Roztroušená skleróza odhalena v novém světle. Podle vědců existují dva podtypy

Roztroušená skleróza (RS) jakožto chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému bývá strašákem zejména mladé produktivní generace. V Česku se léčí s touto nemocí zhruba 26 tisíc lidí, celosvětově se pak RS týká více než dvou a půl milionu lidí. Dodnes odborníci nepřišli na to, jaké jsou její přesné příčiny a jak ji zcela vyléčit, možná jsou ale zase o krok blíže přesnější diagnostice díky nové studii. S důležitým výzkumem vyrukovali v prosinci 2025 britští neurologové z University College London. Jeho základem byla analýza dat více než šesti stovek lidí s roztroušenou sklerózou, kterou provedli pomocí umělé inteligence. Vědci během procesu porovnávali výsledky krevních testů a magnetické rezonance, aby zjistili, zda se mezi pacienty dají rozpoznat různé vzorce průběhu nemoci. A výsledky byly velice zajímavé a pro budoucnost diagnostiky a léčby RS možná i průlomové. Studie totiž naznačila, že onemocnění může mít dvě biologicky odlišné podoby. Hlavní roli v tomto ohledu hrála látka zvaná lehké řetězce neurofilament (NfL). Jedná se v podstatě o bílkovinu, která se do krve uvolňuje v momentu poškození nervových buněk. Čím rozsáhlejší poškození je, tím vyšší je hladina NfL. U první skupiny účastníků studie tedy vědci zaznamenali zvýšené hodnoty této bílkoviny již na počátku nemoci. Tito pacienti současně vykazovali poškození důležité části mozku, jež propojuje obě hemisféry. U těchto nemocných postupovala roztroušená skleróza rychleji a byla spojena s častějším vznikem nových ložisek v mozku. Do druhé skupiny pak spadali pacienti s pomalejším průběhem nemoci. U těch se nejprve objevovaly změny v oblastech mozku, které souvisejí s pamětí…