Havel (TOP 09): Přijetím eura bychom získali místo u stolu, kde se rozhoduje

Projev na 5. schůzi Poslanecké sněmovny dne 14. ledna 2026 k vyslovení důvěry vládě České republiky Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se také ze svého pohledu a z pohledu TOP 09 podívám na některé okolnosti při zdejší debatě o vyslovení důvěry vládě České republiky na uplynulý měsíc vládnutí a pak taky na některé programové věci, protože to se samozřejmě v debatě o vyslovení důvěry očekává. Já se také domnívám, že vyslovení důvěry vládě není formalita. Důvěra z mého pohledu je odpověď na otázku, jaké vize pro naši zemi, naši bezpečnost a naši prosperitu nastupující vláda má, zda vláda jedná v mezích ústavy, drží elementární politickou kulturu, neohrožuje mezinárodní postavení země a spravuje stát transparentně a samozřejmě předvídatelně. Bývá zvykem rozebrat při rozpravě právě před vyslovením důvěry či nedůvěry její programové prohlášení. A ještě, než to udělám, tak se právě podívám na předchozí měsíc. Co stihla vláda od svého jmenování 15. prosince zvládnout, se dá v několika problematických aspektech pojmenovat už dneska. Za prvé, je tady známá únavná kauza Filipa Turka, který je tedy nyní jmenován vládním zmocněncem na ministerstvu. Co to z našeho pohledu znamená? Namísto toho, aby premiér předložil jiného kandidáta a situaci tak před vyslovením důvěry vládě uklidnil, tak vláda zvolila z mého pohledu úhybný manévr - jmenovala Filipa Turka pouze vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, taková chytrá horákyně, oblečená, neoblečená. To není drobná personální hádka. Je to signál, že vláda je ochotna obcházet standardní mechanismy a vytvářet takzvaně hybridní role jen proto, aby prosadila svou nominaci i přes zásadní výhrady prezidenta. Debata už se kolem toho ve veřejnosti vede rozsochatá. Další rizikový krok, který z mého a našeho pohledu vláda již stihla podniknout, je zrušení 322 úřednických míst, a zároveň se tedy objevila ostrá kritika plánované reorganizace na Ministerstvu zahraničí a obavy z destabilizace úřadů. Z našeho pohledu jsou namístě, je to rychlé, je to unáhlené. Právníci a i část odborné veřejnosti zároveň varují, že postup může obcházet služební zákon a že podobné kroky mohou vést, a to je důležité k politizaci státní správy. A do toho vláda podle médií připravuje změny, které míří k zásadnímu oslabení služebního režimu, tedy pravidel, která mají chránit stát před tím, aby se úřady po volbách neměnily na kořist vítězů. Kolegyně a kolegové, stát není firma. Stát není oddělení, které se dá přerovnat přes Vánoce. Jestli vláda začne reformovat veřejnou správu stylem náhlých škrtů, personálních otřesů a rozvolňování pravidel, doplatí na to všichni, doplatí na to občané, my všichni v kvalitě služeb, v kontinuitě, ale i v důvěře ve stát a ve státní správu. Mgr. Matěj Ondřej Havel, Ph.D. TOP 09 poslanec Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky A teď to nejzávažnější, mezinárodní pozice České republiky. Agentura Reuters popsala, že vláda v oblasti podpory Ukrajiny zpochybnila transparentnost muniční iniciativy. Oznámila, že Česká republika bude pokračovat jako koordinátor, ale ukončí vlastní finanční příspěvky a že v koalici jsou asi proruské hlasy, které program odmítají. Muniční iniciativa, která je sice dál koordinovaná - a já jsem upřímně rád, že nebyla zrušená a chválím to, že muniční iniciativa bude pokračovat, je to skvělá reputační věc, velký úspěch minulé vlády, který zde byl nastaven, ale v tom kroku chytré horákyně, kdy sice to budeme koordinovat, ale nedáme na to ani korunu, ať to zaplatí ostatní, tak já se ptám a já se bojím, co se bude dít, až bude nedejbože potřebovat pomoc někdy Česká republika? Bude si to svobodný západní spojenecký, náš spojenecký svět pamatovat: nedali jste na to ani korunu - a nehledě samozřejmě na daňové výběry, které tady ze zbrojního průmyslu potom máme. Ještě bych jednu věc rád zmínil a ta se týká evropské politiky. Je to spíš riziko, než v tuhle chvíli ode mě nějaká ostrá kritika nebo jednoznačná výtka, a je to odmítnutí evropské dohodnuté politiky migračního paktu a ETS 2, což se tady před Vánoci hodně řešilo a probíralo. Můžeme mít různé názory, samozřejmě, na jednotlivé politiky Evropské unie, ale vláda, která jde do sporu bez jasné vyjednávací strategie a bez realistického plánu, jak toho v Evropě dosáhnout a jak to prosadit, tak je otázka, zda hájí účinně české zájmy, je otázka, zda jenom populisticky neobelhává české občany, že zařídí něco, co se potom zvládnout nedá. Anketa Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl? Vadí 2% Nevadí 97% Nevím / Je mi to jedno 1% hlasovalo: 7585 lidí Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl? Já se teďka dotknu jedné konkrétní oblasti, samozřejmě oblasti školství. Z mého pohledu je to jedna asi dlouhodobě z nejméně politicky zatížených kapitol programového prohlášení, tak to koneckonců už asi bývá dlouhodobě v této vzdělávací oblasti, ale je to z vašich proklamací jedna z vašich hlavních priorit a dává mi smysl se na to kriticky v některých aspektech podívat. Vláda chce zároveň zaměření na kvalitu, nikoliv kvantitu u podpůrných pozic, což může znít rozumně samozřejmě, ale bez definice kvality tady u těch podpůrných pozic je to prázdná věta, která ve výsledku může znamenat nepromyšlené kroky, tím to hrozí. Bude to znamenat, že se tedy vláda odhodlá provést tolik potřebnou parametrizaci asistentů pedagoga? Text říká, že vzdělávání má zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací a že škola nemá - cituji - šířit politické či aktivistické postoje. To máme v zákoně samozřejmě zakázáno, je to správná vize, nicméně zní to jako ochrana neutrality školy. Jenže problém je, kdo bude určovat, co je ideologický vliv, co je aktivismus a co už je politická nezisková organizace? A já bych se zeptal: Je environmentální výchova ideologie? Je prevence domácího násilí aktivismus? Nebo je výuka mediální gramotnosti politický vliv? Je debata o demokracii, lidských právech nebo moderních dějinách politický postoj? Kde bude ta hranice? Tady hrozí, že bude možné udělat pomyslný klacek na učitele, ředitele, studenty a v zemi, která má historickou zkušenost s tím, jak dopadá státní dohled nad takzvaně správným výkladem, může to být jednoduše rizikové. Neutralita školy se nedá vyhlásit zákazem takzvaně nežádoucích témat, máme s tím historické zkušenosti. Neutralita se dělá tím, že učíme kriticky myslet, učíme pracovat se zdroji, učíme argumentovat. A to přesně ohrožuje každá moc, která by si snad chtěla definovat, co je to ta ideologie. Já před tím varuji, je potřeba to hlídat, je potřeba nad tímto opravdu bdít. A dál, důležité téma, které rezonuje ve všech programech politických stran, a to je inkluze. Vláda slibuje bezpečí, slibuje zásadní revizi a zrušení neefektivních prvků inkluze, posílení speciálních škol a tříd a větší kompetenci ředitelů, aby mohli, cituji, lépe ochránit nejlepší zájem dítěte. Tady je možná jádro problému v tom, že ta formulace opět nedává jednoznačně tušit, co se přesně slibuje, co se chystá, co je vlastně ten neefektivní prvek. Je to podpora asistenta, je to integrace dětí s lehčím znevýhodněním, financování podpůrných opatření nebo samotná myšlenka, že děti mají šanci být spolu? Ta rétorika, aby to nešlo na úkor ostatních dětí, je politicky lákavá, často probíraná, ale v praxi často znamená, že se z dětí se znevýhodněním stane problém ve škole, kterého se chce systém zbavit. Varuji před touto rétorikou. Aby to nebylo rozdělení na ty normální a ty ostatní děti. Z odborných panelů, které se třeba i zde na půdě Poslanecké sněmovny v minulém období konaly, prokazatelně víme, prokazatelně na základě dat a odborných zkoumání, že inkludované vzdělávání pochopitelně, není-li špatně vedené, nevede takzvaně ke zpomalení vzdělávání u rozvoje intaktních žáků, kteří se vzdělávají, tedy společně s inkludovanými dětmi. Jsme ve shodě, že revize inkluze je nezbytná, já bych spíše použil termín optimalizace, protože jsme velkými zastánci inkluze, vnímáme to jako moderní směr vzdělávání, který přináší nějaké výzvy, máme zde 20 let zkušeností a těch 20 let zkušeností už nabízí příležitost pro nějakou, jak jsem říkal, optimalizaci. Držím v tom vlastně vládě palce, aby byla provedena dobře. Rizika, která v tom jsou, na to jsem upozornil, to budeme samozřejmě bedlivě zkoumat. Důležitá věc. Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje nepřijetí eura. U toho bych se rád zastavil. Je to věc, kterou TOP 09 vnímá jako škodlivou pro českou veřejnost, škodlivou pro český stát, pro naši budoucnost. Nejde přitom jenom o to, jakou měnou platíme v obchodě. Nejde přece o to, jaké místo to pro nás znamená v hodnotách, které máme. Jde o to, jaké místo chceme mít v Evropě, jde o to, jak stabilní chceme mít ekonomiku a jaké podmínky chceme vytvořit pro lidi i firmy v naší zemi do budoucna. Já začnu jednoduchou otázkou. Jsme součástí evropské ekonomiky? Ano. A velmi silně. Česká republika je, o tom snad nikdo nepochybuje, exportní země. Velká část českého průmyslu, pracovních míst a prosperity stojí na tom, že vyvážíme do států Evropské unie a především, především do eurozóny. Zároveň jsme s eurozónou propojeni i tím, že mnoho firem u nás má zahraniční vlastníky, dodavatelské řetězce, obchodní partnery, kteří v eurech běžně fungují, české firmy často, běžně fungují v eurech. A právě proto je první silný argument pro euro naprosto praktický. Je to snížení nákladů a nejistoty v obchodu. Dnes firmy i spotřebitelé platí za směnu měn, za zajišťování proti kurzovým výkyvům a hlavně žijí v nejistotě, co konečně udělá kurz koruny. Když koruna výrazně posílí nebo oslabí, někdo na tom vydělá, ale často to znamená problém pro české exportéry, pro plánování investic, i pro ceny. Euro by tuto nejistotu výrazně snížilo. A méně nejistoty v ekonomice znamená více investic, více stability a dlouhodobě i lepší mzdy. Ze své zkušenosti mohu říct, že každá firma, která je exportní