KOMENTÁŘ / Do kin dorazil dokument Velký vlastenecký výlet, který zpracovává náraz tří proruských „vlastenců“ na realitu genocidní války Moskvy proti Kyjevu. Jak se dalo očekávat, snímek vyvolal sp...
KOMENTÁŘ / Do kin dorazil dokument Velký vlastenecký výlet, který zpracovává náraz tří proruských „vlastenců“ na realitu genocidní války Moskvy proti Kyjevu. Jak se dalo očekávat, Snímek vyvolal spoustu diskusí. Některé z nich mají potenciál být produktivní. Jiné bohužel nikoliv. Film Robina Kvapila momentálně míří na Moravu a do Slezska, aby se promítání s besedami v polovině září vrátilo do hlavního města. Mezitím ovšem komunikace Petry Procházkové s účinkujícími „vlastenci“ v liberální sekci sociálních sítí iniciovala rozechvělou debatu. Pokus novinářky o hloubkový ponor do uvažování tří lidí, jejichž názory byly na vlastní kůži konfrontovány s tím, co se v napadené zemi opravdu děje, bohužel produkuje další z empatických a hermeneutických záchvatů některých našich liberálů. Hovoří se o potřebě účinkující „pochopit“, abychom je prý mohli jednoho dne „deradikalizovat“. Povšimněme si nejprve samotného použitého termínu. „Deradikalizace“ měl být program, v němž se západní společnosti po útocích z 11. září 2001 snažily vypořádat se silně menšinovou, nicméně výrazně nebezpečnou radikálně islamistickou scénou s teroristickými tendencemi. Plán byl, že většinová společnost prostřednictvím deradikalizačních programů přiměje potenciální teroristy, aby dobrovolně opustili nebezpečné politické názory. Zřejmě nejrozsáhlejší Plány na deradikalizaci vznikly Ve Francii. Země plánovala zřídit až 13 deradikalizačních center, ale nakonec v roce 2016 vzniklo jediné, Pontourny v departementu Indre-et-Loire. O rok později ale projekt kvůli naprostému nezájmu mladých islamistů a také kvůli protestům místních obyvatel skončil. Ani jeden potenciální terorista se jej nezúčastnil. O něco úspěšněji dopadl španělský pokus, v němž se do programu přihlásili celkem…
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj