Tři ostrovy, které téměř zmizely
Karpatští Němci nikdy netvořili souvislé území. Do roku 1945 žili ve třech jazykových ostrovech — v Bratislavě a okolí (kolem 49 tisíc), ve středoslovenském Hauerlandu na horní Nitře (kolem 40 tisíc) a na Spiši (kolem 35 tisíc). Přicházeli od 12. a 13. století na pozvání uherských králů, aby kolonizovali hornická města a kraje vylidněné po tatarském vpádu. Wikipédia ↗Konec války tento svět rozbil. Už v jejím závěru a po roce 1945 bylo evakuováno a zčásti násilně vysídleno zhruba 84 procent karpatských Němců. Ty, kteří zůstali, čekala konfiskace majetku a tlak na asimilaci. Při posledním sčítání v roce 2021 se k německé národnosti přihlásilo už jen 8 573 lidí, z toho 3 318 výlučně. SODB 2021 ↗
Mantáci a kováři z Medzeva
Nejbarevnější stopu zanechali dolnospišští Němci, potomci horníků z povodí Bodvy, Hnilce a Smolníku. Sami si říkají Mantáci a své řeči „po mantácky“. Středobodem byl Medzev, kde se kovalo po staletí. Koncem 19. století zde pracovalo 109 hamrů se 198 výhněmi a medzevští kováři zásobovali nářadím — krumpáči, motykami, kosami a podkovami — celé Uhersko. Mesto Medzev ↗I samotné jméno Mantáci prý vzniklo v dílně. Kvůli ohlušujícímu rachotu kladiv kováři špatně slyšeli, a tak se na jarmarcích jeden druhého vyptávali „Bos mánta?“ — něco jako „co říkáš?“. Okolí si této otázky všimlo a Medzevčané zůstali Mantáky. Abov.vucke.sk ↗
Proč Chmeľnica přežila
Chmeľnica, německy Hopgarten, vznikla už v roce 1315 a patří k Podolínským Němcům — drobnému společenství na severní Spiši, které mluví slezským nářečím, odlišným od bavorské mantáčtiny. Právě zde se němčina uchovala nezvykle dobře. V prosinci 1944 se obyvatelé odmítli nechat evakuovat a raději se ukryli v okolních lesích. Díky tomu po válce neodešli a nářečí předali dalším generacím. Ještě při sčítání v roce 2011 ho podle regionálních zdrojů doma používala přibližně třetina obyvatel obce. VisitSpiš ↗Jazyk, který dohasíná
Germanista Jozef Tancer z Univerzity Komenského upozorňuje, že jen na horní Spiši kdysi přežívalo dvanáct německých nářečí, jsou však málo prozkoumaná a rychle mizí. Všímá si přitom jedné věci. „Vesnice s německým obyvatelstvem vypadají lépe. Je tam cítit určitý blahobyt, domy i cesty jsou udržované,“ říká a vysvětluje to snazším přístupem k penězům z práce v Německu a Rakousku. Jazyk podle něj zřejmě dohasne, část identity však může přetrvat i bez něj. Denník N ↗Vzpomínka na poválečnou křivdu je stále živá. Starostka Chmeľnice v rozhovoru popsala, jak místním ještě dlouho po válce v autobuse vzkazovali, že „Germány neberou“. Nedělní festival je i odpovědí na to — veřejným přihlášením se k původu, o kterém se kdysi raději mlčelo. Denník N ↗
Co sleduje hotinfo
- Návštěvnost a mezigenerační zájem o 33. ročník Dnů německé kultury v Chmeľnici
- Vývoj počtu mluvčích mantáčtiny a slezského nářečí při dalším sčítání
- Nové programy na záchranu nářečí (Goethe-Institut, Karpatskoněmecký spolek, školy) a digitální archivy
- Osud hamernického dědictví v Medzevu jako kulturní památky i turistického tahouna
