Proč chce Trump anektovat Grónsko? „Macinkovy pindy“ z Babišovy vlády poškozují Česko

KOMENTÁŘ / Americký prezident Donald Trump se ohledně Grónska vlamuje do otevřených dveří. Obrannou smlouvou mezi Dánským královstvím a USA z roku 1951 byla odpovědnost za ochranu Grónska dávno předána Washingtonu. Během studené války zde americká armáda měla více než dvacet základen a tisíce vojáků, k jejichž stažení došlo z vůle USA. Dánové nejprve považovali Trumpovy výhrůžky za podivnou legraci, ale nyní je berou velmi vážně, zejména po americké intervenci ve Venezuele. Přestože je Dánsko členem EU i NATO, tedy spojencem České republiky, postoj Prahy je v otázce Grónska nejednoznačný, což pro deník FORUM 24 komentovali poradce prezidenta republiky Michael Žantovský a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Grónsko a Arktida představují strategický region, dosud kontrolovaný Západem, v němž se v posledních dvou desetiletích sráží zájmy hned několika velmocí. Jde zejména o Rusko a Čínu, jejichž zahraniční politika má stále více agresivně imperiální rysy. I proto je americký zájem o Grónsko, toto autonomní území Dánského království, enormní a dlouhodobý. Kodaň s tím nikdy neměla problém a nikdy nezpochybňovala obrannou smlouvu s USA, podepsanou už v roce 1951, podle níž je ostrov pod americkou vojenskou ochranou. Z rozhodnutí Washingtonu zde bylo po skončení studené války zrušeno více než dvacet amerických základen, odkud odešly tisíce vojáků. Jediná báze americké armády zůstala v Thule, kde je dislokována malá posádka o síle 142 mužů a žen. Od loňska, kdy staronový americký prezident Trump spustil agresivní rétoriku vůči Dánsku a de facto mu vyhrožuje anexí Grónska, vysílá dánská premiérka Mette Frederiksenová do Washingtonu diplomatické i veřejné signály, že se USA vlamují do otevřených dveří, neboť podle obranné…