Kauzy Rajchla a Turka zakrývají vážné problémy. Babiš dává potají zemi do rukou Agrofertu

NÁZOR / Kauzy Jindřicha Rajchla a Filipa Turka rezonují mediálním prostorem — ačkoli obě mají své závažné aspekty, je důležité se ptát, zda pouze neslouží k zakrývání daleko nebezpečnějších záležitostí, zda z nich netěží jiný proces: systematické personální obsazování klíčových funkcí lidmi spřízněnými s Agrofertem, Andrejem Babišem a strukturami, které mu jsou loajální. V současné fázi je pozoruhodné, kdo je nominován na klíčové resorty či státní funkce, jaké mají vazby na zemědělství, potravinářství, suroviny či státní podporu – a zda se tím nevytváří obvod vlivu, který navenek působí jako odborný kabinet, ale ve skutečnosti je personálně navázán na dřívější struktury. Uveřejněné archivní příspěvky na sociálních sítích Filipa Turka, obsahující rasistické, homofobní či extremistické výroky samozřejmě vyžadují veřejnou diskusi a odpovědnost, ovšem načasování a medializace mohou mít vedlejší efekt: méně se zkoumají navrhované nominace a nediskutuje se o nich. Rajchlovo hnutí PRO, spojenectví se stranou SPD, rétorika směřující k modelům politiky inspirovanými Viktorem Orbánem a Robertem Ficem. Opět jde o silný mediální moment, často prezentovaný jako „proti-systémové“ hnutí, zatímco na pozadí může probíhat méně viditelný proces obsazování struktur. I nezkušenému pozorovateli musí být jasné, že oba noví poslanci jsou snadno vydíratelní. A pokud je Andrej Babiš někam obsadí, je jasné, že uvedené místo bude mít zcela pod svým vlivem. A existují i další příklady podobných pochybných personálních propojeních. Mezi nimi je možné uvést třeba Martina Šebestyána – bývalého ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který čelil výtkám, že…