Česká a moravská vína dobývají svět.Vinařský fond bilancuje úspěšný exportní rok

Praha 16. ledna 2026 (PROTEXT) - Loňský rok přinesl tuzemskému vinařství významné mezinárodní úspěchy. Vinařský fond v roce 2025 podpořil 18 exportních akcí, které pomohly prezentovat moravská a česká vína a vinařskou kulturu v zahraničí. Většina domácí produkce směřuje na Slovensko, ale prioritou exportních aktivit je nyní vyhledávání nových příležitostí i na dalších zahraničních trzích.„Po roce 2024, zaměřeném na stabilitu objemu vývozu, se strategie Vinařského fondu (vypracovaná Národním vinařským centrem) v roce 2025 posunula směrem k vysoké hodnotě a kvalitě. Prioritou již není kvantita, ale budování prestiže na náročných zahraničních trzích. Systematická podpora a účast na světových akcích otevírají cestu k reálným úspěchům, které potvrdí oficiální statistiky v průběhu roku,“ zhodnotil ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar.Z aktuální exportní strategie vyplývá, že naše vína mají na globálním trhu velmi specifický profil, který odpovídá moderním trendům. Na rozdíl od unifikované světové produkce sází Česká republika na svou polohu v chladnější části Evropy. „Naše vína nabízejí zajímavou alternativu díky své svěžesti, lehkosti a unikátní struktuře kyselin. Právě tyto vlastnosti jim dávají nezaměnitelný charakter a zajišťují, že jsou pro moderního spotřebitele velmi atraktivní,“ vysvětlil Zbyněk Vičar.Mezi hlavní pilíře, na které se tuzemský export zaměřuje, patří prezentace lokálních odrůd jako je aromatická Pálava, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Frankovka; světových odrůd (Ryzlink rýnský, Sauvignon a pinotové odrůdy) s unikátním moravským a českým rukopisem, moderní odolné odrůdy (PiWi) a často nejúspěšnější nízkointervenční vína. Právě tato pestrost má veškeré předpoklady otevírat dveře do nejlepších světových restaurací a specializovaných obchodů.V roce 2025 se podpora exportu Vinařského fondu soustředila na trhy s největším potenciálem, kde konzumenti vyhledávají nové vinařské regiony. Moravská a česká vína se úspěšně prezentovala v Polsku, Německu, Velké Británii, Kanadě, ale také v Japonsku, Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu. Významná byla účast moravských a českých vinařů zejména na největším světovém veletrhu Prowein v Německu, na prestižním veletrhu Warsaw Wine Experience a především pak na světové výstavě EXPO v Ósace a na půdě českého velvyslanectví v Tokiu. Výsledky této cesty v kombinaci s následnými aktivitami potvrzují, že český styl vín dokonale rezonuje s náročnou asijskou gastronomií a kulturou. Česká republika se zde ukázala jako sebevědomá vinařská země, která kromě kvalitního produktu nabízí i silný příběh a láká turisty k návštěvě moravských a českých vinic.„Úspěch v Japonsku není jen o prodaných lahvích, ale o prestiži. Navázali jsme například spolupráci s L´École du Vin, nejvlivnější vinařskou školou v Japonsku. Jejich lektoři a špičkoví sommelierští garanti nyní pomáhají šířit povědomí o našem unikátním terroir mezi VIP klientelu a budoucí profesionály,“ uvedla Dagmar Fialová, která vede exportní aktivity v Národním vinařském centru a dodala, že mezi další konkrétní výsledky exportních aktivit patří i zalistování moravských vín do lístku luxusní sushi restaurace Tagasago v Tokiu. O úspěchu svědčí i vyprodané sommelierské večery v tokijské restauraci Albero Nero pod vedením špičkových odborníků, jako je Masakatsu Yatabe či Keiko Tange.Kromě Asie se v roce 2025 podařilo upevnit obchodní vztahy ve Švédsku, Polsku, Finsku, Velké Británii a Kanadě.Úspěšnému vstupu na zahraniční trhy napomáhá také vytvoření exportní databáze padesáti vinařů, kterou Vinařský fond společně s Národním vinařským centrem již třetím rokem sestavuje a každoročně aktualizuje. Tuzemská vinařství mají možnost se do ní přihlásit a pokud projdou komplexním hodnocením, stanou se součástí výběru pro zahraniční veletrhy a mise.Všechny exportní aktivity probíhají v úzké koordinaci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zahraničních věcí, agenturou CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy. Společným cílem je, aby do deseti let tvořil export 10 % celkové produkce českých a moravských vín.Zdroj: Kateřina Martykánová