Srazíme islámskou republiku do kolen. Kdo je muž, který chce vést Írán

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se Plakát s Rézou Pahlavím na demonstraci íránské diaspory v Londýně. Rezá Pahlaví vyzývá Íránce, aby nenáviděný režim svrhli. Je dědicem trůnu, ale netrvá na tom, že chce být novým šáhem. Režim vypnul internet, přesto se do světa dostávají fotografie a videa z demonstrací, na nichž Íránci požadují konec teokratického systému. Stovky lidí podle dostupných zpráv zahynuly. Například agentura Reuters publikovala snímek ze dvora teheránské nemocnice, na němž je řada černých pytlů, v nichž jsou těla obětí střelby. Lidé vyšli do ulic nejdříve kvůli vysoké inflaci a katastrofální hospodářské situaci. Později se přidaly výzvy k pádu režimu. Hnutí odporu nemá žádné organizované vedení, ale jeden muž se mu z exilu snaží vtisknout svoji tvář - Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha Muhammada Rézy Pahlavího. Pětašedesátiletý nástupce trůnu žije nedaleko Washingtonu, vystudoval politologii a absolvoval výcvik jako pilot vojenské stíhačky. Na sociálních sítích nabádá Íránce k protestům a ke svržení režimu, který monarchii a vládu jeho otce nahradil v roce 1979. „Srazíme Islámskou republiku a její uhnilý, křehký represivní aparát na kolena,“ uvedl například na síti X. Fotografie Rézy Pahlavího je vidět na demonstracích, které pořádají Íránci v exilu. O víkendu tomu tak bylo v Londýně, Berlíně, Paříži, Sydney nebo New Yorku. Někteří protestující jeho jméno vyvolávali i přímo v Íránu. Jak velkou má v zemi podporu, nelze ověřit, protože žádné průzkumy veřejného mínění samozřejmě nejsou. Pahlaví tvrdí, že si nenárokuje íránský trůn a jeho aktivity neznamenají, že chce být šáhem. Že netouží po žádné osobní pomstě za rok 1979, ale pouze si přeje pád diktátorské teokratické vlády. „Existuje jen jedna cesta k dosažení míru: sekulární a demokratický Írán. Jsem k dispozici svým krajanům, abych je po této cestě k míru a demokratické transformaci vedl,“ napsal také na sociálních sítích. ملت عزیز ایران، هم‌وطنان شجاعم،شما در دو هفته گذشته بویژه در چهار روز اخیر با تظاهرات میلیونی، پایه‌های رژیم نامشروع جمهوری اسلامی را به لرزه در آورده‌اید. اینک، با اتکا به پاسخ میلیونی شما به فراخوان‌های روزهای گذشته، و با مشروعیت و مقبولیتی که از شما دریافت کرده‌ام، مرحله… pic.twitter.com/mZNo2wLlSg Americký prezident Donald Trump ovšem naznačil, že dědice íránského trůnu nepovažuje za důležitou postavu. Byť tvrdí, že je v kontaktu s íránskou opozicí, s Pahlavím se odmítl sejít. „Bylo by to nepatřičné,“ prohlásil. Seznam Zprávy oslovily íránskou novinářku, která v USA pracuje pro rozhlasovou stanici. K osobě Rézy Pahlavího řekla, že se raději nechce vyjadřovat. Paradoxní je, že vláda jeho otce, šáha Muhammada Rézy Pahlavího, čelila v 70. letech stejným problémům jako dnes islámská republika. Inflace, nedostatek pracovních míst, odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, tvrdé represe proti kritikům a opozici. Šáh zemi opustil v roce 1979 a zamířil do USA. Tam se neúspěšně léčil s rakovinou a poslední měsíce života strávil v Egyptě. Zemřel v červenci 1980 a jeho hrob je uvnitř káhirské mešity Al-Rifáj. Na náhrobku je vlajka Íránu s dob monarchie, hrob je symbolicky íránským územím. Rezá Pahlaví na sebe poprvé upoutal pozornost v roce 1967, když mu bylo sedm let. Jeho rodiče uspořádali monumentální korunovaci, na které projížděli městem ve zlatém kočáře. „Chlapec Rezá Pahlaví se objevil na korunovaci ve vojenské uniformě s medailemi na hrudi. Byl to směšný pohled,“ napsal ve svých pamětech Manúčehr Farmanfarmájan, bývalý šáhův blízký spolupracovník a dlouholetý šéf státní íránské ropné společnosti NIOC. Návrat do Teheránu v roli politika by byl pro Rézu Pahlavího velkou životní satisfakcí, ale zatím se k tomu zdá být daleko. „V tuhle chvíli je stále ještě pravděpodobnější, že se systém udrží, protože na změnu systému nebo revoluci je potřeba masivnější účasti lidí. Až budou v ulicích velkých měst miliony a ne desetitisíce jako nyní, potom změna systému bude možná,“ řekl pro Seznam Zprávy politolog Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se Íránu věnuje, jezdí tam a je autorem knihy Íránský státní terorismus - Od Chomejního po Ahmadínežáda. Naše zprávy najdete i na sítích Copyright © Seznam Zprávy, a.s.Copyright © Seznam.cz, a.s.Obsah serveru je chráněn autorským právem. Jakékoli užití obsahu serveru včetně publikování nebo jiného šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu těchto společností zakázáno.