Prezident vs. Babiš. Má mít přednost výsledek voleb jako projev vůle lidu, nebo ústava a zákony? 

KOMENTÁŘ / Když přijde na problémy s jeho střetem zájmů, Andrej Babiš - a často i jeho stoupenci – se zaštiťuje výsledkem voleb. Jeden jeho příznivec se nedávno přímo ukázkově rozčiloval, že prý všichni mluví o paragrafech, odstavcích, svěřenských fondech, střetech zájmů, procedurách a „výkladech“, ale základní pravidlo prý stojí hned na začátku naší ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ A hned dodal, že tento princip je základním kamenem našeho systému.  Demokracie – doslovně „vláda lidu“ – je skutečně formou vlády, v níž o výkonu moci rozhoduje názor většiny občanů, projevený ve volbách. V tom má Babišův zastánce pravdu. Ale je třeba hned dodat, že způsob, jakým občané své názory v demokratickém státě uplatňují, určuje ústava. Ústava České republiky, na kterou se Babiš a jeho ovečky odvolávají, přitom přisuzuje prezidentovi republiky jasnou odpovědnost za jmenování nového premiéra, zejména pokud jde o dodržování zákonů, včetně zákona o střetu zájmů. Pokud by chtěl Babišův tábor argumentovat vůlí lidu jako základním zdrojem státní moci, je třeba připomenout, že Petr Pavel prošel rovněž zkouškou vůle lidu a – pokud bychom to měli brát čistě aritmeticky – získal mnohem silnější mandát, než jaký má teď Andrej Babiš.  Principem demokracie je ale zásada, že nikdo nemá mít moci příliš. Vychází to ze známého zjištění, že každá moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. V demokratické společnosti proto existuje systém dělby moci, kontrol a protiváh. V tomto ohledu je naše ústava, ačkoli je jí vytýkána stručnost a absence lhůt,…