Mrazy v roce 1979 paralyzovaly Československo. Radost měly snad jen děti díky uhelným prázdninám

Lidstvo umí ledacos, je však krátké na počasí. To dokáže dodnes velice nepříjemně překvapit i nejednoho zkušeného meteorologa. Zářným příkladem je noc na 1. ledna 1979, kdy lidé v Československu zažili obrovský teplotní šok. Radost z něj snad mohly mít jen děti, byly totiž vyhlášeny uhelné prázdniny. Na Vánoce na blátě jsme si už v tuzemsku jakžtakž zvykli a ani silvestrovské oslavy v posledních letech nebývaly ve znamení tuhých mrazů. Rekordně teplý Silvestr lidé zažili zejména v roce 1978, kdy teploměry na mnoha místech země ukazovaly i 15 stupňů nad nulou. Počasí tedy spíše připomínalo začátek jara. O to větší překvapení nastalo, když se Československo probudilo do opravdu ledového rána. Doslova „jarní radovánky“ totiž překazil arktický vzduch, jenž postupoval do Československa přes Krušné hory. Teploty se během noci záhy propadly hluboko pod nulu. Mnozí lidé při pohledu na teploměr nevěřili svým vlastním očím, na mnoha místech naměřili i mínus 20 °C. Život se náhle zastavil. K nenadálým mrazům na přelomu let 1978 a 1979 se vyjádřila i celá řada lidí, jako třeba pan Karel: „Jeli jsme tehdy s kluky na motorce za děvčaty do jedné vesnice. Zpátky už to na motorce opravdu nešlo. Byli jsme rádi, že ji s běžícím motorem na jedničku můžeme vést.“ Zážitky z mrazivé noci má ale i paní Markéta: „Pamatuji se, že teta k nám přišla na Silvestra na návštěvu v lodičkách a lehkých šatech a druhý den se neměla v čem dostat domů.“ Teploty sahající hluboko pod nulu také přiměly tehdejší vládu k…