„Žijeme ze dne na den.“ Babiš jako kříženec hornouherského plebeje s českým maloměšťákem

NÁZOR / Když sleduji český veřejný život a v něm politický provoz, často si vzpomenu na jiskřivého intelektuála Huberta Gordona Schauera (1862–1892) a jeho esej Naše dvě otázky z roku 1886. Přestože od publikování této břitké kritiky letos uplyne dlouhých 140 let, zdá se, jako by předčasně zesnulý žák T. G. Masaryka a přítel F. X. Šaldy popisoval českou politiku 21. století. Jako by pochopil hlavní a dědičný problém její impotence, která se nyní projevuje ve figurách typu Andreje Babiše, ale vlastně tu byla vždy. Pokud si pustíte televizní záznam ze zasedání poslanecké sněmovny, která aktuálně jedná o vyslovení důvěry Babišově koaliční vládě, nutně musíte nabýt zvláštního dojmu, že se evropské a globální dění České republiky nijak netýká. Zatímco je za humny válka a rozpadá se mezinárodní řád, Andrej Babiš a jeho nohsledi řeší marginálie – a mnohdy jim v tom sekunduje i nynější opozice. Nedivte se, že mi pak zní v uších úvodní věta Schauerova eseje: „Co je naší základní vadou: žijeme ze dne na den! Naše politika nesahá dále než od případu k případu…“ Český premiér Andrej Babiš sice v úterý řečnil ve sněmovně o tom, že chce, aby se Česká republika stala „nejlepším místem pro život na celé planetě“, ale jak toho chce tento ambiciózní populista dosáhnout? Rétorikou se totiž jeho státnické plány vyčerpaly a jeho řeč se změnila v tradiční kolovrátek marginálií a mikromanažerských poznámek, kde a co všechno osobně zařídí. Jak že to před 140 lety napsal Hubert Gordon Schauer? „Žijeme ze dne na den! Naše politika nesahá dále než od případu…