Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu veřejně vyzvalo poradce ruského prezidenta a hlavního vyjednavače příměří v rusko-ukrajinské válce Vladimira Medinského, aby „nezasahoval do záležitostí, které nespadají do jeho kompetence“. Reagovalo tak na jeho výrok, v němž označil Náhorní Karabach za „sporné území“. „Pokud zastavíte konflikt (proti Ukrajině, pozn. red.) na frontové linii a nedohodnete se na trvalém míru, pouze uzavřete nějakou formu příměří – víte, taková byla sporná oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem, Karabach – pak se tato oblast promění v obrovský Karabach,“ poznamenal Medinskij podle rozhlasové stanice Svobodná Evropa ve vysílání ruské státní televize RT. O Náhorní Karabach svedly v posledních třech dekádách války Ázerbájdžán a Arménie. Jde o region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30
Tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. V roce 2020 si boje vyžádaly asi 6500 obětí, Arménie utrpěla porážku a Ázerbájdžán řadu území dobyl. Válku ukončilo až příměří zprostředkované Ruskem. V září 2023 Baku podniklo v regionu další vojenskou operaci a Karabach bleskově ovládlo. Karabašské úřady kapitulovaly a z horské enklávy uprchla podle Jerevanu do Arménie většina ze 120
Tisíc Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Současně ochladly vztahy Jerevanu s Moskvou, protože nezasáhli ani ruští vojáci rozmístění v Karabachu jako mírové síly. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na Medinského slova uvedlo, že Karabach je „nedílnou součástí ázerbájdžánského území“ a že to uznává i samotné Rusko. „Asistent prezidenta…