Volební rok 2026. Čekají nás volby, které zásadně ovlivní celý Západ, Evropu i svět

KOMENTÁŘ / Přestože i v západních zemích poslední dobou posilují autoritářské tendence, zatím se v nich stále ještě konají svobodné, ač ne vždy zcela spravedlivé volby. V roce 2026 se uskuteční hned tři zásadní volební střety, které mají potenciál zvrátit dosavadní vnitropolitický kurz v daných zemích a zároveň ovlivnit i dění daleko za jejich hranicemi. První takové volby proběhnou již v dubnu v Maďarsku, kterému od roku 2010 vládne pevnou rukou Viktor Orbán. Vliv maďarského premiéra je přitom možné cítit nejen v Evropě, ale i na druhé straně Atlantiku: Orbán tahá za nitky na politické scéně v Maďarsku a po nedávných volbách také v Česku, na úrovni Evropské unie zasahuje ve prospěch ruských zájmů a udržuje blízké vztahy s národoveckými, až krajně pravicovými hnutími od francouzského Národního sdružení po americké republikány. V parlamentních volbách má nicméně Orbán poprvé od návratu k moci před patnácti lety vážného vyzyvatele: Pétera Magyara, lídra opoziční aliance Respekt a svoboda (TISZA). Tomuto někdejšímu Orbánovu spojenci se podařilo dosáhnout překvapivě dobrého výsledku ve volbách do Evropského parlamentu a průzkumy naznačují, že by mohl v dubnu přesvědčivě zvítězit i na domácí půdě. Agregát průzkumů serveru Politico dává Magyarovi v průměru třináctiprocentní náskok před Orbánovou stranou Fidesz, a tím pádem i naději na získání ústavní většiny, kterou dosud držela vládní strana. Potřebnou pětiprocentní podporu pro vstup do parlamentu soustavně překračuje už jen jedna další strana, fašizující Hnutí Naše vlast (MH). Tradiční opozici naopak prakticky úplně pohltila TISZA. Maďarští voliči jsou především znechuceni hospodářskými výsledky Orbánovy vlády, která se v posledních…