Taliban je poprvé od roku 2021 v Bruselu

Taliban je poprvé od roku 2021 v Bruselu. EU s ním řeší deportace Afghánců, Zelení i SPÖ varují před legitimizací režimu

23.06.2026 17:48 HotInfo

Delegace afghánského Talibanu přicestovala v úterý do Bruselu na neveřejná technická jednání s úředníky Evropské unie o deportacích neúspěšných žadatelů o azyl. Belgie vydala pěti zástupcům radikálního hnutí víza — poprvé od převzetí moci v roce 2021, což zástupcům Talibanu otevřelo vstup na půdu EU — ačkoli doklady platí jen jeden den a pouze pro Belgii, nikoli pro celý schengenský prostor. Setkání, které Komise označuje za čistě technické, vyvolalo ostrou kritiku od německých Zelených přes rakouskou SPÖ až po Human Rights Watch a Amnesty International. AP ↗

Aktéři — klepněte pro kontext

O čem se jedná

Afghánci patří k největším skupinám žadatelů o azyl v Unii, stále více z 27 členských států však chce urychlit návraty těch, kterým úřady žádost zamítly nebo kteří v hostitelské zemi spáchali závažné trestné činy. AP ↗

Komise pozvala zástupce Talibanu už v květnu, a to na žádost dvaceti zemí EU a Schengenu včetně Rakouska. Deportace do Afghánistánu byly dosud kvůli chybějícím diplomatickým vztahům téměř nemožné a Brusel zdůrazňuje, že jednání neznamenají uznání talibanského režimu, který oficiálně neuznal žádný členský stát. ORF ↗

Německo mezitím plánuje deportace do Afghánistánu výrazně rozšířit. Podle deníku Welt zamýšlí ministr vnitra Alexander Dobrindt z CSU vypravovat tři deportační lety měsíčně. Welt ↗

Proč setkání vyvolalo kritiku

Proti jednáním se postavili němečtí Zelení. Pozvání Talibanu do Evropy označila skupina poslanců Bundestagu v čele s předsedkyní strany Franziskou Brantnerovou a šéfkou frakce Brittou Haßelmannovou v otevřeném dopise za „závažnou chybu". Podle signatářů by Taliban návštěvu Bruselu prezentoval jako „důkaz, že Evropa normalizuje vztahy", ačkoli v podmínkách, které si EU sama stanovila, nenastal „žádný pokrok". Welt ↗

Kritika přišla i z Rakouska, odkud pochází eurokomisař pro migraci Magnus Brunner. Rakouský europoslanec Andreas Schieder ze Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) mluví o „závažné zahraničněpolitické chybě" Komise, která podle něj legitimizuje talibanský systém. „Je to režim, se kterým nelze uzavírat dohody," prohlásil a dodal, že nevěří v reálné fungování návratů do Afghánistánu. ORF ↗

Human Rights Watch i Amnesty International žádají, aby EU od plánu upustila. Afghánistán podle nich nelze považovat za bezpečnou zemi návratu a nucené deportace ohrožují životy lidí, jak opakovaně konstatovaly i orgány OSN. Od návratu Talibanu k moci hnutí drasticky omezilo práva obyvatelstva, zejména žen a dívek, a země se nachází v těžké humanitární krizi. AP ↗

Malá trhlina v izolaci

Protože talibanskou vládu neuznal žádný členský stát Unie, samotné setkání představuje malou trhlinu v diplomatické izolaci hnutí, které se k moci dostalo v roce 2021. AP ↗

Obhájci jednání argumentují pragmaticky. Rakouský europoslanec Lukas Mandl z Lidové strany (ÖVP) tvrdí, že nová migrační politika EU vyžaduje „praktická řešení" a jednodenní návštěva je „praktickou nutností". Komise trvá na tom, že jde o technické setkání a že za konkrétní deportace odpovídají členské státy. Na otázku, zda se jednání zúčastní i ženy, odmítla odpovědět. ORF ↗

Přečtěte si také: Evropská komise pozvala zástupce Talibanu do Bruselu kvůli návratu migrantů

Co sleduje hotinfo

Výsledek úterních jednání — zda z nich vzejde konkrétní dohoda o návratech, nebo jen rámec dalších kontaktů.
Zda se po setkání reálně obnoví deportační lety do Afghánistánu včetně německého plánu tří letů měsíčně.
Reakce dalších členských států a Evropského parlamentu — zda kritika přeroste ve formální usnesení.
Postoj Belgie jako hostitele — zda zopakuje jednodenní vízový režim při případných dalších kolech.
Zda Komise zveřejní podmínky, které od Talibanu žádá výměnou za spolupráci.