Druhá adventní neděle: Jaký je její význam a co k ní patří

Adventní věnec bereme v předvánočním období jako samozřejmou součást domácnosti. Každý týden se u něj scházíme, zapalujeme svíčky a připomínáme si tradice, které se předávají z generace na generaci. Minulou neděli jsme rozsvítili první svíci, symbol naděje. Teď přichází druhá adventní neděle. Právě 7. prosince zapalujeme tzv. betlémskou svíci, jež představuje lásku. Této neděli se tradičně říká „bronzová“ a její význam je hlubší, než se na první pohled zdá. Podle informací německého Vánočního muzea (Weihnachtsmuseum) vznikl první adventní věnec v hamburském „Rauhen Haus“, instituci protestantské vnitřní misie, která se zaměřovala na pomoc osiřelým a zanedbaným chlapcům. Jejím spoluzakladatelem a ředitelem byl pastor Johann Hinrich Wichern (1808–1881). V roce 1838 zajistil, aby se po denním čtení vánočních zaslíbení rozsvěcela vosková lampa umístěná kolem varhan v modlitebně. Později došlo k úpravám uspořádání svíček. Kolem roku 1850 se ustálila forma, která je známá dodnes. Věnec měl malé svíčky, které se zapalovaly každý všední den, a čtyři velké svíčky určené pro každou adventní neděli. Moderní verze adventních věnců většinou obsahuje pouze čtyři svíčky, po jedné na každou adventní neděli, a bývají doplněny dekorativními prvky podle vkusu uživatele. Díky své jednoduchosti a symbolice se adventní věnec stal součástí vánočních tradic po celém světě, přičemž historie sahá až k pastoru Wichernovi a jeho snaze přiblížit dětem význam očekávání Vánoc.  Druhá adventní neděle je dalším krokem k Vánocům. Historicky tedy symbolizuje přípravu na příchod Krista. Tato druhá svíce připomíná Ježíškovy jesličky, představuje lásku a vybízí nás k jejímu projevování v každodenním životě.