Sken před odesláním. Evropský parlament odmítá povinný dohled nad WhatsAppem a Signalem, Rada EU trvá na detekčních příkazech. Trojstranné jednání 11. května

V Bruselu se rozhoduje, zda budou aplikace jako WhatsApp, Signal nebo iMessage muset skenovat soukromé zprávy a fotky uživatelů ještě před jejich odesláním. Třetího dubna 2026 vypršela výjimka, která tři roky umožňovala technologickým firmám dobrovolně skenovat obsah soukromých zpráv. Evropský parlament její prodloužení odmítl — a v březnu přijal také svůj mandát pro nový zákon, tzv. Chat Control 2.0, v kterém plošné skenování zamítá. Rada EU však ve svém mandátu počítá s povinnými detekčními příkazy i pro šifrovanou komunikační službu. Nejbližší kolo uzavřených jednání tří institucí — Evropského parlamentu, Rady EU a Komise, v Bruselu zavedeně nazývané trialog — je 11. května, poslední v kyperském předsednictví 29. června. Patrick Breyer — Chat Control timeline ↗

Co skončilo 3. dubna

Doposud platila dočasná výjimka ze směrnice ePrivacy, známá jako Chat Control 1.0. Dovolovala americkým firmám jako Meta, Google, Microsoft či Snapchat dobrovolně porovnávat digitální otisky obrázků s databází hlášeného materiálu sexuálního zneužívání dětí (CSAM). Týkala se nešifrovaných zpráv na Instagramu, Discordu, Skype, Gmailu či v herních chatech — nikdy ne šifrovaného obsahu na WhatsAppu nebo Signalu, ke kterému firmy technicky nemají přístup. Evropský parlament 27. března její prodloužení zamítl s odůvodněním, že jde o nepřiměřené sledování všech občanů. TechRadar — EP said no to Big Tech ↗

Co navrhuje Chat Control 2.0

Původní návrh Evropské komise z roku 2022 jde mnohem dál než výjimka, která právě vypršela. Předpokládá povinné skenování obsahu pro všechny občany a všechny platformy — včetně šifrovaných. Na to by musely firmy zavést tzv. client-side scanning: aplikace by skenovala vaše fotky přímo v telefonu ještě před zašifrováním a odesláním. Bezpečnostní experti i samotné firmy varují, že tento krok rozbíjí samotnou podstatu šifrování. Evropská digitální práva (EDRi) o aktuální fázi jednání hovoří jako o „maratónu, ne sprintu" — kompromis se črtá pomalu a každá strana má své červené linie. EDRi — Chat Control in the final stretch ↗

Pozice parlamentu: cílené, ne plošné

Europoslanci 11. března přijali pozici, podle které je skenování možné jen při konkrétním podezření a se soudním příkazem. Šifrované služby mají zůstat mimo dosah, povinná věková verifikace zmizí, stejně tak návrh na blokování aplikací pro děti pod 16 let. Mandát prošel těsnou většinou. Bývalý europoslanec a dlouhodobý kritik zákona Patrick Breyer (Piráti, Zelení/EFA) ten výsledek komentoval slovy: „Včera byl triumf občanské společnosti. Digitální tajemství korespondence přežívá." Podle něj se po zrušení automatizovaných hlášení uvolní kapacity, aby vyšetřovatelé mohli cílově rozbíjet organizované skupiny pachatelů — „a to je to, co skutečně chrání děti." Patrick Breyer — End of Chat Control ↗

Pozice Rady: povinné skenování a tlak Berlína

Rada EU má svůj mandát z konce listopadu 2025 a od něj neustoupila. Stojí za ním i německý kancléř Friedrich Merz, který konec výjimky označil za „vážnou ránu pro ochranu dětí". Rada chce skenování rozšířit i o detekci nových, dosud neznámých obrázků a tzv. groomingu — lákání dětí přes chat. Právě zde však narazila na experty: technologie umělé inteligence na tuto úlohu mají podle kritiků stále vysokou míru chyb a generují množství falešných poplachů. Kyperské předsednictví, které skončí 30. června, by chtělo dohodu uzavřít před odchodem. Markéta Gregorová pro Aktuality.sk však upozorňuje, že rozdíly mezi Parlamentem a Radou jsou natolik zásadní, že se očekává přesunutí nejspornějších částí jednání do období nadcházejícího irského předsednictví v druhé polovině roku. Aktuality.sk — Markéta Gregorová o stavu jednání ↗

Big Tech v právním vakuu

Hned po vypršení výjimky zveřejnily Meta, Google, Microsoft a Snap společné prohlášení, v kterém oznámily, že ve svých službách budou v skenování pokračovat. Argumentují jinou evropskou legislativou — Zákonem o digitálních službách. Kritici z řad europoslanců a digitálních práv tvrdí, že po skončení výjimky pokračování v skenování bez jasného právního základu může být v rozporu s právem EU a vést k sankcím. Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA) již podala stížnost na Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů a vyzvala občany, aby to udělali i ve svých zemích. „V krajním případě, pokud by firmy zákon nadále porušovaly, mohlo by to dospět až k zákazu jejich činnosti na půdě Evropské unie," řekla. Christoph Schmon z Electronic Frontier Foundation v reakci nazval celý zákon „zombie návrhem" a varoval, že „nesmí se dostat zpět do legislativy zadními dveřmi". EFF — EU Parliament Blocks Mass-Scanning ↗

Funguje vůbec plošné skenování?

Kritici tvrdí, že data z praxe nehovoří ve prospěch hromadného skenování. Až 75 procent automatických hlášení v EU se podle analýzy Patricka Breyera ukázalo jako nepoužitelné — vyšetřovatelé se topí v záplavu falešných poplachů místo toho, aby pronásledovali skutečné pachatele. Německá kriminální policie BKA v jím citovaných údajích uvádí, že 48 procent hlášení bylo zcela irelevantní a 40 procent vyšetřování směřovalo na samotné teenagers pro konsenzuální sexting — výměnu intim­ních obrázků mezi vrstevníky s oboustranným souhlasem. Společnost Microsoft podle údajů citovaných českou europoslankyní Markétou Gregorovou zachytila 11,7 miliardy obrázků a konverzací, policii však nahlásila jen 32 tisíc případů. Gregorová to používá jako argument, že rozsah skenování je nepřiměřený reálnému výsledku. Patrick Breyer — Debunking Myths o efektivitě ↗

Co sleduje hotinfo