗

Adresáta nikdo nejmenoval

Turecko nezmínila ani jedna ze stran. Izraelský ministr obrany Israel Katz řekl, že obě země sdílejí společné strategické zájmy a čelí společným regionálním výzvám v době, kdy se aktéři s hegemonními ambicemi snaží rozšířit svůj vliv a podkopat stabilitu v regionu. Benjamin Netanjahu dohodu označil za jednu z největších pro Izrael a za součást aliance s Řeckem a Kyprem. Dendias k tomu dodal, že technologie, balistické střely, satelitní komunikace, bezpilotní systémy a hybridní formy vedení války už dávno učinily z předchozích obranných doktrín zcela nerealistické. The Independent ↗ Protothema ↗

Kontext doplňuje to, co se stalo tři týdny předtím. Sedmého srpna podepsali v Mekce saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a pákistánský premiér Šahbáz Šaríf dohodu o společné obraně, podle níž se ozbrojený útok na kohokoli z této trojice považuje za útok na všechny. Spojuje největšího vývozce ropy, druhou největší armádu Severoatlantické aliance a jediný jaderný arzenál v muslimském světě. Turecký ministr zahraničních věcí Hakan Fidan v pondělí zdůraznil, že dohoda není namířena proti žádné zemi. Al Jazeera ↗ Naftemporiki ↗

Jak může vypadat turecká odpověď, lze odhadnout z Kypru. Nikósie si první baterie systému Barak MX pořídila v prosinci 2024 a když loni v září dorazila další dodávka, turecké ministerstvo obrany varovalo před nebezpečnými důsledky a tvrdilo, že zásilka narušuje křehkou rovnováhu na ostrově. Radar systému má podle serveru Middle East Eye dosah přes 450 kilometrů, takže z okolí Pafosu by dohlédl na jih Turecka. Cyprus Mail ↗ Middle East Eye ↗

Řecko-izraelské sbližování přitom začalo v roce 2010, když při izraelském zásahu proti turecké lodi mířící s pomocí do Gazy zemřelo devět lidí a desátý později podlehl zraněním, po čemž se vztahy Ankary s Jeruzalémem zhroutily. El País ↗

Nejde však jen o Turecko. Rakouský bezpečnostní analytik a bývalý obranný atašé v Řecku Wolfgang Pusztai upozorňuje, že Řecko hostí americké námořní základny a ty se v budoucnu mohou stát terčem Íránu. Atény plánují na modernizaci ozbrojených sil utratit do roku 2036 osmadvacet miliard eur. Izraelský zbrojní export dosáhl loni více než devatenácti miliard dolarů, což je proti roku 2024 nárůst o třicet procent, a podle březnové zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru se Izrael poprvé dostal před Británii na sedmé místo mezi světovými dodavateli zbraní. Al Jazeera ↗ The Independent ↗

Co sleduje hotinfo