KOMENTÁŘ / Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš není geniální stratég. A navíc je jako politický a ekonomický predátor až příliš čitelný. Zajímají ho jen osobní zisk a moc, o které se s nikým nechce dělit. To je ovšem zcela nevhodné nastavení pro demokratickou politiku, která stojí na vyjednávání, kompromisech a hledání konsensu. Ve sněmovních volbách byly nyní rozdány karty tak, že z Babišovy utkvělé představy o jednobarevné menšinové vládě se stal mlžný opar. Nejspíše se už proměnil v neuskutečnitelný sen. Babiš je především popkulturní Barbar, který se neváhá ostentativně chlubit svou nevzdělaností. Že tím odrazuje přemýšlivé a sebevědomé občany? To mu vůbec nevadí, takové lidi on nechce ani ve svém hnutí, kde už mu ostatně zůstali jen servilní kývači, natož mezi svými voliči. Potřebuje ovladatelné a věčně naštvané nohsledy a uctívače, které může „zachraňovat“. Vůdce ANO je zároveň velmi ješitný a rád by se zapsal písmem nesmazatelným do českých i evropských dějin jako všemi milovaný hodný Strýček. I proto dobře ví, že letošní volby byly pro něj, osamoceného jednasedmdesátiletého oligarchu, poslední možností, kdy se o to pokusit. Jakousi hymnou Babišova volebního vítězství se stal někdejší hit „Sarà perché ti amo“ italské popové formace Ricchi e Poveri, jejíž tvorba byla s posvěcením komunistické cenzury šířena i v okupovaném Československu. Snad i proto, že název skupiny (česky: Bohatí a chudí) evokoval boj za takzvanou sociální spravedlnost. Tento v podstatě normalizační cizokrajný hit, který se dočkal i svérázné české coververze, je dnes neoficiální hymnou italského fotbalového klubu AC Milano. Když Babiš Mířil v sobotu večer na pódium ke…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj