Promluvme si o fosilních palivech. Američan Alex Epstein jako zlobivý arcikacíř doby klimatické. ESEJ / Zelená politika dnes o kritiky nemá nouzi, občas se skoro zdá, že se jí začíná n... 🤖 AI
ESEJ / Zelená politika dnes o kritiky nemá nouzi, občas se skoro zdá, že se jí začíná nedostávat důvěryhodných obhájců. Většina těch, kdo odporují různým „grýndýlovým“ představám, však vede povýtce ústupové boje – upozorňují na nedostatky prozatím dostupných zelených technologií, varují před dopady již probíhající energetické tranzice na průmysl a potažmo i na společnost západních zemí dovozují, že bez fosilních paliv se v dohledné budoucnosti zkrátka neobejdeme, a tak podobně. Alex Epstein, autor knihy Morální obhajoba fosilních paliv, předkládá mnohem radikálnější argumentaci: využívání fosilních paliv je podle něho dobré a mělo by být nikoli co nejdřív ukončeno, nýbrž naopak rozšířeno ve prospěch člověka i planety, kterou obývá. Svou knihu Epstein nepíše jako ekolog nebo energetik, nýbrž jako „praktický filosof“: jde mu o to, co je morální – neboli co je dobré a co špatné. Máme-li ovšem rozhodnout „kauzu“ fosilních paliv, na prvním místě je potřeba ustavit měřítko hodnoty, jímž lze takovou otázku posoudit. Až pak bude možné přistoupit k vlastnímu rozboru užití fosilních paliv, jak Epstein opakovaně zdůrazňuje, v širokých souvislostech (big picture). Konkrétně to znamená nutnost brát vždy v úvahu nejen vedlejší důsledky, které masivní spalování fosilních paliv přináší, ale i prospěch, který z něho plyne. Teprve na takovém základě lze formulovat konkrétní politická doporučení. Jako cosi na způsob preambule ke své argumentaci předkládá Epstein „tajnou historii fosilních paliv“, počínaje proslulým bestsellerem Meze růstu, jejž v roce 1972 vydal globální think-tank Římský klub a odhadl v něm, že světové zásoby ropy budou vyčerpány v roce 1992 a zásoby plynu – jakož i mnoha dalších surovin – nejpozději rok nato. Paul Ehrlich, uznávaný a populární ekolog té doby, v roce 1974 napsal, že „americká…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj