Americkou bezpečnostní strategii proti Evropě motivuje ideologie i reálpolitika. Kreml tleská

ANALÝZA / Nová americká bezpečnostní strategie vzbudila značný rozruch. Za protivníka ani hrozbu neoznačuje Rusko, což už s povděkem kvitoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naopak nezvykle ostře se vymezuje proti Evropské unii a především západoevropským zemím. Po vystoupení J. D. Vance na Mnichovském bezpečnostním fóru by nás to asi nemělo překvapit. Už to byl první rétorický výstřel ve válce současné americké administrativy proti EU. Ideologické výtky zůstávají. Zároveň je ale z dokumentu patrné, že Washington si nepřeje reformu EU, ale Evropu rozdělenou a nejednotnou. Spojené státy se pod Trumpem k Evropě neotáčejí úplně zády. Nicméně jejich ideální představa o její podobě je taková, která by jim umožňovala nerušeně praktikovat velmocenskou politiku ve stylu rozděl a panuj. Trump by se rád opřel o spřízněné politické síly v jednotlivých zemích, jaké představuje třeba Viktor Orbán v Maďarsku. Zároveň by potřeboval, aby vůči nim třeba v případě obchodu a bezpečnosti mohl praktikovat jinou politiku než vůči méně přátelsky nakloněným evropským zemím. Především ty západní státy obviňuje z toho, že páchají civilizační sebevraždu. Trumpova administrativa by chtěla, aby v evropských zemích nastoupila politická garnitura, která by v oblasti domácí politiky postupovala podobně jako v USA. To také není novinka. Washington v nové éře nebývale zasahuje do voleb v evropských zemích, v nichž nepokrytě podporuje sobě spřízněný politický proud. To samo o sobě je vůči Evropě ponižující a ostudné. Velmoci a ti druzí Nový strategický dokument ale představuje zásadní obrat americké zahraniční politiky vůči Evropě v tom nejpodstatnějším, a tím je přístup…