Další mistrovský kousek Aleny Schillerové. Matematika sice pláče, ale populisté se radují

GLOSA / Alena Schillerová se znovu vydala na hrdinskou výpravu za živnostníky, ozbrojena nejpevnějším štítem populismu, tedy tvrzením, že nižší odvody jsou vždycky dobré, všude a pro všechny. Vytáhla starý osvědčený gramofon a zahrála mnohokráte ohranou desku „Bojím se o živnostníky“. Pokud někdo doufá, že zazněla aspoň malá melodie rozumu, doufá zbytečně. Vyšly jen další populistické tóny o tom, jak stát ubližuje lidem „na vlastních nohou“, zatímco realita si tiše sedí v koutě a čeká, až si jí někdo všimne. Třeba té drobnosti, že když dnes platíte míň, zítra taky dostanete míň. Schillerová vsadila na osvědčenou taktiku. Stačí to říct dostatečně nahlas, ideálně u toho vypadat rozhořčeně a pohazovat patkou padající do očí. Pak už není třeba řešit nepříjemné maličkosti typu matematika, demografie nebo elementární logika důchodového systému. Lidé „na vlastních nohou“ přece slyší hlavně na to, že jim dnes zůstane v peněžence o pár stovek víc. Co bude za dvacet nebo třicet let, je zjevně dle ministryně financí detail pro hnidopichy. Marian Jurečka se snažil připomenout, že důchodový systém opravdu není kouzelný hrnec na konci duhy. Když z něj víc berete a míň do něj dáváte, někdo to zaplatit musí. Schillerová se tváří, že nižší odvody jsou dar z nebes, který vznikl někde mezi tiskovou konferencí Agrofertu a facebookovým statusem s pávy. Zapomíná ale dodat, že je to dar na dluh. A s mastnými úroky splatnými ve stáří. Takže jsme zase u „klasiky“ hnutí ANO - daně jsou zlo, odvody ještě větší…