Krátké vlny: Velké nesnáze v malé londýnské Číně

Britský deník The Telegraph odhalil plány nové čínské ambasády v Londýně, které ukazují rozsáhlou síť více než dvou set podzemních místností. V plánech na novou „superambasádu“ na místě bývalé Královské mincovny se skrývaly začerněné, utajené sekce. Nyní, díky odtajněným dokumentům lze vidět, co se za úpravami skrývalo: detailní nákresy, které odhalují znepokojivý záměr s potenciálně devastujícími dopady na britskou národní a ekonomickou bezpečnost. Čína se totiž rozhodla nestavět jen ambasádu, ale výrazně zlepšit svou strategickou pozici v centru Londýna. Odhalené plány neodkrývají pouze záměr vybudovat pár skrytých prostor, ale rozsáhlou a soběstačnou podzemní síť čítající 208 místností pod novým diplomatickým areálem o rozloze 22 000 metrů čtverečních. A nejde o běžné sklepy, kam si dáte pár tun brambor na zimu. Plány ukazují záměr uložit zde nouzové záložní generátory, nové výtahové šachty, komunikační kabeláž a dokonce i koupelny a sprchy – celkem podstatné detaily, které naznačují schopnost personálu zůstat v podzemí po delší dobu. To okamžitě vyvolává analytické otázky: Je takový rozsah podpůrného podzemního zázemí určen pro ad hoc administrativně přeplněnou ambasádu, masivní datové centrum, nebo se snad jedná o soběstačný operační uzel, navržený tak, aby fungoval zcela nezávisle? Nejznepokojivějším objevem je jediná, skrytá trojúhelníková komora strategicky umístěná v suterénu. Její poloha je přitom kritická: přímo podél páteřních optických kabelů vedoucích pod ulicí Mansell Street. Plány ukazují, že ambasáda má v úmyslu zbourat a znovu postavit vnější suterénní zeď, čímž se její stavební práce přiblíží na vzdálenost jen něco málo přes metr od těchto kabelů. A nejedná se o ledajaké optické kabely. „Shodou náhod“ tyto kabely přenášejí citlivá finanční data pro londýnskou City a Canary Wharf a také elektronickou komunikaci milionů uživatelů. Mezi zasažené společnosti patří BT Openreach, Colt Technologies a americký gigant Verizon Business. Zveřejněné plány odhalují více než jen podezřelou polohu „podpůrného zázemí“, ale poskytují technické důkazy o budoucím záměru „uživatele stavby“. Jednou ze základních pouček získávání informací je co nejvíce usilovat o sladění příležitostí a schopností. Plánovaná demolice a přestavba suterénní zdi poskytuje dokonalou příležitost získat přímý přístup ke kabelům během výstavby. Současně zahrnutí průmyslových systémů pro odvod horkého vzduchu odhaluje schopnost provozovat přesně ten typ zařízení, který by takovou příležitost zhodnotil – výkonné servery pro zachycování, dešifrování a analýzu dat. Pasivní odposlech totiž generuje jen málo tepla, ale aktivní zpracování dat vyžaduje výpočetní výkon, který produkuje velké množství tepla, se kterým si navržené podzemní systémy poradí. Experti jako například profesor Alan Woodward, varují, že metody odposlechu mohou zahrnovat odklonění kabelů, vložení odbočky, nebo dokonce ohnutí vláken tak, aby světlo unikalo skrz jejich plášť. Strategický význam této optické infrastruktury nelze podceňovat. Tvoří jádro výměnného internetového uzlu London Internet Exchange (Linx), jednoho z největších internetových výměnných bodů na světě. Tato infrastruktura je životně důležitá pro banky a firmy v City a Canary Wharf, včetně ikonických budov jako Gherkin a Lloyd’s of London. Čína určitě může přijít s nevinným vysvětlením těchto náhod a potřebnosti podzemního komplexu místností, ale je zvláštní, že v rámci povolovacích stavebních režimů Britové ignorovali extrémní blízkost objektu k důležité digitální infrastruktuře a vytvořili tak vzorovou příležitost k utilizaci pasivního odposlechu. Schválit tuto lokalitu znamená dát Číně odrazový můstek pro ekonomickou válku v samém srdci naší kritické finanční infrastruktury. – Alicia Kearns, stínová ministryně pro národní bezpečnost. Zajímavým trendem jsou nové aplikace, které přichází s cílem pomoci při bezprostředním fyzickém nebezpečí typu útok aktivním střelcem. Kromě v roce 2024 zveřejněné aplikace Aktivní střelec, která v podobě chatbota dává rady, jak se chovat při útoku tohoto typu, přichází nyní také aplikace Bezpečná škola 2.0, která cílí primárně na školní prostředí. Kontaktní formulář vede do schránky Karla Rejthara z Plzeňského kraje, který za týmem, který vyvíjí aplikaci stojí. Bezpečná škola 2.0 má představovat komplexní řešení, kdy stiskem jednoho tlačítka je aktivován poplach pro celou školu a všichni uživatelé získávají informaci o typu nouzové situace. Aplikace umožňuje správu uživatelů, statistiky a reporting a také webhook integrace. Registrace i provoz má být zdarma, takže za vyzkoušení to určitě stojí.  Aplikace Bezpečná škola 2.0 z pohledu uživatele Další hrozbou, kterou není radno podceňovat, jsou deepfake videa. Zajímavou studii publikoval už v listopadu 2025 Václav Moravec s kolektivem s názvem „Deepfakes, investor vulnerability and trust erosion: evidence from the Czech Republic“. Studie byla provedená na reprezentativním vzorku 1 262 respondentů v České republice a poskytuje hloubkový pohled na expozici, vnímání a rizika spojená s technologií deepfake. Zásadním zjištěním je, že 29 % populace již má osobní zkušenost s deepfake obsahem, přičemž nejčastěji se jedná o podvodné investiční nabídky (dále také se zázračné léky, politická satira), se kterými se setkalo 59,6 % z těch, kteří mají s deepfakes zkušenost. Celkové vnímání této technologie je silně negativní, avšak postoje jsou významně ovlivněny jak sociodemografickými charakteristikami, tak mediálními zvyklostmi. Mladší muži s nižším vzděláním vykazují vyšší míru zkušeností s deepfakes a hodnotí technologii pozitivněji. Naopak ženy, starší osoby a jedinci s vyšším vzděláním zaujímají kritičtější postoj. Klíčovým prediktorem se ukázala být mediální spotřeba: preference alternativních médií koreluje s pozitivnějším vnímáním, zatímco informační únava a preference bezplatného obsahu s reklamami jsou spojeny se skeptičtějším hodnocením. Výsledky studie zdůrazňují potřebu vytvářet cílené programy mediální gramotnosti a robustní regulační rámce k minimalizaci finančních, psychologických a reputačních rizik. A jeden příklad zneužívání deepfakes, který odhalila nizozemská policie. Před Vánoci policisté v Amsterdamu zadrželi 34letého muže, který pomocí deepfake techniky obcházel identifikační kontrolu bank a na cizí jména si založil desítky účtů. Celkem se mu podařilo otevřít 46 bankovních účtů vedených na nic netušící oběti, přičemž účty následně využíval k podvodným finančním transakcím. Pachatel získával kopie osobních dokladů a dalších citlivých dokumentů (například výpisů z účtu a potvrzení o příjmu) tím, že nabízel byty a po zájemcích požadoval tyto podklady. Při online identifikaci u bank pak digitálně upravoval obličej z fotografií na dokladech tak, aby odpovídal jeho vlastní tváři, nebo naopak přenášel cizí rysy na svůj obličej, čímž úspěšně prošel ověřením totožnosti. ​Podvody nakonec odhalila banka, která si všimla podezřelých účtů a podala trestní oznámení, načež se případu ujal specializovaný nizozemský tým pro digitální kriminalitu. Vyšetřovatelé dokázali podezřelého spojit s nejméně 46 účty a stopa k němu vedla rychleji i díky náhodné kontrole na hranicích, kde příslušníci vojenské policie u muže objevili velké množství bankovních karet a pojali podezření na podvody s platebními kartami. Muž je nyní ve vazbě a vyšetřování pokračuje a policie nevylučuje další zadržení. Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče. Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.