Smrt prominentního nacisty. Největší čin československého odboje za druhé světové války

Krátce po půl jedenácté 27. května 1942 zazněl v libeňské zatáčce výbuch. To Jan Kubiš, člen výsadku Anthropoid vyslaného z Londýna, vrhnul po voze, v němž jel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, upravený protitankový granát. Exploze vozidlo poškodila a Heydricha vážně zranila, byť to v danou chvíli tak nevypadalo. V nastalém zmatku, který po akci propukl, z místa zmizel jak Jan Kubiš, zraněný v obličeji střepinami vlastní bomby, tak druhý člen výsadku Josef Gabčík, jehož stengun se zasekl, a proti očekávání z něj tak nevyšla žádná střela. Impuls k odstranění Reinharda Heydricha vyšel z řad exilové vlády v Londýně, a to prakticky ihned, když Heydrich na konci září 1941 do úřadu nastoupil. Na území okupovaných Čech, Moravy a Slezska totiž rozpoutal teror, o jakém se obyvatelům do té doby ani nezdálo. Historici hovoří o tzv. první heydrichiádě a během ní bylo zatčeno a následně v jízdárně ruzyňských kasáren zavražděno 247 lidí, mezi nimiž bylo sedmnáct generálů a dalších vysokých důstojníků předválečné československé armády, kteří působili v řadách odbojové organizace Obrana národa. Za oběť teroru nepadli jen vojáci, ale i další osobnosti, například z řad sokolů, zabit byl náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát. Domácí odbojové struktury byly po Heydrichově nástupu výrazně zredukovány a omezeny. Akce budí reakci Heydrichovy domácí aktivity nezůstaly v Londýně bez povšimnutí. Již 3. října 1941 se konala schůzka náčelníka československé zpravodajské služby plukovníka Františka Moravce s několika vojáky, mezi nimiž byli přítomni i major Karel Paleček, šéf Zvláštní skupiny D, která cvičila a vybírala vhodné muže pro boj na domácí frontě, a také rotmistr Josef Gabčík a…