Flotila za přibližně 12 milionů liber měla být součástí britského příspěvku k misi na ochranu svobody plavby v Hormuzském průlivu. Podle obranného zdroje deníku se právě na těchto zařízeních připravovaly operace v Perském zálivu. The Telegraph ↗
Na celé věci přitom není nejpodstatnější to, co uniklo. Rezort trvá na tom, že nic. Podstatné je, jak hluboko v dodavatelském řetězci se čínská součástka našla: v kameře, kterou britský výrobce koupil od třetí strany a kterou dodavatel označil za shodnou s americkou obrannou normou NDAA. The Telegraph ↗
Signál, který nepřenášel nic, a přesto vadí
Kamery posílaly tzv. heartbeat komunikaci, tedy automatické potvrzení, že zařízení je online a funguje normálně. Obsah takového signálu je triviální. Problém je jeho směr: mířil na server v Číně místo toho, aby zůstal ve schválené síti. GB News ↗Ministerstvo obrany uvedlo, že věc odhalilo při „rutinním hodnocení kybernetické zranitelnosti" subsystému bezposádkového plavidla od firmy Kraken. „Důkladné vyšetřování nenašlo žádný důkaz o tom, že by k datům nebo systémům ministerstva někdo přistupoval, kompromitoval je nebo je přenášel ven," uvedl mluvčí rezortu. GB News ↗
Stínová ministerka pro bezpečnost Alicia Kearnsová reagovala ostře. „Jestliže s jistotou nemůžeme říci, co je uvnitř naší vlastní vojenské techniky, nemůžeme říci, že je naše ani že jsme suverénní," uvedla. Konzervativci zároveň vyzvali vládu, aby svou techniku urgentně prověřila na skryté čínské stopy. The Telegraph ↗
Britský deník zároveň píše, že plavidla se pohybovala v blízkosti citlivých porad vysokých důstojníků jednotky Special Boat Service na základně v Poole a že kamery mohly zůstat aktivní i po vypnutí samotného dronu. Jde o tvrzení zdrojů deníku, nikoli o oficiální potvrzení, a nezávisle se ověřit nedá. The Telegraph ↗
Britská firma Kraken Technology Group uvedla, že kamery od třetí strany splňovaly americkou normu NDAA a obsahovaly „malý počet součástek pocházejících mimo Spojené království". Po auditu s královským námořnictvem je podle vlastního vyjádření přesvědčena, že žádné citlivé informace neopustily určené kanály. The Telegraph ↗
Prověření, které nešlo dostatečně hluboko
Právě to odvolávání se na soulad s normou NDAA ukazuje limity takového prověření. Pokud se potvrzení týkalo především dodavatele a nikoli celé hloubky jeho subdodavatelského řetězce, případ odhaluje slepé místo nákupů: zařízení může být formálně v pořádku a zároveň obsahovat součástku, která si otevírá kanál ven.Britská vláda přitom investuje pět miliard liber do dronových technologií a slibuje nákupy, které budou „bez ostychu probritské". Telegraph z případu vyvozuje, že čínská převaha v dodavatelském řetězci přežívá i tam, kde se technika prodává jako britská. The Telegraph ↗
Není to poprvé, co Londýn řeší bezpečnostní rizika čínských technologií. V roce 2020 vyřadil Huawei ze sítě 5G a počátkem července tohoto roku ministerstvo zakázalo čínské elektromobily na základně jednotky Special Boat Service. The Telegraph ↗
Stejný mechanismus, jiná infrastruktura
Evropská komise se v květnu rozhodla postupně vyloučit čínské solární měniče z projektů financovaných z peněz Unie. Nejde o plošný zákaz, ale o podmínky financování. První přechodný termín je 1. listopad 2026, přísnější fáze pro nové smlouvy začne od dubna 2027. Euronews ↗Nejmenovaný představitel Komise tehdy hovořil o „závažných ekonomických a kyberbezpečnostních rizicích", přičemž hodnocení stálo na utajovaných i veřejných podkladech od několika členských států. Měniče jsou podle Bruselu „mozkem" elektrických sítí a mezi země s vysokým rizikem zařadil Čínu, Rusko, Írán a Severní Koreu. Euronews ↗
Logika je v obou případech stejná. Nejde o důkaz, že zařízení právě teď špehuje. Jde o to, že má komunikační nebo softwarový prvek mimo plnou kontrolu toho, kdo si ho koupil.
Proč to není jen britský problém
K3 Scout nezakoupilo jen britské námořnictvo. Podle Telegraphu ho koupilo také americké velitelství speciálních operací a plavidlo se zúčastnilo testů NATO v Baltském moři. Pokud by se taková platforma dostala do společných aliančních úkolů, přestane jít o vnitřní britskou věc. The Telegraph ↗Slovenský kontext přišel shodou okolností krátce předtím. Prezident Peter Pellegrini koncem července jednal v Pekingu s čínským premiérem a prostor pro spolupráci viděl mimo jiné v technologiích a automobilkách. ta3 ↗ Deník SME tehdy připomenul, že Unie před čínskými technologiemi zároveň varuje. SME ↗
Přímá souvislost s britskou kauzou z toho nevyplývá. V britském případě jde o vojenské nákupy, ne o civilní hospodářskou spolupráci. Slovenský příklad spíše ukazuje politické pozadí, ve kterém se u nás debata o čínských technologiích vede.
Širší regionální pozadí doplňuje Česko. Tam běží soudní kauza muže podezřelého z čínské špionáže, o níž začátkem srpna rozhodoval Vrchní soud. S dodavatelskými řetězci nesouvisí, ukazuje však, že téma čínského zpravodajského zájmu není v regionu abstraktní. iROZHLAS ↗
Přečtěte si také: Kanadskou stážistku čínského původu zadrželi pro podezření ze špionáže na velitelství NATO
Co sleduje hotinfo
- Zda britská vláda přistoupí na audit vojenské techniky, který požaduje opozice.
- Zda Kraken nebo ministerstvo obrany zveřejní, od koho kamery pocházely.
- Zda se K3 Scout vrátí do balíčku pro Hormuzský průliv, nebo jej nahradí jiná platforma. O situaci v průlivu jsme psali v článku [Írán žádá v Hormuzu mýto sedm procent](/clanok/iran-ziada-v-hormuze-myto-sedem-percent-pise-n-tv-prieliv-by-sa-nevratil-do-norm-1318057).
- Zda Evropská komise do 1. listopadu 2026, kdy uplyne první přechodný termín, začne u rozběhnutých projektů reálně požadovat vyloučení rizikových dodavatelů měničů.
- Zda NATO nebo jednotliví spojenci po testech v Baltském moři prověří platformy a subsystémy tohoto typu.







