Čeká Evropu občanská válka? Profesor Betz varuje, že obvyklé podmínky jsou již naplněny

ESEJ / Od migrační krize roku 2015 obchází Evropou strašidlo občanské války, přinejmenším v představách různých proroků zkázy. David Betz však takovým prorokem není, je profesorem války v moderním světě – tak skutečně zní jeho akademický titul – na katedře válečných studií londýnské King’s College, která je, jak sám hrdě říká, v tomto oboru nejlepším a největším odborným pracovištěm na světě. Betz nevzrušeně a s akademickým odstupem dokládá, že v dnešní Británii a potažmo i v mnoha dalších zemích Evropy vládne situace, jaká bývá pro výbuch občanských konfliktů charakteristická. V odborné literatuře uváděné podmínky vypuknutí občanské války jsou naplněny do té míry, že rozhodující okamžik máme dnes již dost možná za sebou, jen ještě uplyne nějaký čas, než si to ve zpětném pohledu bude možné uvědomit. Jak Betz přiznal v rozhovoru, jejž vedl s hostiteli podcastu TRIGGERnometry, souvislost mezi obecně přijímanými tezemi svého oboru a situací v zemi, kde žije, si začal uvědomovat teprve po brexitu, kdy se britská politická třída začala snažit rozhodnutí voličů zvrátit, omezit, nebo alespoň zkomplikovat a odsunout. To vedlo k otázkám po legitimitě vládnutí v Británii, a právě legitimita je při studiu fenoménu povstání a občanské války jedním z klíčových témat. Betz dospěl k přesvědčení, že postupně vzniká učebnicová situace, kdy legitimita vlády klesá a občanský konflikt se stává reálnou, ba pravděpodobnou hrozbou. Společenská hnutí, povstání a občanská válka Na prvním místě je podle Betze třeba si uvědomit, že povstání je v podstatě společenským hnutím, přičemž taková hnutí jsou v každé společnosti normálním, ba dokonce žádoucím jevem: bez nich by se nové myšlenky nedokázaly uplatnit. Některá ovšem bývají spornější než jiná a ve společnosti jejich působením výrazně roste napětí, stačí vzpomenout na americké…