Evropa ztrácí internet. Kvůli regulacím se bez amerických gigantů neobejde

Fungování evropského internetu značně závisí na amerických společnostech. Evropě totiž chybí vlastní digitální infrastruktura. Důvodem jsou i regulace, které Unie nařizuje. Evropa je ve velkém závislá na amerických technologických gigantech. Chybí jí například vlastní poskytovatelé cloudových služeb, které jsou ale klíčové pro fungování řady webů a aplikací. Ředitel belgického úřadu pro kybernetickou bezpečnost Centre of Cybersecurity Belgium (CCB) Miguel De Bruycker varuje, že Evropa je oproti Spojeným státům tak pozadu, že vlastně „ztratila internet“. Pro deník The Financial Times uvedl, že je momentálně nemožné data plně ukládat přímo v Evropě. „Přišli jsme o celý cloud. Upřímně, přišli jsme o internet,“ řekl. „Pokud chci moje informace stoprocentně v Evropské unii… o tom si můžeme nechat zdát,“ řekl. Jde především o dominanci společností jako Amazon, Microsoft nebo Google Cloud, které podle firmy Synergy research group ve třetím čtvrtletí minulého roku kontrolovaly 63 procent cloudové infrastruktury. Na jejich službách je závislá řada webů či aplikací. Evropskou závislost ukázal i říjnový výpadek amerického Amazon Web Services, který poskytuje webový hosting pro mnohé nadnárodní i státní společnosti. Kromě samotného obchodu Amazonu se tak výpadek dotkl řady aplikací jako Snapchat nebo platformy pro videohovory Zoom, ovlivnil ale i banky. „Tento výpadek opět zdůrazňuje naši závislost na relativně křehkých infrastrukturách,“ okomentoval situaci tehdy pro Reuters například Jake Moore, poradce pro kybernetickou bezpečnost antivirové firmy ESET. De Bruycker varuje, že kybernetická obrana Evropy závisí na soukromých společnostech, přičemž velká část z nich je ale americká. Samotná závislost EU na amerických společnostech sice nepředstavuje „obrovský bezpečnostní problém“, Evropa však přichází o nové technologie a měla by si budovat vlastní kapacity. To ale blokuje evropská legislativa, jako například akt o umělé inteligenci. Ten vstoupil v platnost v srpnu 2024, jeho cílem je například zamezit využívání umělé inteligence k ovlivňování veřejného mínění nebo vytváření databází s citlivými biometrickými údaji. Podle De Bruyckera tento zákon potřebné inovace blokuje. Navrhuje, aby unijní vlády více podporovaly soukromé firmy právě v oblasti cloud computingu. Spolupráce by mohla fungovat jako při založení letecké společnosti Airbus, která vznikla jako dočasné sdružení více evropských leteckých společností, aby mohly konkurovat americkým společnostem jako Boeing. „Před desítkami let všichni podporovali iniciativy Airbusu. Potřebujeme stejnou iniciativu na úrovni EU v kybernetické oblasti,“ řekl. Podobný názor má i ředitel Sekce digitální ekonomiky a technologií Svazu průmyslu a dopravy ČR Ondřej Ferdus. „Cesta ke snížení technologického náskoku Spojených států nevede přes plošná omezení přístupu na evropský trh, ale především přes zjednodušení regulace a odstranění bariér na jednotném digitálním trhu, vytvoření kapitálového trhu, podporu investic a inovací, užší spolupráci veřejného a soukromého sektoru a rozvoj digitálních dovedností spolu s vytvářením testovacích prostředí pro nové technologie,“ uvedl pro Seznam Zprávy Byznys Ferdus. „Technologické zaostávání Evropské unie a její rostoucí závislost na třetích zemích, ať už jde o inovace, digitální infrastrukturu nebo obranné schopnosti, představují vážnou výzvu,“ říká. „Evropě obecně nechybí know-how ani talent, ale rychlost, jednoduchost a schopnost škálovat,“ míní Ferdus. Zdůrazňuje, že důležitý je především způsob, jakým provozovatelé cloudových služeb zacházejí s daty. „Jak zároveň upozorňuje Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre), klíčovým problémem není samotná země původu technologického dodavatele, ale kontrola nad daty, kybernetická bezpečnost, odolnost infrastruktury a důsledné dodržování evropských pravidel. Pokud jsou tyto podmínky splněny, představuje přístup k technologiím ze světového trhu pro Evropu i Českou republiku významnou výhodu, nikoli slabinu,“ vysvětluje. Na druhé straně Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje, že u cloud computingu je místo zpracování dat významnou hrozbou, protože poskytovatelé cloud computingových služeb a i jejich jednotlivá datacentra podléhají různým legislativním prostředím. „To může znamenat, že navzdory platné české a evropské legislativě mohou být data a osobní údaje evropských zákazníků vystaveny právu jiného státu,“ vysvětluje Lenka Soukupová z oddělení komunikace NÚKIB. Upozorňuje hlavně na čínské legislativní prostředí, které přikazuje tamním společnostem součinnost se státem. „Před touto hrozbou NÚKIB vydal na začátku září varování týkající se předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky,“ zdůrazňuje. Soukupová vysvětluje, že „hlavní role cloudových služeb v případě kybernetických bezpečnostních incidentů není zachraňovat zákazníky, ale poskytovat infrastrukturu a nástroje, na kterých si zákazník svoji bezpečnost musí řešit sám“. Poskytovatelé ale mají zodpovědnost za bezpečnost samotného cloudu, tedy za datacentra, fyzickou bezpečnost nebo síť. Monitoring a bezpečnostní služby poskytují jako volitelné nástroje, nikoli automatickou ochranu všeho. Co ale podle Soukupové neřeší, jsou například incidenty způsobené zákazníkovým ignorováním dostupných bezpečnostních nástrojů. De Bruycker - podobně jako Ferdus - vidí jako hlavní problém evropské regulace a navrhuje, aby Unie více podporovala iniciativy soukromých subjektů. „Digitální infrastruktura dnes neznamená pouze datová centra, ale zahrnuje software, cloudové služby, konektivitu a schopnost tyto prvky rychle nasazovat v praxi. Hlavní bariérou zůstává roztříštěný digitální trh, přeregulovanost a složitá administrativa, které zvyšují náklady na podnikání a odrazují investice,“ říká Ferdus. V listopadu Evropská komise zahájila tři vyšetřování proti cloudovým společnostem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Mimo jiné se zaměří na to, zda jsou tyto americké služby tzv. gatekeepery. Ti totiž významně ovlivňují provoz internetu a vztahují se na ně podle nařízení o digitálních trzích (DMA) přísnější podmínky. V listopadu bylo AWS celosvětově v tomto ohledu nejsilnějším hráčem s tržním podílem 30 procent. Na druhém místě se umístil právě Microsoft Azure s 20 procenty a za ním Google Cloud se 13 procenty. Naše zprávy najdete i na sítích Copyright © Seznam Zprávy, a.s.Copyright © Seznam.cz, a.s.Obsah serveru je chráněn autorským právem. Jakékoli užití obsahu serveru včetně publikování nebo jiného šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu těchto společností zakázáno.