Sedm střeleb za pět dní a útok na policejní stanici. Brusel zavedl krizové velení, srovnání s Antverpami však neobstálo

Sedm střeleb za pět dní, útok válečnou zbraní na policejní stanici v Anderlechtu a střelec s automatickou zbraní před pizzerií dotlačily Brusel k tomu, co město dosud dělalo jen na Silvestra: nad šest policejních zón postavilo jednoho velitele. Ve středu večer zasedla regionální bezpečnostní rada, federální ministr vnitra mluví o „situaci národní naléhavosti" a starostům připomněl, že v nejhorších čtvrtích mohou vyhlásit zákaz vycházení. Téhož dne však veřejnoprávní VRT prověřila argument, jímž jeden ze starostů svůj požadavek odůvodňoval, tedy že Brusel má oproti Antverpám méně vyšetřovatelů, a čísla mu nedala za pravdu.

Pět dní eskalace

Že se rok 2026 bude v Bruselu lámat, bylo vidět už před vlnou. Veřejnoprávní VRT napočítala za prvních sedm měsíců roku 57 střeleb ve městě a upozornila, že hrozí nový rekord. VRT NWS ↗

Zlom přišel v noci na 22. srpna, když dva muži ostřelovali policejní stanici v Anderlechtu těžkou zbraní a ujeli na elektrické koloběžce. „Dnes v noci byla překročena červená linie," reagoval pro VRT Jurgen De Landsheer, šéf policejní zóny Jih, pod kterou patří Anderlecht, Saint-Gilles a Forest. VRT NWS ↗

Následující noc došlo v Saint-Gilles ke dvěma střelbám za deset hodin a jedna ze zbloudilých kulek vletěla do bytu, kde v tu dobu někdo spal. Tamní starosta Jean Spinette tehdy poprvé vyčíslil svůj požadavek na osmdesát policistů navíc s odůvodněním, že „Brusel si zaslouží respekt". Het Laatste Nieuws ↗

Do pondělního rána přibyly další střelby v Saint-Gilles a Molenbeeku a bruselský policejní velitel mluvil o páté střelbě za tři dny. V pondělí večer střílel před pizzerií v Saint-Gilles muž z automatické zbraně. Německá FAZ, která tématu věnovala samostatnou korespondenci z Bruselu, napočítala do středy sedm střeleb za pět dní. Tato chronologie neuvádí každý incident jednotlivě, ale body, které spustily politickou reakci. La Libre ↗

Jeden den, tři vrstvy velení

Bruselští starostové se ve středu dohodli, že nad šest policejních zón regionu postaví jednoho velitele. Roli „Gold Commandera" převzal Michel Goovaerts, šéf zóny Brusel-hlavní město/Elsene, který ji dosud zastával jen během silvestrovských nocí. Pod jednotnou velitelskou strukturu mají přejít psovodi, speciální i zásahové jednotky, tedy operační kapacity zón, nikoli celé jejich vedení. VRT NWS ↗

V podvečer svolal předseda regionální vlády Boris Dilliès regionální bezpečnostní radu do sídla agentury safe.brussels. Zúčastnili se jí federální ministři vnitra a spravedlnosti Bernard Quintin a Annelies Verlindenová, bruselský královský prokurátor Julien Moinil, národní drogová komisařka Ine Van Wymerschová i starostové. Z jednání vzešel balík, který mísí techniku s represí: dvacet mobilních kamer do napjatých čtvrtí, posily pro policejní zónu Midi, která pokrývá Anderlecht, Forest a Saint-Gilles, regionální drogový komisař od září a připomenutí, že obce mohou zavést zákaz vycházení nebo zóny přístupné jen obyvatelům. Posily pro zónu Midi dojednal jménem konference starostů starosta města Brusel Philippe Close. La Libre ↗

Quintin chce dostat téma na jednání Národní bezpečnostní rady a mluví o nové kvalitě násilí. „To, že se střílí na policejní stanici, ukazuje, jak vážná je situace. Nová dimenze násilí, s válečnými zbraněmi, vyžaduje, abychom nasadili všechny potřebné prostředky," prohlásil. Do října se má dispečink všech bruselských zón soustředit pod jednu střechu a posílit se má i útvar ARGOS, který analyzuje kamerové záznamy a rozpoznává registrační značky. Česká média přitom už dopoledne informovala, že policie zabavovala i zbraně vojenského typu. Hospodářské noviny ↗

Na federální úrovni chce ministr kromě posil i povinnou registraci koloběžek. Zní to jako administrativní drobnost vedle válečných zbraní, ale zapadá do stejné operační logiky: útočníci z anderlechtské stanice podle prvních zjištění ujeli právě na koloběžce. De Morgen ↗

Čísla, která stížnost nepotvrdila

Politický tlak na federální vládu stál na srovnání s Antverpami. „Antverpy a Brusel, to je totéž město. Musíme dostat stejnou podporu jako Antverpy, s posílením federální justiční policie," řekl ve zpravodajství VRT starosta Saint-Gilles Jean Spinette. Redakce si vyžádala čísla federální policie a došla k opaku. Podle nich měla bruselská federální justiční policie 727 zaměstnanců, provincie Antverpy 507. U lokální policie vychází Bruselu nejméně 558 vyšetřovatelů oproti nejméně 495 v Antverpách, dohromady tedy alespoň 1 285 lidí proti 1 002. VRT NWS ↗

Koaliční smlouva současné federální vlády navíc říká, že prioritně se má stav antverpské federální justiční policie dostat alespoň na úroveň té bruselské. Tedy přesně opačně, než zní stížnost. Podezření, že jsou Antverpy zvýhodňovány, se v belgické debatě objevuje od té doby, co se antverpský starosta Bart De Wever stal premiérem a funkci v Antverpách si formálně ponechal. Spinette po konfrontaci s čísly upřesnil, že měl na mysli záměr vlády posílit právě antverpský sbor, a dodal, že prostředky potřebují obě zóny. „Je to ostuda. Potřebujeme národní bezpečnostní plán," řekl.

Tatáž rešerše přinesla i míru problému, kterou ve zpravodajství jinak není vidět. Bruselská federální justiční policie podle ní loni odpracovala na drogové agendě téměř 465 tisíc hodin a v samotném Bruselu evidovali za rok 101 střeleb. Spinette žádal osmdesát policistů navíc a po středečním jednání se mluvilo o čtyřiceti posilách z federální úrovně.

Co z toho viděl slovenský čtenář

Slovenská a česká média událost zachytila korektně, ale skončila u její první vrstvy. Hospodárske noviny o ní psaly v 10.58, české Hospodářské noviny v 11.51 a iDNES ve 12.47 s detailem, že lidé se museli krýt i v pizzerii. Všechny tři texty stojí na tom, že v Bruselu se opakovaně střílelo a že jde o drogové gangy. Hospodárske noviny ↗

Vše podstatné se však stalo odpoledne a večer. Jednotné velení, bezpečnostní rada, „národní naléhavost", zákazy vycházení i ověření sporné stížnosti přišly poté, co domácí redakce téma opustily. V našem monitoringu slovenských a českých zdrojů do půlnoci nepřibyl ani jeden text o belgických opatřeních. Jediné slovenské pokračování, které večer vyšlo, patřilo webu mimo seznam důvěryhodných zdrojů a celou věc zúžilo na jednu větu o migrantech.

Migrace v belgické debatě přitom je, jen ne jako její hlavní ani jediná osa. Quintin má ve svém federálním seznamu také místa v uzavřených centrech pro lidi bez dokladů a důsledný postup při nelegálním pobytu. Vedle toho v tomtéž seznamu stojí povinná registrace koloběžek, kapacity vězeňství, uzavřená zařízení pro mladistvé a rozšíření nasazení vojáků, kterých od dubna hlídkuje v bruselském metru a na nádražích pětačtyřicet. Šéfredaktor La Libre Dorian de Meeûs ve svém středečním komentáři žádá krizovou radu, v níž by kromě vnitra a spravedlnosti seděly i resorty azylu a migrace, pomoci mládeži, zdravotnictví a školství. La Libre ↗

Limity tohoto pohledu

Zdroje se rozcházejí v počtu posil. VRT uvádí padesát federálních policistů, La Libre i De Standaard po večerním jednání shodně čtyřicet. Rozpor jsme nedokázali uzavřít a je možné, že se číslo během dne upravilo nebo že se různě počítají jednotky federální rezervy.

VRT sama upozorňuje, že města se srovnávají obtížně, protože kontext je jiný, a že Brusel i Antverpy shodně tvrdí, že mají lidí málo. Její čísla mluví o stavu sborů, ne o tom, kolik vyšetřovatelů skutečně pracuje na drogové agendě, a přesné počty lokálních vyšetřovatelů redakce k dispozici neměla. Vyvráceno je tedy srovnání s Antverpami, nikoli obecná námitka, že Brusel je poddimenzovaný.

Je třeba přiznat i jazykovou osu sporu. VRT je vlámský veřejnoprávní vysílatel a srovnání Brusel versus Antverpy má v Belgii i komunitní rozměr. La Libre je frankofonní liberální deník. Ani jeden z nich není neutrálním rozhodčím ve sporu, v němž proti sobě stojí frankofonní liberálové, socialisté a vlámská N-VA. Vlámské tituly De Standaard a Het Laatste Nieuws blokují náš přístup, proto z nich citujeme jen to, co doslova stojí v jejich vlastních RSS titulcích.

Politická shoda, kterou si opatření vyžadují, navíc nevydržela ani den. Po útoku na stanici žádal předseda bruselských socialistů Ahmed Laaouej více prostředků proti organizovanému zločinu a Quintin ho odkázal na vlastní bilanci PS v Bruselu. Krátké příměří mezi liberály a socialisty pak ukončil ostrým vystoupením předseda MR Georges-Louis Bouchez a bezpečnost hlavního města se vrátila do polohy stranického sporu. La Libre ↗

Tlak zdola přitom pokračuje. Bruselské občanské výbory v otevřeném dopise ze středy napsaly, že se „znovu překročila hranice", a žádají okamžité kroky od federální i regionální úrovně. VRT NWS ↗

Německá FAZ si z celého dne vybrala scénu, kterou kritizovala i belgická média: starosta Spinette přišel s kamerou domlouvat dealerům přes plot. „Takhle to nejde, chlapci, tady je všude policie," řekl jim. FAZ ↗

Ilustrační fotografie: vozidlo belgické federální policie u bruselského Severního nádraží. Autor S5A-0043, Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0.

Co sleduje hotinfo