Zůna chce robotickou armádu a vysoké platy. Podle Fialy hazarduje s bezpečností

Mezi hlavní modernizační cíle ministra Jaromíra Zůny (za SPD) patří vybudování protivzdušné obrany a masivní investice do robotických a autonomních systémů. Foto: Ministerstvo obrany Jaké plány má ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a proč jeho vize technologické transformace armády při projevu k hlasování o důvěře vlády vyvolala ve Sněmovně tvrdý střet? Zatímco vládní koalice sází na masivní investice do robotiky a výrazné navýšení vojenských platů, opoziční lídři Petr Fiala (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL) varují před rozpočtovým armagedonem a nebezpečnou izolací Česka v rámci NATO. Odpověď na to, jestli Zůnovy plány jsou cestou k moderní obraně, nebo jde o hazard s bezpečností státu, hledala bouřlivá parlamentní debata. Jaromír Zůna ve svém projevu k poslancům zdůraznil, že éra finančních vln musí skončit. Odmítl nárazové investice a prosazuje stálý metodický proud financování. Mezi jeho hlavní modernizační cíle patří vybudování protivzdušné obrany a masivní investice do robotických a autonomních systémů. Ministr věří, že nasazení technologií dokáže nahradit nedostatek lidských zdrojů na moderním bojišti. V oblasti personálu Zůna zopakoval závazek, že od roku 2026 překročí nástupní plat vojáka po základní přípravě 50 000 korun. Slibuje také pravidelnou valorizaci mezd a obnovu služebních benefitů. Současně trvá na zavedení digitálního řízení životního cyklu techniky a revizi vnitřních auditů. Ministr Zůna dále plánuje zásadní úpravu krizové a branné legislativy, kterou hodlá uvést do souladu s novým obranným systémem NATO a potřebami rychlé reakce na hrozby. Současné zákony podle něj pocházejí z industriální éry a v prostředí nových operačních domén i průlomových technologií zcela pozbývají relevanci. Vedle legislativních změn se chce zaměřit na stabilizaci a zkvalitnění strategického plánování, k čemuž využije digitalizované společné plánovací prostředí. Tento krok má zajistit efektivnější vnitřní řízení zdrojů ministerstva a sjednocení všech plánovacích procesů napříč armádou. Další prioritu představuje budování „celkových sil“. Znamená to strukturální a personální propojení profesionálního jádra, aktivní zálohy a všeobecné zálohy do jednoho integrálního celku. Za tímto účelem resort již počátkem roku povýšil velitelství teritoriálních sil na úroveň pozemních a vzdušných sil. Zůna chce rovněž prosadit zavedení víceletých smluv, které by primárně řešily financování provozu, servisu a dostupnosti techniky, což v současném systému postrádá. Současně plánuje revizi externích nákladů a centralizaci sdílených nákupů, aby doložil, že veřejné prostředky využívá resort hospodárně. Lídr opozice Petr Fiala ve své reakci připomněl úspěchy své vlády, která zvýšila výdaje na obranu na 2 % HDP a pořídila (nebo objednala) klíčovou techniku jako letouny F-35, vozidla CV90 nebo tanky Leopard. Ostře zkritizoval programové prohlášení za to, že neobsahuje byť jednu obecnou větu o Ukrajině a zcela opomíjí definici hrozeb. „Rozdíly koaličních stran v pohledu na Rusko a naše závazky jsou tak hluboké, že je raději fakticky vynechali,“ prohlásil Fiala. Varoval, že vláda torpédovala muniční iniciativu a svým lavírováním se připojuje ke „klubu tří“ se Slovenskem a Maďarskem, čímž se odvrací směrem na východ a ztrácí důvěru partnerů v NATO. Kritiku včerejšího Zůnova projevu ve středu doplnil předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní program přirovnal ke katalogu slibů. Varoval před „rozpočtovým armagedonem“, protože sliby kabinetu „všem všechno“ budou stát stovky miliard korun, které není možné pokrýt úsporami v provozu. „Kdo ten rozpočtový armagedon ve výsledku zaplatí?“ tázal se Výborný. V oblasti bezpečnosti se Výborný pozastavil nad tím, že v programovém prohlášení není ani jednou zmíněno Rusko, které označil za zásadní ohrožení pro Evropu. Podle něj vládne v zahraniční politice koalice ANO, SPD a Motoristů velký chaos způsobený rozdílnými postoji k Ukrajině, což přímo ohrožuje bezpečnost České republiky. Jan Jakob (TOP 09) ostře zkritizoval vládní program za jeho „slepotu“ vůči bezpečnostní realitě. Podle něj v dokumentu zcela chybí jasné pojmenování Ruska jako agresora a Ukrajiny jako oběti. Jakob varoval, že v době, kdy v Evropě probíhá válka zpochybňující mezinárodní řád, se vláda chová alibisticky a nenabízí žádnou strategickou vizi pro ukotvení České republiky v NATO. Vít Rakušan (STAN) poukázal na to, že o ambiciózní zahraniční politice a podpoře Ukrajiny vládní prohlášení mlčí, aby nepopudilo extremistické koaliční partnery. Rakušan označil za skandální „šarádu“ ministra obrany, který nejprve správně pojmenoval agresi, aby následně pod tlakem natáčel omluvná videa a odvolával návštěvu Kyjeva. Podle Rakušana se česká obranná politika neformuje na ministerstvu, ale v kuloárech, kde se handluje za mlčení k extremistickým výrokům.