Švédsko pošle do Finska stíhačky Gripen a válečné lodě. Překvapení, na které se zákony psaly šest let

Švédsko se zapojí do dohledu nad finským územím stíhačkami a plavidly námořnictva. Ministerstva obrany obou zemí to v pátek dopoledne oznámila téměř současně a shodně uvedla, že spolupráce má zlepšit finskou schopnost odhalit a zneškodnit drony, které na finské území zabloudily v důsledku ruské války proti Ukrajině. Že půjde o stíhačky Gripen a válečné lodě hlídkující u rusko-finské hranice, oficiální prohlášení neuváděly, tu část přinesla ze svých zdrojů švédská veřejnoprávní SVT. V sobotu Gripeny a korvetu potvrdil jmenovitě švédský ministr obrany a doplnil, že nasazení potrvá nejméně do konce roku 2026. Finský prezident Alexander Stubb zároveň zpochybnil, že by Finsko o vojenskou pomoc požádalo — na rozdíl od vlastního ministra obrany.

Co oznámila ministerstva a co k tomu dodala SVT

Společné prohlášení je stručné a nepojmenuje ani jeden typ techniky. Finské i švédské ministerstvo obrany v něm píší, že obě země společně posílí dohled nad územní celistvostí Finska a její ochranu na podporu odstrašení a obrany NATO, přičemž půjde o doplněk k finským národním opatřením proti nedávným průnikům dronů. Finské ministerstvo obrany ↗

Konkrétnější znění získal od finského resortu deník Ilta-Sanomat. Podle něj se Švédsko zapojí do dohledu nad územní celistvostí Finska stíhačkami vzdušných sil a plavidly námořnictva, přičemž dohled nad územím zůstane i nadále pod finským velením a v mezích finského zákona o územním dohledu. Ilta-Sanomat ↗

Že půjde konkrétně o stíhačky Gripen a válečné lodě a že mají hlídkovat u hranice s Ruskem, v oficiálních prohlášeních není. Tuto informaci přinesla švédská veřejnoprávní SVT s odvoláním se na vlastní zdroje a dodala, že pokud by během podzimu vznikla potřeba, do Finska by mohly směřovat i protidronové jednotky švédské armády. SVT ↗

V sobotu obě otázky, které ve vyhlášení chyběly, zodpověděli sami ministři. Švédský ministr obrany Pål Jonson potvrdil agentuře Reuters, že půjde o Gripeny a korvetu a že švédští vojáci se budou na dohledu nad finským územím podílet nejméně do konce roku 2026. Finský Ilta-Sanomat upřesnil, že jde o korvety třídy Visby. Údaje, které měla původně jen SVT z vlastních zdrojů, tak mají oficiální potvrzení. (Interfax Ukraine ↗, Ilta-Sanomat ↗)

Podle SVT o vojenskou pomoc požádala finská vláda a švédská o tom následně rozhodla. Veřejnoprávní Yle, která se v tomto bodě odvolává na SVT, uvedla, že hlídkování má začít v nejbližší době. Yle ↗

V tom, zda Finsko o pomoc požádalo, si ale finský prezident a jeho ministr obrany protiřečí. Alexander Stubb řekl deníku Ilta-Sanomat, že označení „žádost o vojenskou pomoc" je „definičně možná trochu sporná formulace" — podle něj jde o prohloubení obranné spolupráce, která běží od konce 90. let. Ministr obrany Antti Häkkänen přitom témuž deníku v pátek řekl, že Finsko o vojenskou pomoc požádalo a jednalo se o ní poslední měsíce. Stejně to popsal i Jonson, který mluví o odpovědi na finskou žádost. Deník dodává, že Stubba zpovídal dřív, než uviděl ministrova vyjádření. (Ilta-Sanomat ↗, Interfax Ukraine ↗)

Stubb zároveň odmítl, že by nasazení souviselo s očekávanými ruskými kroky. „Nesouvisí. Obranu plánujeme na dlouhou trať a pokud se nemýlím, i tohle se připravovalo téměř deset let," řekl. Doufá, že se ke spolupráci časem přidají i ostatní severské země. (Ilta-Sanomat ↗)

Drony, které zabloudily přes hranici

Oficiální důvod je pojmenován poměrně přesně. Nejde o ruský útok, ale o drony, které na finské území zabloudily. SVT je rozděluje do dvou kategorií, ukrajinské drony, které skončily na finské straně hranice, a ruská narušení vzdušného prostoru. Finsko podle stanice během tohoto roku opakovaně čelilo vzdušným hrozbám, kvůli kterým musela letiště dočasně zavírat. SVT ↗

Oba typy incidentů jsme za poslední dva týdny pokrývali. Čtrnáctého srpna stíhačky NATO sestřelily dron nad Lotyšskem a Finsko v reakci omezilo leteckou i lodní dopravu. O týden později si Helsinki předvolala ruského velvyslance pro podezření, že finský vzdušný prostor nad Finským zálivem narušilo ruské průzkumné letadlo Iljušin Il-20.

Přečtěte si také: NATO sestřelilo dron nad Lotyšskem, Finsko omezilo dopravu a Finsko ověřuje možný vstup ruského letadla do vzdušného prostoru

Překvapení se šesti lety příprav

Ilta-Sanomat zprávu nadepsal slovem „překvapení", připomíná však dva starší dokumenty. V roce 2020 získala švédská vláda oprávnění rozhodnout o vyslání švédských ozbrojených sil na pomoc Finsku, aby zabránily narušením finského území. O dva roky později vytvořila finsko-švédská smlouva o hostitelské zemi další podmínky pro spolupráci právě při územním dohledu a ochraně územní celistvosti. Ilta-Sanomat ↗

Obě rozhodnutí přitom předcházela vstupu obou zemí do NATO. Finsko se členem aliance stalo v dubnu 2023, Švédsko v březnu 2024. Překvapením, které Ilta-Sanomat pojmenoval, tedy není právní možnost takové operace, ale její načasování.

Finský prezident Alexander Stubb reagoval na síti X větami, které ukazují, jak spolupráci rámcují Helsinki. „Sever tvoří jeden celek. Můžeme si navzájem důvěřovat a společně jsme silnější. Spolupráce podporuje i odstrašení a obranu NATO. Děkuji, Švédsko. Společně." Yle ↗

Finský ministr obrany Antti Häkkänen v prohlášení staví krok do již existující linie. „Spolupráce vzdušných a námořních sil je už dlouho nedílnou součástí naší dvoustranné a severské spolupráce, takže je přirozené posunout se ke spolupráci při dohledu nad územní celistvostí a její ochraně, plně v souladu s prací, která se v NATO dělá," uvádí se ve zprávě finského resortu. Finské ministerstvo obrany ↗

Švédský ministr obrany Pål Jonson v prohlášení volí opatrnější tón a nasazení nikde nepojmenuje. „Jako spojenci se shodujeme na tom, že musíme zajistit silné a schopné odstrašení a obranu v našem regionu a na východním křídle NATO. Neustále rozvíjíme naši schopnost jednat společně se spojenci a posuzujeme své možnosti efektivně přispívat," uvádí se v prohlášení švédské vlády. Regeringen.se ↗

Letadla přesunout umíte, střely ne

Téhož dne přinesl Helsingin Sanomat zprávu agentury AP o zásobách, na kterých taková obrana nakonec stojí. Jde o sporné tvrzení, které americká armáda odmítá. Počet amerických protivzdušných střel v Evropě podle dvou nejmenovaných amerických obranných představitelů a představitele NATO klesl pod kritickou hranici. Důvodem má být válka, kterou v únoru zahájil prezident Donald Trump proti Íránu, a s ní spojený přesun zásob z Evropy na Blízký východ. Helsingin Sanomat ↗

Nedostatek se podle představitele NATO týká především raket Patriot. Pokud by Rusko zaútočilo raketami například na vojenský cíl nebo elektrárnu, aliance by se podle zdroje agentury mohla dostat do podobné situace jako Ukrajina a musela by přijímat jeden úder za druhým. Plukovník americké armády Martin O'Donnell však agentuře tvrzení o kriticky nízkých počtech Patriotů v Evropě popřel. Helsingin Sanomat ↗

Finský expert na protivzdušnou obranu, plukovník ve výslužbě Esa Kelloniemi, v dřívějším rozhovoru pro Helsingin Sanomat odhadl, že potřeba střel pravděpodobně převyšuje americké výrobní kapacity i v případě, že zásoby ve skladech jsou. „Patrioty mají kromě jiného i Německo, Nizozemsko, Španělsko, Řecko, Polsko a Švédsko, ale ne obrovská množství," řekl. První evropský závod na výrobu raket Patriot se má podle NATO otevřít v Německu v září. Helsingin Sanomat ↗

Rozdíl mezi oběma zprávami je v tom, co se dá přesunout rozhodnutím vlády. Stíhačky a lodě má Švédsko a poslat je umí v průběhu dní. Zásoby protivzdušných střel se takto přesunout nedají, ty je třeba nejprve vyrobit. I počet samotných letadel je přitom konečný, maďarské letectvo například po srpnové havárii u Szolnoku zůstalo se sedmnácti Gripeny.

Přečtěte si také: Po havárii u Szolnoku zůstalo Maďarsku 17 Gripenů

Slovenská a česká média zatím o švédském nasazení nepsala, ačkoli oba incidenty, které k němu vedly, pokrývaly agentury i deníky. Chybí zatím právě odpověď na ně.

Co sleduje hotinfo