Trump chce potlačit „travestii“ jako povstání a nasadit v Minneapolis vojáky

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se Demonstrant v Minneapolis se brání slznému plynu nasazenému proti protestujícím agenty ICE. Nekončící protesty proti imigračním zátahům v Minneapolis by chtěl americký prezident potlačit s využitím zákona aktivovaného naposledy před 34 lety. Federální agenti zaplnili ulice amerického města Minneapolis. Vláda Donalda Trumpa už jich tam poslala skoro 3000. Po městě se pohybují v oblečení ve vojenském stylu a v maskách. Při raziích proti ilegálním migrantům ve velkém zatýkají, včetně amerických občanů, a v některých případech lidi vytahují z aut přes rozbitá okénka. Nejméně na dva už stříleli. Smrt Renee Goodové rukou agenta Úřadu pro migraci a cla (ICE) minulý týden vehnala do ulic velké množství demonstrantů a protesty neutichají. Po středečním postřelení venezuelského imigranta do nohy napětí dál eskalovalo. V obou případech federální úřady tvrdí, že agenti jednali v sebeobraně. Další výpovědi to zpochybňují. Demonstranti agenty ICE i dalších agentur v ulicích doprovázejí. Křičí na ně, pískají nebo v jejich blízkosti bubnují na tamburíny. Zásahové jednotky proti nim nasazují zábleskové granáty a slzný plyn. Objevilo se i několik zpráv o vandalismu. V noci ze středy na čtvrtek například menší skupina lidí podle agentury Reuters zničila vozidlo federálních agentů, někdo na něj nasprejoval heslo „Pověste Kristi Noemovou“, což je ministryně vnitřní bezpečnosti, která na akce ICE dohlíží. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ukazuje fotografii auta poničeného při protestech v Minneapolis. Republikáni, kteří ovládají federální vládu, a demokraté, kteří řídí většinu úřadů ve státě Minnesota a ve městě Minneapolis, se vzájemně obviňují z podněcování násilí. Prezident Trump nazval demonstranty „zkorumpovanými“ a „povstalci“ a pohrozil použitím zákona o povstání, který mu dává velké možnosti. Prý by tak rychle ukončil „travestii“, která se v Minnesotě odehrává. Zákon o povstání byl přijatý v roce 1807 a umožňuje americkému prezidentovi použít proti domácí vzpouře armádu, což je jinak zakázané. Šéf Bílého domu k jeho aktivaci nepotřebuje souhlas státu, kde ho chce aplikovat. Zákon je určený pro výjimečné situace, vysvětlil americkému deníku The Washington Post profesor práva Richard Painter z právnické fakulty Minnesotské univerzity. Podle něj jde o případy, kdy není možné nepokoje zvládnout bez armády. Zmínil hypotetický příklad, kdy by agenty ICE napadaly velké davy demonstrantů a guvernér by na jejich obranu odmítl povolat národní gardu nebo jiné pořádkové síly. „Nejsme tomu ani blízko,“ poznamenal Painter. Pokud by se přeci jen Trump rozhodl k použití zákona přistoupit, musel by podle něj nejdřív vyzvat „povstalce“, aby se během stanovené doby stáhli. Zákon nijak neomezuje počet vojáků, které by mohl prezident povolat, ani dobu jejich nasazení. Pojem povstání navíc definuje velmi široce, řekl veřejnoprávní stanici NPR právní expert William Banks ze Syracuse University. Právě z těchto důvodů je zákon vnímaný jako silný nástroj. Jeho použití navíc jasně nevymezují ani soudní precedenty, protože aplikace zákona se před soud prakticky ještě nedostala. Už to bylo asi třicetkrát. Naposledy v roce 1992, kdy Los Angeles zachvátily rozsáhlé rasové protesty poté, co tamní policie zbila černošského dělníka Rodneyho Kinga. Tehdy prezidenta George Bushe staršího o aktivaci požádal kalifornský guvernér, protože se obával, že policie už situaci nezvládne. Další příklad aktivace z 20. století je z roku 1957, kdy prezident Dwight Eisenhower nařídil armádě, aby doprovodila černošské studenty do školy poté, co stát Arkansas odmítl respektovat zrušení segregace. Jindy byl zákon použit například pro potlačení rabování po přírodních katastrofách. Trump použitím zákona několikrát vyhrožoval už během svého prvního mandátu nebo loni v červenci během demonstrací v Los Angeles, rovněž kvůli raziím proti migrantům. Tehdy (a poté ještě několikrát) ale nakonec povolal jen národní gardu, a to za užití mírnějších předpisů. I to mu v několika případech zatrhly soudy. Trump se k použití zákona neuchýlil ani v roce 2020 poté, co při policejním zásahu v Minneapolis zemřel George Floyd. Tehdy byly související nepokoje mnohem větší, než ty letošní. Zatímco voliči demokratů jsou jednotní v odporu vůči způsobu provádění imigrační politiky Donalda Trumpa, příznivci republikánů jsou rozdělení. Aktuální průzkum agentury Reuters/Ipsos zveřejněný tento týden ukázal, že republikáni sice nadále v drtivé většině stojí za svým prezidentem (95 procent), významná část z nich by si přála, aby federální agenti při raziích proti migrantům postupovali mírněji. Průzkum ukázal, že 59 procent republikánů sice upřednostňuje pokračování razií i za cenu dalších zranění, ale 39 procent z nich by chtělo, aby agenti omezili míru zranění, a to i za cenu nižšího počtu zatčených. Američané celou záležitost sledují, 9 z 10 lidí má alespoň nějaké informace o zastřelení Renee Goodové. Tento týden také vyšel průzkum agentury You Gov pro časopis The Economist, podle kterého si těsná většina Američanů přeje zrušení ICE, a to 46 procent, proti bylo 43 procent dotázaných. Jde o významnou změnu oproti loňskému červenci, kdy zrušení úřadu podporovalo jen 27 procent respondentů. Kromě smrti Renee Goodové americká média v poslední době vrší zprávy o nepřiměřeně tvrdých zásazích agentů ICE. Pár z Minneapolis například deníku The New York Times popsal, jak je a jejich šest dětí zasáhl slzný plyn, když se ve středu v noci v autě snažili ujet před vřavou jednoho z napjatých protestů proti ICE. Agenti prý rodinu vyzvali, aby odjela, ale pak ji jiní členové ICE zablokovali cestu. Auto se tak ocitlo uprostřed zásahu. „Jako by mi hořely plíce,“ popsal Shawn Jackson následky slzného plynu. Jeho šestiměsíční dítě prý bylo nějakou dobu v bezvědomí, manželka na chvíli přišla o zrak. Rodině pomohlo několik přihlížejících. Vládní data také odhalila, že jen od začátku roku v zajetí ICE zemřeli už čtyři imigranti, dva z Hondurasu, jeden z Kuby a další z Kambodži. Loni jich bylo 30, což je podle agentury Reuters nejvíc za dvě desetiletí. V případě smrti Geralda Lunase Campose soudní lékař podle zjištění deníku The Washington Post dospěl k předběžnému závěru, že muž zemřel násilnou smrtí, byl udušen. Jeden ze svědků předtím popsal, že Kubánce uškrtili dozorci. Prohlášení ICE se k příčině jeho smrti nevyjádřilo. Členové Trumpovy administrativy postupy ICE hájí. Agenty ujišťují, že za činy provedené ve službě jim nic nehrozí, demonstranty označují za násilníky a kriminálníky. Tvrdost zásahů zdůvodňují nutností zatočit s nelegálními migranty, kteří ve Spojených státech vraždí, znásilňují a kradou. Naše zprávy najdete i na sítích Copyright © Seznam Zprávy, a.s.Copyright © Seznam.cz, a.s.Obsah serveru je chráněn autorským právem. Jakékoli užití obsahu serveru včetně publikování nebo jiného šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu těchto společností zakázáno.