Odveta, která sahá o dvanáct tisíc kilometrů dál
Izrael odvetu skutečně udělal — ale míří na Británii přímo, ne přes Falklandy. Poté, co Británie s jedenácti dalšími zeměmi ohlásila omezení obchodu se zbožím z osad na Západním břehu, Izrael oznámil, že zavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě, zakáže vstup jedenácti britským poslancům a jednomu právníkovi a pošle domů představitele britského koordinačního centra a výcvikové mise. Izraelský zástupce při OSN označil sankce za „zásah do našich voleb". Výzvu Ben Gvira uznat argentinskou svrchovanost nad Falklandami tedy vláda zatím za svou nevzala — zvolila přímější cestu. (Daily Mail ↗, Corriere della Sera ↗, Naftemporiki ↗)Ben Gvir napsal na síti X, že přišel čas, aby Izrael veřejně prohlásil, že Malvíny jsou okupované argentinské území, které Britové násilím ukradli argentinskému lidu. Dodal, že Británii nestačí území okupovat, ale provádí tam i ropné vrty a krade peníze argentinskému lidu. Netanjahua vyzval, aby uznal argentinskou svrchovanost a uvalil na Británii sankce, dokud okupace trvá. TRT Haber ↗
Jde o výzvu jednoho ministra, nikoli o oznámené rozhodnutí izraelské vlády. Netanjahu na ni veřejně neodpověděl a Ben Gvir je lídrem krajně pravicové strany, jejíž hlasy koalice potřebuje. Nebyl ani první: ministr financí Bezalel Smotrich zareagoval na zprávy o britském zákazu výzvou, aby Izrael vyhostil britského velvyslance Simona Walterse ještě týž večer. The Guardian ↗
Miliband měl v úterý v Dolní sněmovně představit to, co sám nazval komplexním resetem britské politiky vůči Izraeli — zákaz obchodu se zbožím a částí služeb z nelegálních osad na okupovaném Západním břehu. Podle BBC premiér Andy Burnham v pondělí telefonoval Donaldovi Trumpovi i spojencům v Perském zálivu, aby je o plánu informoval. Oficiální záznam z Downing Street ovšem neuvádí, že by Trumpa informoval právě o sankcích. BBC News ↗
Firma, které se to týká, je izraelská
Argentinská vláda v pondělí oznámila, že ministr zahraničí Pablo Quirno podá trestní oznámení na Navitas Petroleum, její dceřiné firmy, partnery a členy představenstva. Důvod: podle Buenos Aires porušily argentinský zákon tím, že v Severofalklandské pánvi drží průzkumné a těžební licence vydané britskou stranou. Že by oznámení již bylo podáno, komuniké nepotvrzuje. RTÉ ↗Navitas Petroleum je izraelská společnost se sídlem v Herzliji, obchodovaná na burze v Tel Avivu. V projektu Sea Lion drží 65 procent a je jeho provozovatelem, zbylých 35 procent patří britské Rockhopper Exploration. Předseda představenstva Gideon Tadmor, výrazná postava izraelského energetického sektoru, vlastní podle údajů LSEG zhruba devět procent akcií. Berlingske ↗
Ben Gvirův požadavek se tak dostává do rozporu se zájmy izraelské firmy. Těžbu, kterou Británie podle něj krade peníze argentinskému lidu, má vést právě společnost z Izraele. Jde o souběh v jeden den, nikoli o doloženou reakci: nic nenasvědčuje tomu, že by Ben Gvir svou výzvu s Buenos Aires koordinoval nebo že by reagoval právě na argentinské oznámení.
Sama firma vidí věc jinak. Navitas po Mileiho projevu prohlásil, že působí na základě platných ropných licencí, které mu zákonně udělila vláda Falklandských ostrovů jakožto samosprávného britského zámořského území, a to s plnou podporou britské vlády. Dodal, že nedávný vývoj podle něj nemá mít podstatný vliv na rozvoj projektu Sea Lion včetně harmonogramu. Stanovisko ale vyšlo ještě před pondělním oznámením o trestním oznámení. Rockhopper Exploration ↗
Proč Argentina jedná právě teď
Argentina podání skutečně podala a jmenuje pět firem. V pondělí večer Buenos Aires oznámilo, že řízení se vede proti společnostem Navitas Petroleum Development & Production, Navitas Petroleum Atlantic United, Navitas Petroleum LP, IHI Associates a Eco Atlantic Oil & Gas. Podle prohlášení prezidentské kanceláře tyto firmy „údajně drží licence vydané nelegitimní vládou Spojeného království na průzkum a těžbu uhlovodíků v Severomalvínské pánvi". Navazuje to na páteční oznámení, že Argentina plánuje vyšetřovat a sankcionovat 45 ropných firem působících v oblasti. Litevská LRT to přebírá od agentury ELTA; portugalský Jornal de Negócios píše o trestním oznámení na těžební firmu působící u Falkland. (LRT ↗, Jornal de Negócios ↗)Sea Lion není nový nápad. Rockhopper našel ropu v Severofalklandské pánvi v roce 2010, ale do komerční těžby se projekt patnáct let nedostal. Zlom přišel 10. prosince 2025, kdy partneři přijali finální investiční rozhodnutí. První fáze míří na 170 milionů barelů, vrchol těžby má být 50 tisíc barelů denně a první ropa se plánuje na první pololetí 2028. World Oil ↗ Rockhopper Exploration ↗
O to se opírá i Mileiho argumentace. V projevu k národu minulý týden označil Sea Lion za jasné a bezprostřední nebezpečí a řekl, že pokud Argentina nebude jednat rychle, těžaři budou mít materiální kapacitu dostat se k ropě pod argentinským mořem — což se podle něj nikdy předtím nestalo. V témže projevu prohlásil, že obyvatelé ostrovů na uzurpovaném území nemají legitimní právo na sebeurčení. BBC News ↗
Londýn tehdy odpověděl, že jeho pozice je neochvějná a Burnham plně podporuje přání ostrovanů zůstat britským zámořským územím. V referendu v roce 2013 hlasovalo za setrvání pod Británií 99,8 procenta hlasujících, proti byli tři. Ostrovy mají podle sčítání z roku 2021 3 662 obyvatel a pod britskou správou jsou od roku 1833, s přerušením během argentinské okupace v roce 1982. BBC News ↗
Přečtěte si také: Milei vyostřil spor s Británií o Falklandské ostrovy
Co do toho vstupuje z Washingtonu
Milei se neopírá jen o těžební harmonogram. Trump minulý týden na otázku, zda přehodnocuje pozici USA k Falklandám, odpověděl, že vždy přehodnocuje každou pozici a tato je jen jedna z mnoha. Milei to nazval hrozbou, která není neškodná, a zároveň z toho vyvodil, že Washington zvažuje změnu, protože ví, že Argentina je spolehlivý partner sladěný se západními hodnotami. The Guardian ↗Spekulace o americkém obratu kolují měsíce. V dubnu se podle britských médií provalil e-mail Pentagonu, který navrhoval přehodnotit britský nárok jako reakci na to, že Londýn nepodpořil Trumpovo rozhodnutí jít do války s Íránem. Byl to návrh, nikoli přijatá politika. Oficiálně jsou Spojené státy v otázce svrchovanosti neutrální, v praxi britskou správu území uznávají a v roce 1982 Británii vojensky podpořily. The Mirror ↗
Limity tohoto pohledu
Mezi ohlášením trestního oznámení a jeho reálným projednáním je velký rozdíl a argentinská jurisdikce nad licencemi, které vydala britská strana, je přesně to, o čem se vede spor. Ben Gvirova výzva zatím není izraelskou politikou.Skepse je namístě i doma v Argentině. Podle průzkumu, který cituje El País, šest z deseti Argentinců považuje Mileiho obrat v otázce Malvín za účelový politický krok. El País ↗
I v Británii při tomto kroku zaznívá opatrnost. Jonathan Hall, nezávislý posuzovatel protiteroristické legislativy, upozornil v pořadu BBC Newsnight, že u sankcí je třeba myslet na mezinárodní spolupráci. The Mirror ↗ Průzkum agentury Opinium pro Evropskou radu pro zahraniční vztahy přitom ukazuje, že zákaz obchodu se zbožím z osad podporuje 46 procent Britů a odmítá ho 18 procent. The Guardian ↗
Ilustrační foto: přístav ve Stanley, hlavním městě Falklandských ostrovů. Foto Ben Tubby, CC BY 2.0, Wikimedia Commons.
Co sleduje hotinfo
- Netanjahu se vyjádřil k výzvě Ben Gvira uznat argentinskou svrchovanost nad Falklandami
- Trump oznámil změnu pozice USA k britské svrchovanosti nad Falklandami
- Navitas nebo Rockhopper oznámily vliv argentinského postupu na termín první ropy ze Sea Lion v roce 2028
- Argentinský ministr zahraničí Pablo Quirno podal trestní oznámení na Navitas Petroleum a její vedeníNaplnené 8.9.2026 večer: Argentína oznámila konanie proti Navitas Petroleum Development & Production, Navitas Petroleum Atlantic United, Navitas Petroleum LP, IHI Associates a Eco Atlantic Oil & Gas. Vyhlásenie prišlo z prezidentskej kancelárie, nie menovite od ministra Quirna.
- Izrael vyhostil britského velvyslance Simona Walterse nebo přijal jiné odvetné opatření vůči BritániiNaplnené 8.9.2026: Izrael neprijal opatrenie voči veľvyslancovi, ale oznámil zatvorenie britského konzulátu vo východnom Jeruzaleme, zákaz vstupu pre jedenástich poslancov a jedného právnika a odchod predstaviteľov britského koordinačného centra a výcvikovej misie.







