„Co jsme to, panebože, za zemi, když někteří lidé riskují život, jen aby se z ní dostali pryč! Jak mohou politikové vůbec spát, když je pořád tolik lidí, kteří raději ohorzí na životě vlastní ...
„Co jsme to, panebože, za zemi, když někteří lidé riskují život, jen aby se z ní dostali Pryč! Jak mohou politikové vůbec spát, když je pořád tolik lidí, kteří raději ohorzí na životě vlastní děti, jen aby byli co nejdál od jejich díla? Co je to za svět? Kdo to vymyslil ty zdi a ostnaté dráty a rozdílné politické systémy? Vždyť to nikdy nebylo! Proč už si jednou, sakra, nemůže jít každý kam chce a žít si tam, kde proti tomu nic nemají! Nebo je snad nevhodné vzrušovat se nad tím vším? Je to z historického hlediska normální, že lidé se brodí s malými dětmi Přes divokou řeku, že usednou rovněž s malými dětmi do doma zhotoveného balónu, že se plazí mezi dráty a výbušninami, že kradou letadla a neváhají dát se zaplombovat do kontajnerů, že se plaví Přes rozbouřené moře v rybářských bárkách, šplhají po skalách v pohraničních horách, že jsou ochotní lhát, podvádět a rozhodnout se v jediném okamžiku o celém dalším osudu, protože po překročení hranic už není návratu?“
Zdroj:
Zobraziť pôvodný zdroj