„Tady nikdo bojovat nebude!“ Před 25 lety byla ČT statečná. Brzy už asi bude zbytečná   

NÁZOR / Česká televize si v neděli v pořadu Newsroom připomněla výročí televizní krize z přelomu let 2000 a 2001. Událost, která tehdy skončila odstoupením neuznaného generálního ředitele Jiřího Hodače. Redakce zpravodajství se vzbouřila, odmítla jeho autoritu a s masivní lidovou podporou bránila instituci před politickým zneužitím. O pětadvacet let později je situace na Kavčích horách daleko vážnější. Rozdíl je však markantní: dnes se tam nebouří nikdo. „Tady už nikdo bojovat nebude,“ říká jeden z pamětníků tehdejší krize, který v České televizi dodnes pracuje. Nechce být jmenován. Ne proto, že by neměl co říct, ale proto, že je to nebezpečné. Zatímco na začátku milénia se zaměstnanci postavili proti politickému tlaku, dnes mlčí i ve chvíli, kdy se hraje o samotnou existenci nezávislé veřejnoprávní služby. Plány vládní koalice na zrušení koncesionářských poplatků – tedy na faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu – nechávají většinu redaktorů, dramaturgů i manažerů chladnými. Jedinou výjimkou je dramaturg pořadu Bilance Filip Černý. Ten na sociálních sítích před pár dny otevřeně pojmenoval to, co se jiní bojí vyslovit: že zrušení poplatků, které odsouhlasil kabinet Andreje Babiše, nemá jiný smysl než zničení nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich podřízení vládní moci. „Jde o to udělat z veřejnoprávních médií hlásnou troubu vlády a ukončit jejich roli hlídacího psa,“ napsal. Aspoň se nefoťte, proboha! Z více než tří tisíc zaměstnanců ČT se k němu veřejně přidal jediný kolega – člen publicistické redakce Reportéři ČT Jan Moláček. Jeho příspěvek alespoň sdílel. Ostatní mlčí. Neprotestují, nekladou otázky, nevyvolávají debatu. Jako by se…