Tyhle chyby vás zbytečně připraví o peníze: 20 největších důchodových omylů!

Má na starobní důchod nárok každý, kdo má ten správný důchodový věk? Ovlivní výši důchodu práce načerno? Existuje vůbec minimální starobní důchod a záleží u podnikatelů na zisku? Problematika důchodů je velmi složitá a řada Čechů v ní tápe. Často mají o důchodech zkreslené představy a věří různým tradovaným mýtům a omylům. Blesk ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení uvádí na pravou míru nejčastější důchodové omyly. Při dosažení věku 85 let se důchod navýší o 1 000 Kč. A po dosažení věku 100 let pak o 2 000 Kč? Změny 2026: Justice spravedlivější a rychlejší: Na konopí mírněji, rozvody bez vysvětlování Kromě důchodového věku je nutné mít i »odpracováno«, tedy dosáhnout potřebné doby pojištění. Zjednodušeně řečeno pracovat nebo podnikat a ze svých výdělků odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Nyní musíte mít podle zákona odpracováno 35 let. Znamená to, že i když už máte věk pro odchod do důchodu, ale nezískali jste potřebnou dobu pojištění, musíte pracovat o určitou dobu déle. Teprve když získáte potřebnou dobu pojištění, stát vám důchod »odklepne«. Ne. Tento omyl vychází z toho, že do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. V současnosti se do výpočtu starobního důchodu počítají všechny výdělky od roku 1986 až do konce roku, který předchází roku přiznání důchodu. Pokud tak půjdete do důchodu letos (2026) v červnu, počítají se vám výdělky jen do 31. 12. 2025. Započítávají se jen výdělky, z nichž se platilo sociální pojištění, například zaměstnání na jakýkoliv úvazek nebo podnikání za doby, kdy podnikatel odváděl státu sociální pojištění. Naopak vůbec se nezapočítávají např. dohody a práce, které nezakládají účast na sociálním pojištění, nebo příjmy z pronájmu nemovitostí, příjmy z investic do akcií, dluhopisů, kryptoměn, úroků z poskytnutých půjček apod. Minimální důchod a minimální mzda nemají nic společného. Zatímco minimální mzda je letos ve výši 22 400 Kč, minimální starobní důchod je ve výši 9 800 Kč (základní výměra důchodu 4 900 Kč + procentní výměra 4 900 Kč). Navíc ani minimální starobní důchod není samozřejmostí pro každého – podstatné je, že člověk splnil obě podmínky pro přiznání starobního důchodu (dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění). Částka »čistého« výdělku, která vám přistane na účtu, se důchodu netýká. Při výpočtu budoucího důchodu se vychází z hrubých ročních příjmů, tedy z ročních součtů vašich měsíčních hrubých platů nebo mezd. Pokud jste OSVČ, tedy osoba samostatně výdělečně činná, pak se váš důchod vypočítává z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. »Staré výdělky«, tedy ty z doby, kdy byla platová hladina nižší, jsou pro výpočet důchodu násobeny koeficienty mzdového nárůstu, které je přepočte na současnou hodnotu. Ne, předčasný starobní důchod je možné přiznat maximálně 3 roky před dosažením důchodového věku. Navíc je nutné mít »odpracováno« 40 let. Ne, důchod je krácen TRVALE. A nejde o malé peníze. Procentní výměra důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu. Novinka: Pokud máte v době žádosti o předčasný důchod »odpracováno« alespoň 45 let, budete mít krácení poloviční, tzn. pouze o 0,75 %. Do těchto let se ale započítává pouze výdělečná činnost a náhradní doby pojištění spojené s fyzickou aktivitou – péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba. Dobrovolné důchodové pojištění má přísná pravidla a neumožňuje doplatit libovolné roky bez odvodů. Maximálně je možné si zaplatit 15 let dobrovolného pojištění. To ale neplatí při doplácení dlouhodobé evidence na úřadu práce nebo u jiných zákonných důvodů. Minimální částka je přitom 3 428 Kč za každý chybějící měsíc. Změny 2026 ve zdravotnictví: Bonusy a preventivní prohlídky, novinky u léků i bílé plomby standardem Nejde to, protože za práci »načerno« nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění ani veden evidenční list důchodového pojištění. Jednoduše řečeno, nic jste státu neodvedli, nic od něj nedostanete. Doba strávená v evidenci úřadu práce se nepočítá do důchodu stejně, jako doba, po kterou lidé pracují a odvádějí sociální pojištění. Do »odpracované« doby se počítá jen doba, během níž pobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Z doby, po kterou jste vedeni v evidenci úřadu práce, ale žádnou podporu nepobíráte, se započítají nejvýše 3 roky. Navíc se toto období 3 let zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, je dokonce možné započítat pouze 1 rok. Ano i ne. Všem, kteří do konce roku 1995 studovali po ukončení povinné školní docházky do svých 18 let věku, se hodnotí toto studium na středních školách nebo učilištích. Všem, kteří pak až do konce roku 2009 studovali po svém 18. roce, se započítává maximálně prvních 6 let studia. A ještě hůř jsou na tom lidé, kteří studovali později. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se do důchodu nezapočítává vůbec. Novinka: Nově se bude od 1. 1. 2026 hodnotit úspěšně dokončené doktorandské studium po 1. 1. 2010. Neodvíjí. Rozhoduje jen vyměřovací základ vedený u ČSSZ, tedy částka, z níž OSVČ skutečně zaplatila pojistné. Proto může mít někdo s vysokými tržbami a nízkými odvody výrazně nižší důchod než zaměstnanec s nižší mzdou. Pokud OSVČ jede na vysoké paušály a platí minimum, projeví se to na důchodu výrazně. Nesnižuje. Rozhoduje výše sociální části paušálu, která určuje vyměřovací základ. Nižší pásma odpovídají spíše minimům, ale není to povinné. Kdo má vyšší příjmy, může přejít do vyššího pásma nebo mimo paušální režim a zvýšit si pojistné. Nestačí. Minimální zálohy znamenají minimální vyměřovací základ a nízkou procentní výměru důchodu. Základní výměra je stejná pro všechny, ale rozdíl dělá procentní část, kterou si OSVČ s minimy nevytvoří. Kdo chce mít ve starobním důchodu jistotu, musí platit víc a zároveň si tvořit vlastní dlouhodobé úspory mimo první pilíř. Pokud nechcete osobně na okresní správu sociálního zabezpečení, můžete žádost o důchod podat online. Stačí se přihlásit na ePortál ČSSZ pomocí Identity občana (např. bankovní identity či mezinárodní brány) nebo přes datovou schránku fyzické osoby. Do elektronické žádosti o důchod se automaticky načítají všechny pojistné doby a informace, které o vás ČSSZ eviduje. Vyplňování údajů je snadné a intuitivní a systém sám automaticky upozorní na případné chyby či nedostatky a napoví správné řešení. Využít lze i telefonické či online konzultace. Přesnou výši předem nezjistíte, ale aktuální odhad výše vašeho starobního důchodu vám spočítá Informativní důchodová aplikace (IDA). Můžete si v ní zkontrolovat i započtené doby důchodového pojištění a zjistit datum svého odchodu do starobního důchodu. Přihlásíte se k ní např. přes Identitu občana, bankovní identitu nebo datovou schránku. Výši přiznaného důchodu je možné změnit, pokud dodatečně doložíte skutečnost, která nebyla při výpočtu důchodu k dispozici (např. doklad o době zaměstnání či výdělku). Pracovali jste, ale ČSSZ nemá potvrzení o vaší práci ve své evidenci? Nemusíte o takovou dobu přijít, stačí ji dodatečně doložit. A dokonce kdykoliv, i v případě, že už důchod pobíráte několik let! Zápočet pak ČSSZ může provést zpětně a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až 5 let zpětně. Podmínkou ale je, že neevidovanou dobu musíte nějak dokázat. Například potvrzením z archivu apod. Nejsou. Výše starobního důchodu se počítá z dlouhého rozhodného období, nejen z posledních let. Zohledňují se vyměřovací základy od roku určeného zákonem až do roku před přiznáním důchodu po přepočtech a redukcích. Navýšení odvodů krátce před důchodem výsledek zásadně nezmění. Rozhoduje dlouhodobě vyšší placený základ. Nepočítá. Účast na důchodovém pojištění vzniká jen při dosažení rozhodné částky pro daný rok a zaplacení pojistného. Kdo má nízký základ daně z podnikání a pojistné neplatí, tomu se tato doba do důchodu nezapočte. Mnoho OSVČ si myslí, že »vedlejšák« běží sám, ale bez odvodů se nepočítá a může chybět potřebná doba pojištění. Vyplatí se hlídat, zda se doba vedlejší činnosti opravdu počítá, a není-li OSVČ pojištěna z jiné činnosti, tak případně zvážit dobrovolné placení. Každý důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry, která je shodná pro všechny důchody bez rozdílu, a procentní výměry.  Procentní výměra u zaměstnanců závisí na jejich příjmech a odpracovaných letech (1,495 % výpočtového základu za každý rok pojištění v případě důchodů přiznávaných v roce 2026, do roku 2025 se hodnotil každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu). Procentní výměra OSVČ se odvíjí od osobního vyměřovacího základu a získané doby pojištění. „Vyměřovací základ OSVČ je standardně 50 % daňového základu (zisku) s možností zvolit si vyšší než minimální základ a doplatit pojistné. Na konečném čísle se dále projeví redukční hranice a indexace historických příjmů, takže ‚papírově‘ stejné mzdy či zisky z různých let mají jinou váhu. Kdo dlouhodobě platí jen minimum, bude mít částku procentní výměry zákonitě nízkou – bez ohledu na to, jak vysoké měl tržby,“ říká finanční specialista Petr Jermář za Banky.cz.