Rutte Bulharsku: Íránský útok by byl útokem na celé NATO. Znění záruky zveřejnila Sofie, ne Aliance

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek telefonicky ujistil bulharského premiéra Rumena Radeva, že případný íránský útok na Bulharsko bude Aliance posuzovat jako útok proti sobě jako celku. Důvodem, proč se Bulharsko vůbec dostalo do této věty, jsou americká tankovací letadla na letecké základně Bezmer, která tam od července podporují operace USA na Blízkém východě. Za větou o kolektivní obraně jsou však další, podstatně měkčí vrstvy příběhu — včetně toho, že tytéž bulharské úřady přímou hrozbu pro národní bezpečnost popřely.

Co přesně zaznělo a odkud to víme

Podle tiskové zprávy bulharské Rady ministrů Rutte Radevovi „osobně potvrdil" plnou podporu NATO a připravenost obranných sil a prostředků Aliance v regionu reagovat na jakoukoli hrozbu vůči členským státům a neutralizovat ji. Klíčová věta zní, že každý útok na členský stát NATO bude jednoznačně posuzován jako útok proti Alianci se všemi kroky, které z toho podle Severoatlantické smlouvy vyplývají. BTA ↗

To je podstatné a snadno se to přehlédne. Tu větu nezveřejnilo NATO, ale úřad vlády v Sofii. Alianční kanály Rutteho takto necitovaly. Španělská agentura EFE zprávu převzala, rumunská Agerpres ji poslala dál a odtud ji mají Digi24, HotNews, G4Media, Libertatea i Adevărul — šest redakcí tedy není šest nezávislých potvrzení, ale jedna agenturní depeše v několika verzích. HotNews ↗

Sofie v téže zprávě připomněla i hmatatelnější důkaz připravenosti než slib — nedávné úspěšné zachycení balistických raket mířících na Turecko. BTA ↗

Samotná hrozba pochází ze středečního textu Financial Times. Ten s odvoláním na „dva zasvěcence režimu" napsal, že íránské síly zvažovaly údery na americká aktiva v jihovýchodní Evropě, například v Bulharsku. Jeden ze zdrojů označil za možný cíl odvety i Kypr. El Español ↗

Sofie žádá záruku a zároveň hrozbu popírá

Nejzajímavější je rozpor přímo na bulharské straně. Zatímco vláda zveřejnila Rutteho ujištění o kolektivní obraně, úřady zároveň zpřísnily ochranu Bezmeru, ale přímou hrozbu pro národní bezpečnost odmítly. Tři politické strany mezitím vládu kritizovaly nebo od ní žádaly odpovědi. BTA ↗

Zapadá to do toho, jak se Sofie chovala navenek. Zatímco část bulharských médií vzala zprávu velmi vážně, úřady dělaly všechno pro to, aby její dosah zmenšily. Courrier International ↗

Proč je na seznamu právě Bulharsko

Řetězec je doložený a nezačal minulý týden. Bulharská vláda dostala 17. června diplomatickou nótu od velvyslanectví USA se žádostí o rozmístění až osmi tankovacích letadel na Bezmeru na podporu amerických operací na Blízkém východě, a to na základě dohody o obranné spolupráci z roku 2006. BTA ↗

Parlament to schválil 22. července — až osm strojů Boeing KC-135, jejich posádky, do 250 amerických vojáků s osobními zbraněmi a municí a letištní techniku. První dvě letadla přistála na Bezmeru 31. července. Základna je přitom domovská pro bulharské bitevní letouny Su-25. BTA ↗

Oficiálně tedy jde o podporu operací na Blízkém východě. Rumunská média to popisují přímočařeji — jako stroje, které doplňují palivo stíhačkám a bombardérům nasazeným proti Íránu. V této interpretaci se Bulharsko na seznam nedostalo pro svou polohu ani pro politiku, ale proto, že z jeho území operují tankery, které mohou obsluhovat americké operace proti Íránu. Digi24 ↗

Courrier International k tomu dodává, že je to poprvé, co se Bulharsko ocitlo v íránském hledáčku — Teherán se dosud omezoval na odvetu proti americkým základnám v Perském zálivu a proti Izraeli. Druhým bodem je Kypr, kde v březnu zasáhl britskou základnu dron íránské výroby. Třetím je Řecko, které hostí několik amerických základen, zvýšilo ostražitost a podle bulharských informací zvažovalo pomoc se systémy Patriot právě pro Bulharsko. Courrier International ↗

Přečtěte si také: Řecko se připravuje na hrozbu z Íránu. Kvůli možným útokům na americké základny je ve hře i přesun Patriotů

Co tu větu změkčuje

Den po textu Financial Times vzkázaly íránské diplomatické zdroje kyperskému deníku Politis, že ostrovu nic nehrozí, pokud se britské suverénní základny Akrotiri a Dekelia nepoužijí v operacích proti Íránu. Nikósie zároveň odmítla, že by byla cílem, a podle týchž zdrojů zůstávají diplomatické kanály mezi Kyprem a Teheránem „otevřené a aktivní". Hrozba tedy není plošná, ale podmíněná. 24 Chasa ↗

Ještě tvrději to čtou v samotném Bulharsku. Jordan Božilov, ředitel Sofijského fóra pro bezpečnost a bývalý náměstek ministra obrany, označil celou věc za prvek informační a hybridní války: „Máme kontrolované vypouštění informací z nejmenovaných zdrojů přes známé médium, které požívá autority." Podle něj by se zpráva neměla absolutizovat a pro zpravodajské služby nemá být základem analýzy, ale jen jedním prvkem. 24 Chasa ↗

Belgický De Standaard shrnuje názor oslovených expertů stručně — prakticky ani takticky by takový útok nebyl rozumný a stoupající rétorika spíš ukazuje, v jaké slepé uličce je Trumpova válka proti Íránu. Italský Il Manifesto jde dál a tvrdí, že nejvíc riskuje Perský záliv, ne Evropa, protože poslední ekonomické kroky Emirátů a Saúdské Arábie proti Teheránu otevírají prostor právě tam. Il Manifesto ↗

Limity tohoto pohledu

Skeptické čtení má vlastní slabiny. Božilovův argument o „kontrolovaném vypouštění" je v podstatě nevyvratitelný, protože stejně dobře vysvětlí každý únik bez ohledu na to, zda je pravdivý. Íránské ujištění Kypru je zase klasické signalizování, které dělí seznam cílů a lze ho kdykoli stáhnout. Il Manifesto je levicový deník zpochybňující rámování NATO soustavně, takže jeho závěr o Zálivu sedí s jeho linií i tehdy, kdyby byl nesprávný.

Limit má i tento článek. Původní text Financial Times jsme nečetli přímo, pracujeme s jeho převyprávěním v dalších redakcích, a znění Rutteho ujištění známe pouze z bulharské tiskové zprávy. Dokud NATO nezveřejní vlastní formulaci, nejsilnější větou celého příběhu zůstává něco, co o sobě řekla jedna vláda — tatáž, která zároveň tvrdí, že přímá hrozba neexistuje. Adevărul ↗

Co sleduje hotinfo