Berki (STAN): My nechceme aktivní občany s názorem?

Projev na 5. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. ledna 2026 k vyslovení důvěry vládě České republiky Pane předsedající, dovolte mi, já bych možná trošku netradičně se vaším prostřednictvím nejprve obrátil na vás a chci vám tady veřejně jako nováčkovi poděkovat. Za prvé za to, jak se vlídně snažíte vést zasedání, schůze, a za druhé ještě vzhledem i k některým situacím, které tu vznikly. Chci vám vyjádřit jakousi jako podporu v tom, že neočekávám, že někdo na začátku umí hned všechno a já věřím na proces učení se, jehož součástí jsou chyby. Tak se nenechte některými věcmi jaksi znervóznit. A tímto jsem vám chtěl vyjádřit jakousi lidskou podporu. Vážené členky, vážení členové vlády, byť teď dost prořídlá místa, vážené kolegyně, vážení kolegové, byť také prořídlá místa, diskuse v rámci žádosti o vyslovení důvěry vládě logicky má vždycky dvě části. Jedna je ta obsahová, když se díváme na to, co si ta vláda vetkla do svého programového prohlášení a pak se také věnujeme tomu, jestli důvěřujeme tomu týmu tak, jak je složen, že ho bude naplňovat. Trošku mě mrzí, že ovšem to projednávání ve skutečnosti až na nějaké výjimky moc diskuse není, respektive pevně doufám, že třeba na závěr toho bloku rozpravy někteří ministři nebo ministryně vystoupí a ten svůj pohled nám sdělí. Tu diskusi jsme v zásadě zažili z mého pohledu možná včera ve chvíli, kdy se bavilo o ETS2 a až na jeden z mého pohledu nevhodný vstup do té diskuse to byla diskuse poměrně zajímavá. Mgr. Jan Berki, Ph.D. SLK poslanec Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky Já se chci teď podívat vzhledem ke své praxi na oblast vzdělávání v tom programovém prohlášení a začnu body, které jsem tam identifikoval, ve kterých ta vláda bude navazovat na tu vládu předchozí, stejně jako to dělala ta předchozí vláda. Je to mimo jiné vidět, ta kontinuita, ke které i sám pan ministr tady vyzýval. Jediné, v čem bych si dovolil drobně opravit, vzdělávání není apolitické, každý z těch rezortů je o tom, že tam nastavujeme nějakou politiku, ale to, co v tom vzdělávání by skutečně mělo platit, že je pokud možno víc nadstranické právě proto, že se tam ty reformy promítají dlouho a vlastně ty vlády na sebe logicky navazovat musí. Tak já se chci nejdřív podívat na body, ve kterých jednoznačně ta kontinuita vidět je. Je to příprava učitelů. Tu už pan ministr zmiňoval. V té se udělal za předchozí období a teď nemyslím jenom naše, i to předchozí, na všech úrovních obrovský kus práce. Je tam vidět velikánský posun a jsem rád, že to bude pokračovat dále. Stejně tak jsem rád, že se bude pokračovat v úpravách přijímacího řízení, a to teď nezmiňuji jenom ohledně té digitalizace, ale už za předchozího pana ministra začaly diskuse právě o tom, jak a jestli přesunout právě pořadí, nejprve psaní testů a teprve se znalostí bodů podávání přihlášek na střední školy, což považuju za správné. Anketa Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl? Vadí 2% Nevadí 97% Nevím / Je mi to jedno 1% hlasovalo: 11451 lidí Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl? Stejně tak jsem rád, a tady bych si dovolil drobně poopravit pana ministra Havlíčka, není pravda, že by se nic v tom technickém vzdělávání neudělalo, že by se vše zastavilo. Mimo jiné právě to, že součástí té revize je otázka toho technického vzdělávání, stejně tak se udělal nějaký krok v duálním vzdělávání a jsem velmi rád, že se v tom zase bude pokračovat, že se budeme bavit o tom, jak to vylepšovat dál. Stejně tak mezi ty kontinuální body, ze kterých mám radost, bych tam zařadil atraktivitu a prestiž doktorského studia jako něco, co je kruciální pro naší vědu, co je kruciální pro naše vysoké školy. Tak i v tom jsem rád, že se bude pokračovat a vidím to jako jeden z těch bodů, který bych označil právě jako kontinuální. A stejně tak je to otázka kvality terciárního vzdělávání, což je opět věc, která se nedá udělat najednou a jsem rád, že se na tom postupně pracuje. Pak jsou tam body, se kterými v zásadě bych řekl, že mohu souhlasit. Mají takovou drobnost, a to je velká finanční náročnost. Mezi ně můžu zařadit samozřejmě budování kapacit škol a jejich modernizaci nebo podporu dětí a mladých z ekonomicky slabých rodin, sportovní infrastrukturu, podpůrné profese. Tam teda se přiznám, že jenom úplně si nejsem jist, jak je myšlena poznámka, že se nebudou zaměřovat na kvantitu, ale pouze na kvalitu. Já to vnímám a doufám, že jsem to jako navnímal dobře, že to znamená, v této fázi se zaměřujeme na to, aby ten systém byl vybudován kvalitně, ale my tu kvantitu budeme potřebovat, protože bez těch podpůrných profesí samozřejmě některé ty náročné úlohy, se kterými se musí vzdělávací soustavy vypořádávat, nepůjdou. Takže tohle jsem si vyložil tak, že v této fázi se zaměřujeme na kvalitní nastavení systému, ale kvantitu tam potřebovat budeme časem taktéž. Kariérové poradenství, navýšení kapacit Erasmu, dobré finanční ohodnocení pracovníků a pracovnic ve školství. Když jsem zmiňoval, že to má tu drobnou, v uvozovkách drobnou vadu, že jsou to většinou ale kroky, které jsou velmi finančně náročné, tak chci upozornit ještě na jednu věc. Ony nejsou náročné pouze na svém startu. To, co nám většinou v těch diskusích velmi chybělo, a to bohužel v tom programovém prohlášení opět úplně nečtu, ale pevně doufám, že to bude součást těch diskusí, je udržitelnost těch opatření. A tady si dovolím jeden takový drobný šťouchanec, protože někteří se velmi často vymezují vůči Evropské unii. A omlouvám se i teď za ten výraz, ale peníze Evropské unie nám nesmrděly, když jsme z nich platili právě většinu těchto opatření v rámci vzdělávací soustavy. Tak jenom tady zdůrazňuju, mysleme na to, že ta opatření musí být udržitelná a taky přemýšlejme nad tím, z čeho je budeme platit. Pak jsou tam body, které jsou napsány relativně řekl bych obecně, takže možná ten kámen úrazu pak bude právě při jejich implementaci. Podle mě se téměř všichni shodneme na tom, že kariérní řád je potřeba. Já jenom dodávám, že nejen pro učitele, ale i pro ředitele, protože i tato profese má mít kam růst. Má tam být vidět nějaký posun u těch, kteří chtějí. Otázkou je, jestli se pak shodneme, jak ten kariérní řád má vypadat. A to "my" teď nemyslím jenom my politicky, ale i ta komunita, protože já jsem byl v praxi ve chvíli, kdy se pokoušel poprvé zavádět kariérní řád a v zásadě to velmi ztroskotalo na tom, že právě ta komunita nebyla schopná přijmout ten systém tak, jak byl představován a nastaven. Obdobně tomu bude u zákona o vysokých školách. V zásadě se asi shodneme na tom, že má být, akorát je otázkou, jestli se shodneme na tom, co v těch změnách má být. A když se teď jenom podíváte už teď na vyjádření reprezentací, tak ty nejsou úplně kompatibilní. Takže i tady bude velkým úkolem pana ministra najít dobré řešení pro to, aby to zase v té komunitě nevyvolalo velký odpor, aby se s tím pracovalo. No, a v neposlední řadě je tam bod financování vzdělávání a vědy na vysokých školách. A tady bude opět velký úkol stát před ministrem, protože bude potřeba najít takové financování, které krom toho, že samozřejmě podpoří takzvané kamenné univerzity, ale my potřebujeme dobré univerzity i v regionech, protože bez dobrých regionálních univerzit ten rozvoj v těch regionech nebude možný. Opět to nebude lehký úkol a pevně doufám tedy, že na něm budeme moct i nějakým způsobem spolupracovat. Pak tam mám nějaká poměrně významná ale. Jedno z nich je společné vzdělávání. Já přiznávám a říkal jsem to všude, uvědomuji si, že společné vzdělávání není lehké, to je těžký úkol. Je k němu potřeba vytvářet dobré podmínky. Ovšem to, co ve mně trošku vzbuzuje opatrnost nebo je tam nějaký vykřičník, je otázka neefektivních prvků inkluze. Já zatím moc nevím, podle čeho se chce určovat, co je neefektivní prvek. Já totiž nevím ani případně, na které studie se autoři v tomhle odvolávali, které prvky jsou neefektivní. Naopak vím o longitudinálních studiích, které ukazují, jak společné vzdělávání prospívá nejen těm žákům, ale té společnosti. A to, co právě mně přijde jako je rozpor a teď trošku vnitřně koaliční, protože já jsem vždycky Roberta Plagu vnímal jako někoho, kdo si uvědomuje důležitost společného vzdělávání a toho, že k tomu musíme vytvářet dobré podmínky a vyjádření některých jeho koaličních partnerů, kteří se minimálně v předvolebním období vyjadřovali úplně opačně. A taky bych chtěl připomenout, když už tu byla zmiňována Strategie 2030+, na kterou se i z mého pohledu logicky a správně Robert Plaga odkazoval, že jedno z opatření, nemýlím-li se v kapitole 1.1 je vysvětlování výhod inkluzivního vzdělávání.  Tak si teď nejsem úplně jist, jak tyto věci půjdou dohromady. A jsem v tom velmi ostražitý. Naopak si myslím, že bychom měli vytvářet maximální podmínky k tomu, aby společné vzdělávání mohlo skutečně probíhat. Ale tady se vracím zpátky k tomu, že to je něco, co je náročné jak časem na přípravu té podpory, tak na ty finance. Druhá věc je, že si nejsem úplně jist, jestli u některých těch opatření, která v tom programovém prohlášení najdu, jsou domýšleny všechny kontexty, a to především jejich udržitelnost. O té finanční udržitelnosti, o té jsem mluvil. Ale otázkou je, jestli si také uvědomujeme, že to musí být udržitelné vzhledem k rozvoji celé České republiky. A opět se vracím k těm regionům. Někdy totiž ta řešení, která budeme hledat, když se budeme na ně dívat z hlediska finančního, tak půjdou trochu proti tomu, abychom zároveň mysleli na ty regiony. A je velkým úkolem, abychom zase našli řešení, která jsou vyvážená. A vzhledem k tomu, jaké je zastoupení v té koalici, tak si nejsem úplně jist, jestli zvláště některé koaliční strany budou na ty regiony myslet. Zároveň když zůstanu trošku u těch peněz. To, že se vzdělávání nedostalo mezi top pět, byť je to mezi dalšími klíčovými, tak já budu držet Robertu Plagovi pěsti, aby se mu podařilo přesvědčit koaliční partnery, a to především i ty, kteří měli jako vývěsní štít vy