Přiznám se, že se cítím vždy trochu divně, když čtu nebo poslouchám výroky Donalda Trumpa. Vím, že ho nesmím brát vážně, ale ten muž je už 150 dní v čele nejmocnější země světa.
Přiznám se, že se cítím vždy trochu divně, když čtu nebo poslouchám výroky Donalda Trumpa. Vím, že ho nesmím brát vážně, ale ten muž je už 150 dní v čele nejmocnější země světa. Nikdy bych si nepomyslel, jakou kombinaci trapna, nejistoty a obav může zažívat člověk, když slyší jeho sebevědomé projevy, ve kterých mísí přesvědčivou dikci s nepřesvědčivou angličtinou. Jeho skalní příznivci mě už opakovaně ujišťovali, že věta o ukončení války na Ukrajině do 24 hodin byla metafora. Když se ale ptám, proč za jeho úřadování hoří Sýrie, Írán, Izrael, Gaza, Indie, Pákistán, Los Angeles, Ukrajina i Rusko, nedostávám žádnou odpověď. Případně se dočkám jen neurčitého mumlání o tom, jak za Bidena bylo hůř. Pokud přistoupím na jejich hru. Proč není za Trumpa nikomu líp? A kde je Donald mírotvorce?
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj