Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z pondělního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí. "Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní)," prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. "Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko," řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že moderní konflikt nešetří zdravotnická zařízení ani civilisty, píše Politico a upozorňuje, že země na severovýchodě Evropy si toho všimly. Například fakultní nemocnice Santaros Klinikos v litevském Vilniusu, který se nachází v blízkosti hranic s ruským spojencem Běloruskem, podle zpravodajského serveru buduje podzemní infrastrukturu, kryty nebo autonomní systémy, které by zdravotnickému zařízení umožnily fungovat i v případě výpadku elektřiny či vody. Relikty z dob Sovětského svazu Mnoho nemocnic ve východní Evropě je reliktem z dob Sovětského svazu a jsou obzvláště zranitelné, píše Politico. "Máme vysoké, velké budovy... Nedokážu si představit, že bych pracoval v nejvyšším patře nemocnice, která jen čeká na zásah," uvedl Vaiknemets. Nemocnice tak nyní zkoumají, jak v případě…