Už po statisíce let jsou lidé vysoce sociálními bytostmi, dříve totiž byla spolupráce s ostatními doslova otázkou přežití. I dnes každý z nás potřebujeme k životu sociální kontakt, díky němuž se ud...
Už po statisíce let jsou lidé vysoce sociálními bytostmi, dříve totiž byla spolupráce s ostatními Doslova otázkou přežití. I dnes každý z nás potřebujeme k životu sociální kontakt, díky němuž se udržujeme psychicky v kondici. Nedávno však vědci přišli se zjištěním, že je také otázkou fyzického zdraví. Odborníci z amerických univerzit chtěli vyzkoumat, jak naše společenské vztahy ovlivňují proces stárnutí na buněčné úrovni. Do svého výzkumu tak zapojili více než 2100 dospělých, u nichž sledovali kvalitu rodinných vztahů, zapojení do komunity a dobrovolných aktivit či emocionální podporu od přátel a blízkých – tento souhrn faktorů označili jako „kumulativní sociální výhodu“. Výsledky nakonec ukázaly, že lidé s vyšší úrovní „kumulativní sociální výhody“ stárli pomaleji na genetické úrovni a měli nižší míru zánětu v těle. Z toho tedy vyplývá, že kvalitní vztahy s ostatními, pocit sounáležitosti a aktivní společenský život mohou ovlivnit podstatnou měrou biologické hodiny našeho těla. Výzkum rovněž nastínil, že sociální výhody úzce souvisí se socioekonomickým postavením. Tedy ti, kteří mají vyšší vzdělání nebo příjem, obvykle stárnou pomaleji a mají nižší zánětlivé hodnoty. Podle vědců to znamená, že na stárnutí bychom se měli dívat nejen z osobního pohledu, ale i systémově, tj. podporovat vzdělávání, soudržnost komunit a rovné Příležitosti pro všechny.
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj