Slovo je pro Babiše hadr, kterým mává, aby nebyl vidět. Prezident ho vnímá jinak

KOMENTÁŘ / „Tak nám zachránili Babiše,“ řekla paní Müllerová Švejkovi, „bude z něj teda premiér.“ Je to tak, Andrej Babiš se stane předsedou vlády, neboť splnil podmínku prezidenta Petra Pavla a oznámil řešení „veřejně“, všem na očích a na uších. Jeho voliči si nyní mohou myslet, že Babišův tým vyřešil kvadraturu kruhu jménem Agrofert. Nebo že pro ně jejich velký guru svoje dítě „obětoval“. Vidíme zde, jakou sílu má slovo a jak tu sílu posilují média všeho druhu, nejvíce pak samozřejmě sociální sítě, tedy prostor, který tvoří Babišovu virtuální republiku. Babiš oznamující ve videu „rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert“ vypadá málem důvěryhodně, umí to na své fanoušky dokonale zahrát. Přitom jde jen a jen o slova. K jejich významu a pozadí se dostanu za chvíli. O „slovo“ šlo i prezidentu Pavlovi, když trval na tom, že Babiš před jmenováním do premiérské funkce veřejně oznámí své řešení. Každý z těch dvou sleduje něco jiného. Zatímco Babiš veřejně využívá sílu slova takřka výhradně k manipulaci (pokud mu nevytečou nervy a neřve upřímně někde ve sněmovně nebo na mítinku), prezident vnímá slovo opačně. Vnímá slovo jako něco vážného, závazného. Veřejně vyřčený závazek vnímá jako smlouvu potvrzenou statisíci svědky. Jako slib, který nelze porušit, a kdyby byl porušen, bude to veřejně patrné a veřejně možné odsoudit jako zradu. To dvojí vnímání váhy slova se diametrálně liší. Jedno, Babišovo, je levné, povrchní, ale zároveň v nejhorším možném smyslu „moderní“, současné. Přesně to zapadá do doby trumpovské a putinovské, kdy je možné říkat cokoli a klidně se tím…