Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala, oznámil Witkoff

Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by Pásmo Gazy spravoval. Výbor povede bývalý náměstek ministra dopravy Palestinské autonomie Alí Šaas, napsala agentura Reuters. První fáze byla podle Witkoffa úspěšná při zajištění příměří, přísunu humanitární pomoci a návratu rukojmích unesených do Pásma Gazy, zatímco druhá fáze se zaměří na odzbrojení všech uskupení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti. Hamás musí splnit své závazky, včetně navrácení pozůstatků posledního izraelského rukojmího, jehož tělo je stále v Pásmu Gazy, uvedl Witkoff s tím, že v opačném případě bude hnutí čelit "vážným důsledkům". Palestinské frakce se po jednání v Káhiře shodly, že hodlají podpořit vznik technokratického výboru, který bude složen z palestinských osobností a bude Pásmo Gazy přechodně spravovat, napsala agentura AFP. Vedle Hamásu či Palestinského islámského džihádu podporu vyjádřilo i hnutí Fatah, jehož vůdcem je Mahmúd Abbás, prezident Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Patnáctičlenný Národní výbor pro správu Pásma Gazy povede Alí Šaas, uvedly následně ve společném prohlášení Egypt, Katar a Turecko, tedy země, které jsou prostředníky jak mírových rozhovorů, tak vnitropalestinských jednání. Šaas kromě pozic na ministerstvech v minulosti dohlížel na rozvoj průmyslových zón na palestinských územích. Dalšími členy výboru jsou podle zdrojů Reuters šéf obchodní komory v Pásmu Gazy Ájid Abú Ramadán, někdejší zástupce palestinské telekomunikační společnosti Paltel v Pásmu Gazy Umar Šamálí či bývalý bezpečnostní činitel Palestinské autonomie a odpůrce Hamásu Sámí Nasmán. Na výbor bude dohlížet Rada míru, kterou povede bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov. Trumpův plán, z něhož vzešlo současné příměří, mimo jiné předpokládá odzbrojení Hamásu a dalších ozbrojených uskupení, demilitarizaci pásma a nasazení mezinárodních stabilizačních sil. Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 71 439 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku příměří, které vstoupilo v platnost 10. října, bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 449 Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Podle izraelské armády zahynuli v Pásmu Gazy od počátku příměří tři její vojáci, píše agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí pozastaví vyřizování přistěhovaleckých víz pro občany 75 zemí, včetně Ruska, Íránu, Běloruska, Albánie či Bosny a Hercegoviny, informovala stanice Fox News s odvoláním na zprávu ministerstva. Spojené státy formálně povolily Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět provokuje. Podle něho by obyvatelé Grónska mohli hlasovat o připojení k Rusku. Může k tomu podle něj dojít tehdy, pokud americký prezident Donald Trump nepodnikne rychlé kroky k zajištění tohoto arktického ostrova, informovala ruská agentura Interfax. Sněmovna opět přerušila debatu o důvěře Babišově vládě, která trvala zatím 19 hodin. Pokračovat bude ve čtvrtek, vystoupit chce ještě 24 poslanců. Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.